Evropské akcie zahájily nový týden pozitivně a zaznamenaly růst navzdory nejistotě plynoucí z obchodních politik Spojených států, slabých makroekonomických údajů a pokračující volatility na trzích. Pondělní obchodování bylo ve znamení opatrného optimismu, kdy investoři využili poklesů z konce minulého týdne jako příležitost k nákupu, a to především díky rostoucímu očekávání, že Federální rezervní systém brzy sníží úrokové sazby. V ranních hodinách (03:05 ET / 07:05 GMT) si hlavní evropské indexy připsaly mírné zisky – německý DAX vzrostl o 0,3 %, francouzský CAC 40 přidal 0,5 % a britský FTSE 100 posílil o 0,2 %. Tento růst přichází po pátečním propadu, kdy panevropský index STOXX 600 zaznamenal svou nejhorší obchodní seanci od dubna. Páteční výprodej byl vyvolán zprávou o nově uvalených clech ze strany Bílého domu, která zasáhla více než 70 zemí a přispěla k negativní náladě investorů. Přesto se v pondělí ukázalo, že řada investorů sází na strategii „buy the dip“ – tedy nákup akcií během dočasného poklesu. Tato strategie byla podpořena slabými údaji o zaměstnanosti v USA, které zvyšují šanci, že Fed přistoupí k měnovému uvolnění. Trhy nyní oceňují pravděpodobnost snížení sazeb o celkem 60 bazických bodů do konce roku, přičemž šance na zářijové snížení činí 83 %. Ještě před zveřejněním zprávy o zaměstnanosti trhy očekávaly snížení pouze o 33 bazických bodů, což ukazuje, jak významný dopad slabá data měla. Ekonomický kalendář v Evropě byl v pondělí relativně prázdný, což umožnilo trhům soustředit se především na globální faktory. Ve Spojených státech byly sledovány zejména tovární objednávky za červen, které mohly naznačit, jak americké podniky zvládají nově zavedený celní režim. Pozornost na sebe opět strhl americký prezident Donald Trump, který v neděli oznámil, že jmenuje nového šéfa statistického úřadu poté, co propustil dosavadní ředitelku Eriku McEntarferovou. Obvinil ji z manipulace s daty o zaměstnanosti, ačkoli k tomu neposkytl žádné důkazy. Tento krok znovu vyvolal obavy ohledně nezávislosti státních institucí a transparentnosti veřejných dat. Co se týče firemních zpráv, pondělí bylo poměrně klidné. Společnost PostNL oznámila čtvrtletní ztrátu ve výši 24 milionů eur poté, co nizozemská vláda odmítla finanční pomoc, což vedlo k odepsání hodnoty 40 milionů eur v jejím poštovním segmentu. Tato zpráva vyvolává pochybnosti o budoucnosti celé společnosti, která čelí silné konkurenci v oblasti logistiky a e-commerce. Naopak pozitivní zprávy přišly od britské firmy Senior, která zaznamenala meziroční nárůst zisku před zdaněním o 32 % díky vyšším tržbám a maržím v divizích Aerospace a Flexonics. Investory také zaujala zpráva o tom, že švýcarská banka UBS zaplatí 300 milionů dolarů za urovnání závazků vyplývajících z nekalého prodeje hypotečních produktů, které souvisely s akvizicí Credit Suisse. Vedle akciových trhů se pozornost investorů upínala i k trhu s ropou. Ceny ropy se v pondělí stabilizovaly, a to navzdory tomu, že skupina OPEC+ oznámila zvýšení produkce o 547 000 barelů denně v září. Tímto krokem došlo k urychlení uvolňování předchozích škrtů v těžbě, které byly zavedeny v důsledku pandemie a poklesu globální poptávky. Futures na ropu Brent klesly o 0,2 % na 69,80 USD za barel, zatímco americká lehká ropa WTI vzrostla o 0,3 % na 67,53 USD. Trh tento krok přijal relativně klidně, protože očekávání vyšší produkce již byla částečně započtena do cen. Očekává se, že volatilita na evropských trzích zůstane zvýšená i v nadcházejících dnech, protože investoři budou sledovat další makroekonomická data, centrální banky a vývoj kolem obchodních politik USA. Trhy tak budou i nadále citlivě reagovat na jakékoli náznaky měnového uvolnění nebo zhoršení globálního výhledu růstu. Vzhledem k nejisté geopolitické situaci a pokračujícím zásahům administrativy prezidenta Trumpa zůstává situace nepředvídatelná, což nutí investory pečlivě zvažovat svá rozhodnutí.