Češi v prvním pololetí letošního roku vložili do hazardních her rekordních 510,6 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku to představuje nárůst o 9,5 procenta. Z údajů Finanční správy vyplývá, že rostly sázky téměř ve všech hlavních segmentech hazardu, výjimkou zůstalo pouze kurzové sázení. Na výhrách bylo lidem vyplaceno 477,5 miliardy korun, což je meziročně o 9,7 procenta více. Provozovatelé zároveň odvedli na dani z hazardu 10,8 miliardy korun. <!-- DIP popup--> Technické hry stále dominují Největší část sázek směřuje dlouhodobě do technických her, mezi které patří zejména výherní automaty. V prvním pololetí lidé v těchto hrách prosázeli 402,3 miliardy korun, což je o 9,5 procenta více než loni. Tento segment tak tvoří 78,8 procenta všech vkladů do hazardních her. Na výhrách bylo v technických hrách vyplaceno 384,3 miliardy korun, tedy o 9,6 procenta více než v prvním pololetí minulého roku. Kurzové sázení mírně kleslo Druhým největším segmentem zůstává kurzové sázení, jehož obliba ale meziročně mírně oslabila. Celkový objem vsazených peněz dosáhl 70 miliard korun, což představuje pokles o 2,2 procenta. Stejným směrem se vyvíjel i objem vyplacených výher, který činil 62 miliard korun, tedy meziročně o 2,8 procenta méně. Rychlý růst živých her a stabilní loterie Největší dynamiku vykázaly živé hry, kam patří ruleta, kostky nebo poker. Jejich popularita prudce roste – v prvním pololetí zde lidé prosázeli 26,1 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o 69,1 procenta. Na výhrách pak bylo vyplaceno 23,9 miliardy korun, tedy o 74,5 procenta více. Tradiční loterie zůstávají spíše okrajovou kategorií, byť jejich význam je stále stabilní. Češi v nich vsadili 12,3 miliardy korun, což představuje 2,4 procenta všech sázek. Ostatní formy hazardu, jako je bingo, tomboly či turnaje menšího rozsahu, mají i nadále pouze zanedbatelný podíl na celkovém objemu. Širší ekonomické souvislosti Vývoj hazardního trhu v Česku odráží také obecné trendy v ekonomice. V době, kdy inflace postupně oslabuje kupní sílu domácností, se hazardní hry často stávají pro část populace formou úniku či zábavy, a to navzdory finančním rizikům. Vyšší objem sázek tak může částečně ukazovat na hledání rychlých výher i v období nejistoty. Podstatným faktorem je digitalizace. Online prostředí umožňuje hrát prakticky odkudkoli, což zvyšuje dostupnost hazardu. To platí zejména pro technické hry a kurzové sázení, kde mobilní aplikace a internetové portály tvoří rostoucí podíl tržeb. Tento posun vyvolává i tlak na regulátory, aby zajišťovali účinnější dohled nad digitálním hazardem. Významné je i hledisko daňových příjmů. Odvod 10,8 miliardy korun za první pololetí ukazuje, že hazard zůstává důležitým zdrojem financí pro státní rozpočet. Tyto prostředky se využívají na veřejné projekty, avšak zároveň se objevuje diskuse, zda stát nemá část peněz cíleně investovat do prevence závislostí a podpory služeb pro hráče ohrožené patologickým hraním. Do budoucna se očekává, že trh s hazardem bude dále růst, i když jednotlivé segmenty se budou vyvíjet odlišně. Kurzové sázení může dál stagnovat, zatímco technické hry a živé kasino hry porostou. Klíčovou otázkou zůstane, zda se podaří sladit ekonomický přínos hazardu s jeho společenskými riziky, která s sebou nese. Podíl jednotlivých druhů hazardních her v prvním pololetí 2025: DruhSázky (v mld. Kč)Rozdíl proti prvnímu pololetí 2024 (v pct)Podíl na celkových sázkách (v pct)Objem vyplacených výher (v mld. Kč)Technická hra (zejména automaty)402,259,578,8384,25Kurzové sázky69,98-2,213,762,02Živá hra (např. ruleta, kostky, karty)26,0969,15,123,93Loterie (např. Sportka, stírací losy)12,333,42,47,34CELKEM510,649,5100477,53