Finanční trhy se neustále vyvíjejí a snad nejvýraznějším důkazem je vznik kryptoměnového průmyslu. Z původně okrajového fenoménu internetu se během necelých dvou desetiletí vyvinula nová třída aktiv, která přitahuje pozornost investorů, vlád i velkých finančních institucí. Největší a nejznámější z nich, Bitcoin (BTC), je dnes již etablovaným aktivem s obrovským dopadem na trhy. Za posledních deset let vzrostla cena bitcoinu o neuvěřitelných 50 080 % (k 12. září). Takový vývoj je v historii finančních trhů ojedinělý a zcela změnil pohled na tuto kryptoměnu. Přestože se může zdát, že investoři, kteří „zmeškali vlak“, už nemají kam směřovat, dlouhodobý potenciál růstu zůstává významný. Odhady počítají s tím, že během příštích deseti let by mohla cena jedné mince překročit hranici 1 milionu dolarů. Bitcoin v centru pozornosti Za necelých 17 let prošel bitcoin dramatickou proměnou. Z původně vtipného „internetového peněz“ se stal aktivem s tržní kapitalizací 2,3 bilionu dolarů, které má strategické důsledky pro vlády i finanční instituce. Spojené státy vytvořily dokonce Strategickou bitcoinovou rezervu, aby upevnily svou roli lídra v oblasti kryptoměn. Do hry se zapojila i Wall Street. Velcí správci aktiv dnes nabízejí spotové bitcoinové ETF, které od svého schválení americkou Komisí pro cenné papíry v lednu 2024 zaznamenaly rekordní příliv kapitálu. Pro investory je to důkaz, že bitcoin již není jen spekulativní nástroj, ale standardizovaný finanční produkt. Korporace nezůstávají pozadu. Příkladem je společnost Strategy (MSTR), dnes působící pod názvem Strategy, která v roce 2020 zcela změnila svůj byznys model a proměnila se v holding zaměřený na bitcoin. Akcie firmy za posledních pět let vzrostly o 2 280 %, což je prudký obrat oproti období, kdy šlo o stagnující softwarovou společnost. Omezená nabídka jako klíčový faktor Na rozdíl od státních měn, jejichž množství se neustále zvyšuje, je nabídka bitcoinu pevně omezena na 21 milionů kusů. V prostředí, kde se objem fiat měn dramaticky zvyšuje, působí tato vzácnost jako motor dlouhodobého růstu ceny. Jen v USA dnes federální dluh dosahuje 37 bilionů dolarů, přičemž objem peněz v ekonomice rostl skokově zejména po finanční krizi v roce 2008 a během pandemie covidu-19. Podobný trend je patrný i v dalších velkých ekonomikách – během posledních 15 let vzrostla peněžní zásoba M2 ve Spojených státech, Evropské unii, Japonsku a Číně dohromady o 149 %. Když stále rostoucí množství vládních peněz „honí“ vzácné aktivum, jakým je bitcoin, logickým důsledkem je tlak na růst jeho ceny. Právě tato dynamika stála u zrodu dosavadního zhodnocení. Důležitým faktorem však zůstává i ochota investorů kapitál do bitcoinu přesouvat, což je úzce spojeno s rostoucím povědomím o jeho vlastnostech a rostoucí skepsí k udržitelnosti státních financí. Bitcoin versus zlato Pro tradiční akcie a podniky existují ustálené způsoby oceňování založené na tržbách, ziscích a cash flow. Bitcoin se vymyká, a proto bývá často srovnáván se zlatem. Obě aktiva spojuje globální povaha a omezená nabídka. Hodnota veškerého zlata na světě je dnes zhruba 24,7 bilionu dolarů. Pokud by bitcoin dosáhl stejné tržní kapitalizace, znamenalo by to více než desetinásobný růst oproti současné ceně kolem 115 000 dolarů. Tento scénář by mohl cenu posunout k hranici 1 milionu dolarů za jednotku do roku 2035. Bitcoin má vůči zlatu několik předností – je snadněji přenosný, dělitelný, transakční a ověřitelný. Jeho jediné slabší místo spočívá v kratší historii. Zatímco zlato je lidmi vnímáno jako uchovatel hodnoty po tisíce let, bitcoin si své místo teprve buduje. V digitálním světě však může tato výhoda snadno převážit a posunout kryptoměnu do role dominantního uchovatele hodnoty.