Ekonomika Spojených států vytvořila v období od dubna 2024 do března 2025 o 911 000 pracovních míst méně, než původně uváděly předběžné údaje. Jedná se o největší revizi směrem dolů od roku 2000. Zatímco dříve se uvádělo, že vznikalo průměrně 147 000 nových pracovních míst měsíčně, nyní se ukazuje, že skutečný počet činil jen zhruba 71 000. Nová data pocházejí z čtvrtletního sčítání zaměstnanosti a mezd, které vychází s pětiměsíčním zpožděním a opírá se o daňové záznamy ze státních zdrojů. Tento přístup zahrnuje až 95 % všech pracovníků a je považován za přesnější než měsíční zprávy o zaměstnanosti, které vycházejí z menších průzkumů domácností a podniků. Revize tak potvrzuje, že americký trh práce začal oslabovat mnohem dříve, než si ekonomové i představitelé Federálního rezervního systému (Fed) mysleli. Slábnoucí trend a dopady na Fed Slabší výsledky trhu práce mají přímý dopad na rozhodování centrální banky. Fed se sejde příští týden a očekává se, že poprvé v letošním roce sníží klíčovou úrokovou sazbu. Podle Chrise Zaccarelliho ze společnosti Northlight Asset Management zhoršující se zaměstnanost „usnadní Fedu rozhodnutí snížit sazby už na podzim“. Nedávná měsíční data navíc potvrzují negativní trend. Červencová zpráva o zaměstnanosti ukázala pouhých 73 000 nových pracovních míst a následné revize prakticky vymazaly dřívější přírůstky z června a května. Srpnová čísla byla ještě slabší – pouze 22 000 nových míst. Od května do srpna se tak tempo tvorby pracovních míst zpomalilo na pouhých 27 000 měsíčně, což je jedno z nejhorších období od roku 2010, pokud nepočítáme pandemii. Ještě před několika měsíci si představitelé Fedu mysleli, že trh práce je v dobré kondici. Oklamaly je předběžné měsíční zprávy, které naznačovaly tvorbu kolem 165 000 míst měsíčně. Nová čísla ale ukazují, že realita byla mnohem slabší. To posiluje argumenty těch, kdo volají po rychlejším a razantnějším uvolňování měnové politiky. Politické napětí kolem dat Revize zaměstnanosti se stala i předmětem politických sporů. Už na podzim 2024 vyvolala kontroverzi zpráva, že počet nových pracovních míst za období duben 2023 až březen 2024 byl nadhodnocen o 818 000. Tento údaj byl později upraven na pokles o 598 000, přesto šlo o jednu z největších revizí v historii. V srpnu 2025, po další sérii negativních čísel, prezident Donald Trump bezprecedentně odvolal komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) a obvinil agenturu ze zaujatosti. Trumpova kampaň už dříve tvrdila, že BLS nadhodnocovala data, aby pomohla demokratické kandidátce Kamale Harrisové. Tyto obvinění nebyla nikdy podložena důkazy, přesto se téma stalo součástí ostrého politického boje. Bílý dům po poslední revizi vydal prohlášení, v němž tisková mluvčí Karoline Leavitt uvedla, že „BLS nefunguje“ a že čísla dokazují selhání předchozí Bidenovy administrativy. Agenturu nyní dočasně vede dlouholetý zaměstnanec, zatímco nominant prezidenta čeká na potvrzení Senátem. Co čeká trh práce a investory Předběžná revize o 911 000 míst bude ještě jednou upravena, až BLS v lednu 2026 zveřejní konečný odhad. Ekonomové očekávají, že výsledné číslo bude mírně nižší, přibližně kolem 700 000. I to by ale znamenalo, že americká ekonomika vytvářela v posledním roce podstatně méně pracovních míst, než se původně uvádělo. Pro investory i tvůrce politik to znamená jediné – trh práce je mnohem slabší, než se dříve zdálo. To zvyšuje pravděpodobnost, že Fed přistoupí k rychlejšímu snižování sazeb, aby podpořil hospodářskou aktivitu. Slabší zaměstnanost je navíc varovným signálem, že kombinace obchodních válek a vysokých nákladů na pracovní sílu začíná mít citelný dopad na firmy i domácnosti. Revize tak nejen mění pohled na uplynulý rok, ale může ovlivnit i trajektorii americké ekonomiky v roce 2026. Klíčové bude, zda se zpomalení potvrdí i v dalších datech, a zda Fed dokáže správně načasovat kroky, které by měly zmírnit negativní dopady na zaměstnanost i růst.