Snad největším výsledkem posledních obchodních jednání mezi Spojenými státy a Čínou je posílení důvěry Pekingu ve vlastní technologické kapacity. Zatímco ještě před několika lety se čínské společnosti ve velké míře spoléhali na americké polovodiče, nyní se situace postupně mění. Nedávný vývoj ukazuje, že čínské podniky i vláda se čím dál více snaží stavět na domácích technologiích a omezit závislost na zahraničních dodavatelích. Alibaba, Baidu a Huawei v čele změny Minulý týden zaznamenaly akcie společností Alibaba a Baidu růst, a to díky zprávám o pokroku v oblasti umělé inteligence i o pozitivních posunech v obchodních dohodách. Huawei mezitím aktivně propagoval své vlastní čipové systémy pro AI, které mají podle firemních tvrzení konkurovat nebo dokonce překonat produkty americké Nvidie. Peking zároveň rozšířil vyšetřování amerického výrobce čipů a regulační orgány podle zdrojů Financial Times začaly odrazovat domácí technologické giganty od nákupů čipů Nvidia. Tento krok je vnímán nejen jako součást strategie technologické soběstačnosti, ale i jako politický signál v rámci obchodní rivality mezi USA a Čínou. Signál směrem k USA „Je nepravděpodobné, že by čínské společnosti v blízké době zcela přestaly používat zahraniční čipy,“ uvedl Brian Tycangco, analytik společnosti Stansberry Research. Podle něj však není pochyb o tom, že zprávy omezující nákupy Nvidie mají širší význam. Slouží jako signál určený americké administrativě a mohou oslabit pozici prezidenta Donalda Trumpa při vyjednávání o obchodní válce. Tycangco doporučil investorům, aby se prozatím drželi velkých a etablovaných jmen, jako jsou SMIC, Alibaba a Baidu. Menší hráči s omezeným přístupem ke kapitálu totiž mohou čelit značnému riziku, i když ekosystém čínských čipů rychle roste. Přežití omezení a role Nvidie Navzdory americkým omezením se zdá, že hlavní čínské internetové společnosti zatím zvládají fungovat. Analytici Bernstein ve své páteční zprávě uvedli, že očekávají pokračující přístup čínských firem k výpočetnímu výkonu založenému na Nvidii prostřednictvím zahraničních zdrojů. Bernstein zároveň zvýšil doporučení pro akcie Alibaba a Tencent. Podle jejich analýzy se druhé čtvrtletí roku 2025 stalo bodem, kdy se změnilo tržní vnímání růstu čínské umělé inteligence. I když potenciální zákaz nákupů čipů Nvidia může krátkodobě brzdit domácí pokrok, analytici dodávají, že čínské alternativy budou postupně „dostatečně dobré“ pro velkou část aplikací. Strategie technologické soběstačnosti Rozvoj vlastního čipového průmyslu je součástí širší strategie Číny k dosažení technologické nezávislosti. Analytici Morgan Stanley upozornili, že Peking chce urychlit lokalizaci klíčových komponent, jako jsou senzory, baterie, reduktory či motory. Tím by čínští dodavatelé mohli získat silnou pozici v globálním dodavatelském řetězci a vyvinout tlak na současné světové lídry. Ve své tematické zprávě Morgan Stanley označila několik čínských firem, které podle ní stojí za pozornost. Patří mezi ně Naura Technology, přední výrobce polovodičových zařízení, nebo Inovance Technology, která má silný potenciál v oblasti automatizace a humanoidní robotiky. Kromě toho analytici vyzdvihli i automobilku Xpeng, známou svými pokročilými technologiemi asistence řidiče a investicemi do robotiky. Tencent a nový směr AI Pozornost investorů přitahuje také Tencent. Společnost oznámila nové nástroje umělé inteligence zaměřené na průmyslové aplikace, a to na dvoudenním summitu v Šen-čenu. Morgan Stanley k tomu uvedla, že Tencent bude těžit z posunu trhu od vývoje základních modelů k praktickým aplikacím AI a jejich monetizaci. Analytici zároveň zdůraznili, že Čína dokáže vyvíjet pokročilé AI technologie s menší hardwarovou náročností. To podle nich mění celosvětová očekávání ohledně požadavků na výpočetní výkon a odráží politiku Pekingu nazývanou „AI+“, která usiluje o integraci umělé inteligence napříč hospodářskými odvětvími. Čína již koncem srpna zveřejnila detaily plánu, jenž stanoví, že AI má být zakotvena v širokém spektru průmyslů. V říjnu se očekává diskuse o pětiletých rozvojových cílech, které by měly tento proces dále urychlit a posílit postavení Číny jako globálního technologického lídra.