Podle nejnovějších analýz se jen letos odhaduje, že největší technologičtí giganti – včetně Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Meta Platforms – utratí na budování AI infrastruktury kolem 360 miliard dolarů. Přesto se tento masivní kapitálový tok na americkém trhu práce prakticky neprojevuje.Podle studie společnosti McKinsey by celkové plánované investice do výstavby, provozu a napájení AI infrastruktury mohly do konce desetiletí vystoupat až na 7 bilionů dolarů. To je obrovské číslo, které ukazuje, jak rychle umělá inteligence mění technologické prostředí. Avšak zatímco peníze tečou do čipů, serverů a napájecích systémů, pracovní místa, která by z těchto investic měla vznikat, se nedostavují.Trh práce nereaguje, investice míří do technologiíZatímco technologické společnosti utrácejí rekordní částky, americký trh práce nevykazuje očekávaný růst. Podle dat Úřadu pro statistiku práce ztratila americká ekonomika v letošním roce přibližně 78 000 pracovních míst ve výrobním sektoru, z toho jen v posledním měsíci 12 000.Nejvíce se očekával příliv nových pracovních příležitostí ve stavebnictví a inženýrských projektech, protože právě tato odvětví se podílejí na budování datových center a modernizaci rozvodných sítí. Realita je ale odlišná. V těžkém stavebnictví bylo letos vytvořeno pouhých 8 000 pracovních míst, a to včetně 7 000 pozic, které byly v srpnu naopak ztraceny.Příkladem je Virginie, kde se nachází největší soubor datových center na světě. V oblasti se plánuje nebo již stojí více než 330 datových center, přesto je meziroční růst pracovních míst ve stavebnictví o 10 % nižší než loni. To ukazuje, že výstavba obří AI infrastruktury nevede k očekávanému zvyšování zaměstnanosti.Peníze tečou do čipů, nikoli do lidíEkonom Paul Kedrosky upozorňuje, že během tří měsíců do června utratily čtyři technologické společnosti – Amazon, Microsoft, Alphabet a Meta – dohromady 69 miliard dolarů, což odpovídá ročnímu tempu 276 miliard dolarů. Kedrosky odhaduje, že tyto investice představují téměř polovinu růstu HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku. Přesto to nemá pozitivní dopad na zaměstnanost.Důvodem je struktura těchto investic. Jak vysvětluje Peter Berezin, hlavní globální stratég společnosti BCA Research, většina prostředků směřuje do nákupu čipů Nvidia a dalšího technologického vybavení, z nichž většina není vyráběna v USA. Místo tvorby pracovních míst tak peníze proudí do zahraničních dodavatelských řetězců.Chcete využít této příležitosti?AI mění trh práce – více efektivity, méně lidíProblémem podle analytiků není jen skladba investic, ale také rychlé tempo nástupu umělé inteligence, která v mnoha sektorech přímo nahrazuje pracovní sílu. Podle dat společnosti Challenger, Gray & Christmas je AI letos spojována s přibližně 31 000 ztracenými pracovními místy.Ekonomka Rebecca Patterson z Rady pro zahraniční vztahy dodává, že zatím není mnoho důkazů, že by současné ochlazení trhu práce bylo způsobeno přímo AI. Nicméně očekává, že se situace brzy změní: „Je důvod se domnívat, že AI v nadcházejících měsících začne přímo i nepřímo nahrazovat významnější počet pracovních míst. Otázkou není zda, ale o kolik.“K podobnému závěru dospívají i analytici Allspring Global Investments. Podle Bryanta VanCronkita může být růst zaměstnanosti brzděn také nedostatkem pracovních sil a změnami v imigrační politice, které snižují dostupnost kvalifikovaných pracovníků potřebných pro výstavbu AI infrastruktury.Dopady na akciový trh: růst cen akcií vs. zpomalení ekonomikyPro investory má současný vývoj zásadní důsledky. Masivní výdaje na AI sice nezvyšují zaměstnanost, ale přesto posilují ceny akcií technologických gigantů. Deset největších amerických technologických společností nyní tvoří přibližně 41 % celkové tržní kapitalizace indexu S&P 500 a mají klíčový podíl na letošním 11% růstu indexu na rekordní úroveň.Problémem je, že růst akciových trhů je odpojený od reálné ekonomiky. Zatímco výnosy firem rostou díky vyšší produktivitě a úsporám nákladů, počet potenciálních zákazníků může klesat, pokud firmy začnou masivně nahrazovat lidskou práci umělou inteligencí. To může v dlouhodobém horizontu představovat riziko pro celkovou spotřebu a udržitelnost růstu.Investoři tak stojí před dilematem: sázet na krátkodobé zisky technologických společností nebo brát v potaz možné dlouhodobé strukturální problémy. Výsledkem může být paradoxní situace, kdy umělá inteligence zvyšuje efektivitu a zisky firem, ale zároveň snižuje objem pracovních míst a potenciální kupní sílu spotřebitelů.ShrnutíTechnologické firmy investují rekordní částky do umělé inteligence a datových center, ale dopady na zaměstnanost jsou zatím minimální. AI mění strukturu trhu práce a přispívá k propouštění, přičemž růst akcií technologických gigantů pokračuje bez ohledu na vývoj reálné ekonomiky. Investoři by proto měli sledovat nejen dynamiku technologického sektoru, ale i širší dopady na zaměstnanost a spotřebu.