Tempo růstu mezd a reálný vývoj Podle aktuálních údajů statistického úřadu se meziroční mzdový růst v České republice vrátil na vyšší úroveň. Naposledy podobné tempo zaznamenali statistici v prvním čtvrtletí roku 2024. Poté následovalo období slabších hodnot, kdy se například v prvním čtvrtletí letošního roku mzdy zvýšily jen o 6,6 %. Nyní se však tempo růstu znovu zrychlilo a významně přispělo také k posílení reálných příjmů obyvatel. <!-- DIP popup--> Statistici doplnili, že reálný růst mezd dosáhl nejlepšího výsledku od loňského prvního čtvrtletí, kdy mzdy očištěné o inflaci vzrostly o 5,6 %. Tento trend ukazuje, že domácnosti začínají po dlouhém období vysoké inflace konečně pociťovat pozitivní efekt růstu příjmů. Reálná mzda v Česku roste od začátku loňského roku nepřetržitě, zatímco předtím kvůli inflaci klesala více než dva roky. Medián mezd a rozdíly mezi pohlavími Obecně platí, že na průměrnou mzdu většina zaměstnanců nedosáhne. Přibližně dvě třetiny pracujících mají mzdu nižší. Proto je důležitým ukazatelem také medián mezd, který lépe vypovídá o běžné mzdové úrovni. Ten meziročně vzrostl o 7,2 % na 41.115 korun. Zajímavé jsou i rozdíly mezi muži a ženami. Zatímco medián mezd u mužů dosáhl 44.465 korun, u žen byl nižší – 37.935 korun. Rozdíl mezi pohlavími tak přetrvává a ukazuje na dlouhodobý problém nerovnoměrného odměňování. Podíváme-li se na vývoj od roku 2014, je zřejmé, že bez započítání růstu cen mzdy v Česku vytrvale rostou už více než deset let. Teprve vliv inflace v letech 2021 až 2022 tento trend dočasně zvrátil a způsobil pokles reálných příjmů domácností. Odvětvové rozdíly ve mzdách Vývoj mezd se výrazně liší mezi jednotlivými odvětvími. Nejrychlejší meziroční růst průměrné mzdy zaznamenalo ve druhém čtvrtletí odvětví profesních, vědeckých a technických činností, kde mzdy stouply o 12,7 %. Výrazně rostly také ve stavebnictví, konkrétně o 11 %. Na opačném konci žebříčku se nachází těžba a dobývání nebo ostatní činnosti, kde se mzdy zvýšily pouze o zhruba 5 %. Z hlediska absolutní výše mezd patří mezi nejlépe odměňované zaměstnance pracovníci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na téměř 87.500 korun. Velmi vysoko se drží také zaměstnanci v peněžnictví a pojišťovnictví, s průměrnou mzdou okolo 84.700 korun. Na třetím místě se umístila výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s průměrnou mzdou přibližně 69.600 korun. Naopak nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, kde nepřesahují hranici třiceti tisíc korun a dosahují pouze 29.270 korun. Druhou nejnižší úroveň mají administrativní a podpůrné činnosti, s průměrnou mzdou okolo 35.300 korun. Tyto rozdíly ukazují na značnou nerovnováhu v odměňování mezi sektory ekonomiky. Regionální rozdíly a krajské průměry Významné rozdíly lze sledovat i mezi jednotlivými regiony. Nejvyšší průměrnou mzdu mají zaměstnanci v Praze, kde dosahuje 62.307 korun. Hlavní město dlouhodobě vede žebříčky, což souvisí s vyšší koncentrací sídel velkých firem, finančních institucí a technologických společností. Na druhém místě je Středočeský kraj s téměř 52.400 korunami. Třetí příčku drží Jihomoravský kraj, kde průměrná mzda přesahuje 48.000 korun. Na opačném konci se nachází Karlovarský kraj, kde průměrná mzda činí jen 41.944 korun. Tyto regionální rozdíly potvrzují, že ekonomická úroveň a nabídka pracovních míst v jednotlivých krajích výrazně ovlivňují mzdové podmínky. Z dlouhodobého hlediska tak český trh práce vykazuje stabilní růst nominálních mezd, přičemž se zlepšuje i jejich reálná kupní síla. Přesto zůstávají patrné rozdíly podle odvětví, regionů i pohlaví, které budou hrát důležitou roli v dalších diskusích o vývoji pracovního trhu a sociální politiky.