Americký dolar začal nový týden oslabením. Pokles navázal na páteční reakci trhu, kdy slabá zpráva o zaměstnanosti v USA zvýšila očekávání, že Federální rezervní systém na nadcházejícím zasedání přistoupí ke snížení úrokových sazeb. Investoři se kromě americké měnové politiky zaměřují i na nejistotu v Evropě a Japonsku, kde politické události přispívají k vyšší volatilitě na devizových trzích. Fed a americká měna pod tlakem Dolarový index, který měří výkon americké měny vůči šesti hlavním světovým měnám, v pondělí dopoledne klesl o 0,1 % na 97,590 bodu. Pokračoval tak v pátečním propadu o více než půl procenta. Důvodem byla zpráva o zaměstnanosti mimo zemědělství za srpen, která ukázala výrazné zpomalení růstu pracovních míst. Nezaměstnanost se vyšplhala na 4,3 %, což je nejvyšší úroveň za poslední téměř čtyři roky. Trh nyní počítá s tím, že Fed začne po období stabilních sazeb znovu snižovat úroky. Zatímco základní scénář očekává pokles o 25 bazických bodů, spekuluje se i o možnosti agresivnějšího kroku o 50 bazických bodů. Podle nástroje CME FedWatch tuto variantu připouští zhruba 10 % investorů, zatímco ještě před týdnem byla pravděpodobnost nulová. Dalším faktorem, který může ovlivnit rozhodnutí Fedu, bude zveřejnění amerického indexu spotřebitelských cen za srpen. Pokud by meziměsíční růst dosáhl 0,4 % místo očekávaných 0,3 %, mohl by dolar krátkodobě získat podporu, a to i přes zhoršující se vyhlídky na trhu práce. Francouzská politická krize brzdí euro Euro se v pondělí obchodovalo mírně výše, když kurz EUR/USD vzrostl o 0,1 % na 1,1730. Podporou byly údaje z Německa, kde průmyslová výroba v červenci vzrostla o 1,3 % oproti předchozímu měsíci. Navzdory pozitivním datům ale zisky společné měny zůstaly omezené kvůli politickému napětí ve Francii. Premiér François Bayrou, už čtvrtý šéf francouzské vlády během tří let, čelí téměř jisté porážce při hlasování o důvěře. Země se potýká s vážnými fiskálními problémy – loňský deficit veřejných financí téměř dvojnásobně překročil 3% limit HDP stanovený Evropskou unií. Bayrouův návrh rozpočtu pravděpodobně nezíská potřebnou podporu, což zvyšuje riziko další destabilizace. Napětí se projevuje i na dluhopisových trzích. Výnos francouzských 30letých státních dluhopisů se dostal na nejvyšší hodnoty od června 2009. Podle analytiků ING se jen málo opozičních stran snaží představit konkrétní plán na snížení deficitu přesahujícího 5 % HDP, místo toho usilují o pád vlády. To vše oslabuje důvěru investorů v dlouhodobou stabilitu francouzských financí. Japonský jen pod tlakem rezignace premiéra Na asijských trzích vzrostl kurz USD/JPY o 0,3 % na 147,80. Japonský jen oslabil poté, co premiér Shigeru Ishiba oznámil svou rezignaci. Důvodem byly volební ztráty a rostoucí nespokojenost uvnitř jeho vlastní strany. Politická nejistota přichází v době, kdy jsou japonské trhy už tak napjaté a investoři vnímají fiskální rizika citlivěji než dříve. Devizoví analytici upozorňují, že trh už v mnohém politická rizika zohlednil. Podle ING by se kurz mohl zastavit v pásmu 148,50 až 149,00, místo aby se přiblížil psychologické hranici 150 jenů za dolar. Zároveň se však očekává, že volatilita zůstane vysoká. Japonská ekonomika přitom ve druhém čtvrtletí rostla rychleji, než se čekalo. Silnější domácí spotřeba a vyšší zásoby přispěly k lepším výsledkům HDP. Tyto pozitivní fundamenty ale zatím nedokázaly plně vyvážit politickou nejistotu a slabší jen. Další pohyby měn Na ostatních měnových párech byl vývoj smíšený. Britská libra se obchodovala o 0,1 % výše na 1,3520 vůči dolaru. Investoři vnímají tento týden jako klidnější, protože z Velké Británie nepřijdou významné ekonomické zprávy a představitelé Bank of England se k měnové politice příliš nevyjádří. Očekává se, že důležitější budou až příští týden informace o plánovaném kvantitativním zpřísnění. Čínský jüan se vůči dolaru obchodoval prakticky beze změny na úrovni 7,1325, zatímco australský dolar posílil o 0,3 % na 0,6580. Oba páry zůstaly stabilní díky absenci zásadních nových zpráv z regionu.