Federální odvolací soud USA v pátek zrušil část celních opatření prezidenta Donalda Trumpa, což signalizuje pokračující a zřejmě vleklý boj o podobu americké obchodní politiky. Rozhodnutí soudu navazuje na dřívější verdikt nižší instance a potvrzuje, že prezident překročil své pravomoci při využití zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tento zákon měl sloužit k ochraně národní bezpečnosti, avšak podle soudu nebyl správně aplikován jako základ pro plošná cla. Soud konkrétně zablokoval cla, která Trump uvalil s odkazem na IEEPA, a také ta, jež byla součástí jeho dubnového „dne osvobození“. Patřila mezi ně i opatření namířená proti Číně, Mexiku a Kanadě, jež měla zastavit tok fentanylu do USA. Tato cla však zůstávají v platnosti do 14. října, aby měl Nejvyšší soud možnost případ posoudit. Naopak odvětvová cla zaměřená na automobily, ocel a hliník rozhodnutí neovlivnilo. To znamená, že některá z Trumpových obchodních opatření nadále fungují a mají dopad na dodavatelské řetězce i výrobní sektor ve Spojených státech. Rozhodnutí tak ponechává v platnosti část Trumpovy celní politiky, zatímco jiná její část čeká na definitivní verdikt Nejvyššího soudu. V tuto chvíli je tedy situace pro podniky a investory nejasná, protože konečný výsledek bude mít zásadní dopad na zahraniční obchod i průmysl. Reakce Trumpa a Bílého domu Trump okamžitě reagoval prostřednictvím své platformy Truth Social, kde označil soud za „vysoce stranický“. Varoval, že zrušení cel by podle něj představovalo „naprostou katastrofu“ pro zemi a finančně by oslabilo Spojené státy. Dodal, že s pomocí Nejvyššího soudu hodlá cla obhájit a využít „ve prospěch naší země“. Podobně se vyjádřil i Bílý dům. Mluvčí Kush Desai v prohlášení uvedl, že „prezident Trump zákonně využil pravomoci v oblasti cel, které mu udělil Kongres, aby ochránil naši národní a ekonomickou bezpečnost před zahraničními hrozbami“. Zdůraznil také, že cla zatím zůstávají v platnosti a že Bílý dům očekává „konečné vítězství“ v této věci. Dopad na akciové trhy a investory Trumpova obchodní politika měla od počátku silný vliv na americké akciové trhy. Dubnové oznámení „dne osvobození“ vyvolalo prudké ztráty napříč hlavními indexy, protože investoři reagovali na možnost rozšíření obchodních bariér a zpomalení růstu globální ekonomiky. Od té doby se situace uklidnila a trhy ztráty vyrovnaly. V srpnu dokonce dosáhly nové rekordní úrovně. Index S&P 500 od začátku roku 2025 vzrostl o 9,8 %, přičemž jen v srpnu si připsal 1,9 %. Dow Jones Industrial Average posílil o 3,2 % a Nasdaq Composite, zaměřený na technologie, uzavřel měsíc se ziskem 1,6 %. V pátek však akcie mírně oslabily po zveřejnění čerstvých údajů o inflaci, které ukázaly nárůst cen. To ukazuje, že trhy zůstávají citlivé nejen na politické faktory, ale i na ekonomická data. Pondělí budou americké burzy uzavřené z důvodu svátku Labor Day, což dává investorům čas na vyhodnocení situace a přípravu na další vývoj. Co bude dál? Rozhodnutí odvolacího soudu je důležitým momentem, ale nikoliv konečným. Vše nyní směřuje k Nejvyššímu soudu, který bude mít poslední slovo. Ten může potvrdit rozhodnutí nižších soudů a tím zásadně omezit rozsah prezidentových pravomocí v oblasti cel, nebo naopak dát Trumpovi zelenou k jejich plnému využití. Pro podniky i investory to znamená období nejistoty. Exportéři i importéři musejí zohlednit možnost, že cla budou odstraněna, což by mohlo vést ke snížení nákladů, ale také k větší konkurenci ze zahraničí. Na druhé straně, pokud by Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch Trumpa, mohou firmy čelit dlouhodobějším bariérám v obchodu, které se promítnou do cen i dostupnosti výrobků. Z politického hlediska zůstávají cla středobodem Trumpovy ekonomické strategie. Jejich budoucnost bude mít zásadní vliv nejen na hospodářství USA, ale i na jeho vztahy se zahraničními partnery. Rozhodnutí Nejvyššího soudu tak nebude jen právní otázkou, ale i významným signálem o tom, jak široké pravomoci může prezident uplatňovat v oblasti obchodu.