Případy napadající výkonné příkazy týkající se všeho od celních sazeb po občanství na základě práva narození budou formovat budoucnost Ameriky. Nejvyšší soud Spojených států amerických stojí před sérií klíčových rozhodnutí, která mohou na dlouhá desetiletí formovat podobu vlády, rovnováhu moci a dokonce i definici základních práv. Devět soudců se na začátku listopadu sejde, aby projednali případy přímo spojené s výkonnými příkazy Donalda Trumpa. Ty se týkají celní politiky, kontroly federálních agentur, imigračních opatření, využití ozbrojených sil i občanství podle práva narození. Rozsudky mohou zásadně ovlivnit nejen americkou politiku, ale i světový obchod a mezinárodní vztahy. Cla jako první velký test Jedním z prvních případů, který soud projedná, je otázka, zda měl Trump právo uvalit plošná cla na obchodní partnery bez souhlasu Kongresu. Tento krok vyvolal spory již u nižších soudů, které většinou rozhodly, že prezident překročil své pravomoci. Americký Mezinárodní obchodní soud v květnu určil, že prezident nemůže využívat legislativu o mimořádných ekonomických pravomocích k plošnému zavádění cel. Tento závěr potvrdil i odvolací soud. Případ označila vláda za zásadní, protože se týká nejvýznamnější ekonomické a zahraničněpolitické iniciativy administrativy. Podle odborníků, jako je profesorka Kathleen Claussen z Georgetown Law, bude muset Nejvyšší soud vyřešit složité otázky, zda je možné cla spojovat s prezidentovými pravomocemi v oblasti zahraniční politiky. Konzervativní soudci Neil Gorsuch a Brett Kavanaugh již dříve naznačili, že zahraniční záležitosti by mohly mít „zvláštní zacházení“. I pokud by Trump v tomto konkrétním případě prohrál, zůstávají mu jiné zákonné cesty, jak cla prosazovat. Spor o federální agentury Dalším sporným bodem je prezidentova pravomoc odvolávat vedoucí pracovníky nezávislých agentur. Případ se soustředí na Trumpův pokus odvolat demokratickou komisařku Rebeccu Slaughterovou z čela Federální obchodní komise. Nižší soudy nařídily její návrat do funkce, ale Nejvyšší soud jejich rozhodnutí pozastavil a otevřel cestu k přezkoumání širší otázky. Precedentem je rozhodnutí z roku 1935 ve věci Humphrey's Executor vs. US, které omezilo možnost prezidenta odvolávat komisaře Federální obchodní komise bez konkrétního důvodu. Tento princip je nyní znovu pod tlakem, protože Trump se snaží podobně postupovat i vůči dalším úředníkům, včetně guvernérky Federálního rezervního systému Lisy Cookové. Profesor Richard Pierce z George Washington University připomněl, že soudci už dali najevo skepsi vůči omezením prezidentské pravomoci. Rozhodnutí proto může zcela změnit pojetí nezávislých agentur, jejichž smyslem bylo být chráněny před politickým tlakem. Imigrace a nasazení ozbrojených sil Velké debaty vyvolává také Trumpovo využití starého zákona o nepřátelských cizincích z roku 1798, který mu měl umožnit rychlejší deportace. Tento zákon byl naposledy použit během druhé světové války a jeho aplikace v současnosti je velmi kontroverzní. Odvolací soud nedávno odmítl Trumpovu argumentaci s tím, že neexistuje žádná skutečná invaze, jež by použití ospravedlnila. Spor se týká zejména osob obviněných z členství ve venezuelském gangu. Ti tvrdí, že jim nebyla dána možnost bránit se u soudu. Nejvyšší soud už v úzkém rozhodnutí připustil, že i podle tohoto zákona mají dotčené osoby právo na soudní přezkum, což může zásadně omezit prezidentovy plány. Další případ souvisí s nasazením ozbrojených sil na území USA. Trump vyslal Národní gardu do amerických měst, převzal kontrolu nad washingtonskou policií a pohrozil podobným postupem v Chicagu. Také převedl Kalifornskou národní gardu pod federální velení, aby potlačil protesty proti imigračním zásahům. Okresní soud rozhodl, že tím porušil zákon Posse Comitatus Act, který zakazuje armádě vykonávat vnitrostátní policejní činnost. Odvolací soud však verdikt pozastavil. Podle profesora Azize Huqa z Chicagské univerzity jde o právně složitý rámec, což Nejvyššímu soudu poskytuje značnou volnost při konečném rozhodnutí. Otázka občanství podle práva narození Jedním z nejkontroverznějších výkonných příkazů je omezení občanství podle práva narození. Tento princip, zakotvený ve čtrnáctém dodatku ústavy, automaticky uděluje občanství dětem narozeným na území USA, i když jejich rodiče nejsou legálními přistěhovalci. Trumpův příkaz vyvolal řadu soudních sporů, protože kritici tvrdí, že je v přímém rozporu s ústavou. Nižší soudy zatím většinou blokovaly plošné uplatňování příkazu. Nejvyšší soud se zatím vyhnul přímému rozhodnutí o ústavnosti, když řešil pouze technickou otázku ohledně rozsahu celostátních soudních zákazů. Přesto zůstává na stole více než 200 žalob, které Trumpovy kroky napadají. Někteří konzervativní soudci se navíc připojili k liberálům a dali najevo své pochybnosti o tom, zda prezident má právo takto zásadně zasahovat do základního principu amerického občanství.