Evropské akcie se během čtvrtečního rána obchodovaly smíšeně, zatímco investoři vstřebávali nové čtvrtletní výsledky řady významných společností a čekali na klíčové rozhodnutí Bank of England o nastavení úrokových sazeb. V době kolem 07:05 GMT zaznamenal německý DAX růst o 0,1 %, francouzský CAC 40 přidal 0,3 %, zatímco britský FTSE 100 oslabil o 0,2 %. Tento vývoj odráží opatrnost trhu, kde se pozitivní firemní výsledky střetávají s geopolitickými riziky a měnovou nejistotou. Sezóna výsledků za druhé čtvrtletí pokračuje a nabízí smíšený obraz o výkonnosti evropských společností v době, kdy se trh potýká s důsledky obchodní války rozpoutané americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zatímco někteří analytici předpovídali prudké zpomalení růstu zisků, první reporty přinesly spíše úlevu – zejména po obchodní dohodě mezi EU a USA, která zmírnila napětí a přiměla mnohé analytiky zvýšit odhady ziskovosti. Silné výsledky přinesla například dánská přepravní skupina AP Moeller-Maersk, považovaná za barometr globálního obchodu. Společnost vykázala provozní zisk nad očekávání a rovnou zvýšila i prognózu celoročního zisku. Dařilo se i německé pojišťovně Allianz, která oznámila rekordní provozní zisk díky silnému růstu v oblasti pojištění majetku a odpovědnosti. Tento segment podpořilo jak zlepšené upisování, tak vyšší výnosy z investic. Další silný výkon zaznamenala Deutsche Telekom, která i přes výsledky v souladu s očekáváním zvýšila výhled celoročního zisku. Firma těžila z pokračujícího růstu jak na domácím německém trhu, tak v USA. Siemens oznámil průmyslový zisk odpovídající prognózám, ale zároveň uvedl, že oslabení dolaru pro něj znamená negativní faktor. O něco horší zprávy přinesla Rheinmetall, která kvůli zpoždění ve vyřizování německých obranných zakázek vykázala mírně nižší tržby, než se očekávalo. I přesto ale společnost potvrdila celoroční výhled. Pozornost investorů se upíná i mimo firemní sektor – konkrétně k dnešnímu zasedání Bank of England, od které se očekává páté snížení úrokových sazeb během posledních 12 měsíců, tentokrát o čtvrt procentního bodu. Hlavním tématem bude výhled do budoucna, protože členové měnového výboru čelí dilematu mezi slábnoucím pracovním trhem a přetrvávající inflací. Očekává se, že diskuse uvnitř rady bude napjatá a investoři se zaměří zejména na komentáře guvernéra ohledně možných dalších kroků. Zároveň se opět rozhořívá téma celních válek. Prezident Trump ve středu večer na sociálních sítích oznámil, že jeho cla na dovoz z klíčových obchodních partnerů USA vstoupí v platnost o půlnoci. Jen minulý týden ohlásil clo ve výši 15–50 %, přičemž nejnovější krok míří na Indii, které byla uvalena daň ve výši 50 % kvůli nákupům ruské ropy. Trump rovněž oznámil záměr uvalit clo ve výši až 100 % na dovážené polovodiče, přičemž americké společnosti s výrobou v USA mají být z opatření vyňaty. Napětí na globálních trzích se přelévá i do energetického sektoru. Ceny ropy ve čtvrtek vzrostly díky známkám silné poptávky v USA, přestože přetrvávají obavy z cel a jejich vlivu na globální obchod. Futures na ropu Brent posílily o 0,7 % na 67,33 USD a WTI stoupla o 0,7 % na 64,81 USD za barel. K růstu přispěl větší než očekávaný pokles amerických zásob ropy – o 3 miliony barelů oproti očekávanému půl milionu. Obě referenční ceny však ve středu dosáhly nejnižší úrovně za osm týdnů kvůli spekulacím, že jednání Trumpa s Putinem může přinést návrat ruské ropy na světový trh. Zatímco Spojené státy zvažují možné uvolnění sankcí, současně připravují sekundární sankce proti Číně, aby vyvinuly větší tlak na Moskvu. Tento dvojí přístup vyvolává nejistotu jak mezi ropnými obchodníky, tak mezi investory v Evropě, kteří si uvědomují, že ekonomické důsledky americké politiky mohou silně zasáhnout i jejich trhy. Celkově lze říci, že evropské akcie se ocitly v bodě napětí mezi pozitivními firemními zprávami a geopolitickými riziky. Zatímco některé společnosti překvapují silnými výsledky, makroekonomická a politická nejistota nadále drží trhy v pohotovosti.