Čína, dlouhodobě největší těžař zlata na světě a zároveň jeden z jeho největších spotřebitelů, podniká další krok k posílení svého vlivu na globálním trhu s drahými kovy. Podle zprávy agentury Bloomberg plánuje vyzvat vybrané „přátelské“ země, aby nakoupily fyzické zlato a uložily ho přímo na čínském území. Tento krok by mohl znamenat zásadní změnu v tom, jak se zlato využívá v mezinárodním obchodě a kdo určuje jeho tok. Čína jako potenciální správce zahraničních rezerv Čínská lidová banka (PBoC) chce využít Šanghajskou zlatou burzu jako nástroj k posílení své mezinárodní pozice. Pokud by centrální banky jiných států začaly ukládat své zlaté rezervy v Číně, Peking by se stal správcem části zahraničních státních zásob drahých kovů. Podle odborníků by to posílilo nejen hospodářský, ale i geopolitický vliv Číny, protože by se z ní stalo jedno z hlavních center pro obchodování se zlatem mimo tradiční západní finanční centra. Adrian Ash, ředitel výzkumu společnosti BullionVault, upozorňuje, že Čína sice těží nejvíce zlata a také ho masivně dováží i spotřebovává, ale její vlastní trh s drahými kovy je zatím převážně domácí. PBoC však má podle něj ambici tuto situaci změnit a udělat z Číny globálního hráče, který bude určovat pravidla hry. Co by Čína musela změnit Podle expertů by pro vytvoření skutečně konkurenceschopného trhu musela Čína podniknout několik kroků. Prvním je vytvoření dostatečných zásob zlata, které by mohly být využívány k půjčkám a pronájmu. Dalším krokem by bylo uvolnění exportních omezení, protože dnes se domácí ceny zlata v Číně často liší od těch globálních. Klíčovým předpokladem by však byla volná směnitelnost čínského jüanu, což zatím není na pořadu dne. Navíc by musela Čína přesvědčit zahraniční investory i vlády, že ukládat své rezervy v Pekingu je bezpečné. Londýn a New York si vybudovaly reputaci na respektu k vlastnickým právům a stabilitě právního prostředí – a přesně tato důvěra je to, co Číně zatím chybí. Konkurence zavedeným centrům V současnosti jsou nejdůležitějšími centry obchodování se zlatem Londýn, New York a Šanghaj. Londýn je domovem největšího mimoburzovního trhu, kde se obchodníci domlouvají přímo mezi sebou. New York zase hraje prim díky trhu s futures kontrakty. Šanghajská zlatá burza má sice význam pro domácí trh, ale mezinárodní rozměr se teprve buduje. Felipe Barragán, výzkumný stratég společnosti Pepperstone, vidí čínskou iniciativu jako jasný důkaz toho, že Peking se snaží snížit závislost na západních centrech a vybudovat si vlastní systém. Podle něj kombinace pravidelných nákupů zlata ze strany PBoC a snahy stát se správcem zahraničních rezerv zdůrazňuje význam zlata jako dlouhodobého pilíře stability a moci. První kroky už probíhají Není to poprvé, co Čína podniká kroky k posílení své pozice. V červnu Šanghajská zlatá burza otevřela první offshore trezor v Hongkongu, který umožňuje dodávky zlata i do zahraničí. Současně byly spuštěny nové kontrakty, které podporují obchodování právě přes Hongkong. Tento krok se považuje za testovací platformu, zda by Čína dokázala přenést své obchodní mechanismy i mimo vlastní území. Navíc PBoC pokračuje v masivních nákupech. V červenci oznámila již devátý po sobě jdoucí měsíční přírůstek do svých zásob. Během tohoto měsíce nakoupila dvě tuny zlata, čímž celková oficiální zásoba vzrostla na 2 300 tun. Od začátku roku 2025 přibylo už 21 tun. Tyto pravidelné nákupy jasně ukazují, že Čína hodlá posilovat své rezervy a zvyšovat tak důvěru v domácí měnu i hospodářskou stabilitu. Dopady na globální ceny Na trhu se to již odráží. Ceny futures na zlato zaznamenaly letos už 37. rekordní uzavření. Prosincový kontrakt na Comexu dosáhl 3 815,70 dolaru za unci, což podtrhuje rostoucí zájem investorů o zlato jako bezpečný přístav. Pokud by Čína skutečně přiměla další státy ukládat své rezervy právě u ní, tlak na růst cen by mohl být ještě výraznější. Geopolitický rozměr Záměr Číny nelze vnímat pouze ekonomicky. Jde i o strategii, jak posílit geopolitický vliv a snížit závislost na Západu. V době, kdy napětí mezi Čínou a USA roste, by vytvoření vlastního finančního systému kolem zlata znamenalo pro Peking důležitý krok k větší nezávislosti. Zlato se totiž ukazuje jako univerzální nástroj, který dokáže fungovat mimo sankční režimy a tradiční dolarovou dominanci. Pokud by se Číně podařilo vybudovat důvěryhodné centrum pro ukládání a obchodování se zlatem, mohla by získat mnohem větší podíl na globálním obchodu a změnit dosavadní rovnováhu sil.