Americký trh práce zažil v posledním roce tvrdý zásah, který se projevil v bezprecedentně velkých revizích dat o zaměstnanosti. Podle předběžné zprávy Úřadu pro statistiku práce (Bureau of Labor Statistics, BLS) přibylo v období do letošního března o 911 000 pracovních míst méně, než se původně uvádělo. Pokud bude tato korekce potvrzena, půjde o největší roční revizi údajů v historii. Pro ekonomiku, která se ještě nedávno zdála být odolná vůči oslabení, jde o zásadní zprávu, která mění pohled na současný stav trhu práce i na další kroky hospodářské politiky. Nejistota a politické napětí kolem BLS Revize přichází v době, kdy se samotný BLS ocitl pod obrovským politickým tlakem. Prezident Donald Trump v srpnu odvolal komisařku agentury Eriku McEntarferovou s odůvodněním, že zmanipulovala červencovou zprávu o zaměstnanosti. Následná nominace konzervativního ekonoma E.J. Antoniho vyvolala ostrou reakci odborné veřejnosti, která upozorňuje na ohrožení důvěryhodnosti dat. Z Bílého domu zazněla kritika, že revize je důkazem nefunkčnosti BLS a selhání Bidenovy administrativy. Tisková mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že Trump měl pravdu, když označoval ekonomiku za slabou a statistiky za nedůvěryhodné. Podle ní je nutná obnova důvěry ve statistická data, na kterých závisí podniky, domácnosti i finanční trhy. BLS však čelí dlouhodobým problémům. Už více než deset let upozorňuje na nedostatečné financování a nedostatek personálu. Kvůli tomu musela omezit sběr některých klíčových dat, včetně údajů o inflaci. Situaci komplikuje také pokles míry odpovědí v průzkumech, což snižuje přesnost měsíčních statistik. Proč jsou revize tak velké Každoroční proces úprav dat není ničím novým – BLS srovnává údaje z podnikových průzkumů s podrobnějšími čísly z čtvrtletních daňových přiznání k pojištění v nezaměstnanosti. Obvykle se roční revize pohybuje kolem 0,2 % celkové zaměstnanosti. Tentokrát ale šlo o korekci o 0,6 %, což je trojnásobek běžného rozsahu. Ekonomové uvádějí několik důvodů. Pandemie narušila tzv. model zrodu a zániku firem, který BLS používá k odhadu nově vzniklých podniků a jejich zaměstnanosti. Výsledkem je nadhodnocení počtu nových pracovních míst. Přidaly se i chyby ve výběru vzorků a problémy s měřením pracovníků bez dokladů. Největší revize postihla sektor obchodu, dopravy a veřejných služeb, kde se počet pracovních míst snížil o 226 000. V procentuálním vyjádření ale nejvíce klesl informační sektor, zahrnující technologické firmy – revize činí 2,3 %, tedy 67 000 pracovních míst. K poklesům došlo také ve financích a profesionálních službách, což signalizuje širší oslabení trhu práce, nikoli jen omezený problém v jednom odvětví. Jak fungují měsíční zprávy o zaměstnanosti Měsíční zpráva BLS je jedním z nejdůležitějších ekonomických ukazatelů. Vychází z průzkumu mezi zhruba 120 000 zaměstnavateli a pokrývá asi třetinu celé zaměstnanosti. Rychlost zveřejnění ale znamená nižší přesnost, protože firmy mají tři příležitosti k nahlášení dat a část z nich reaguje se zpožděním. Právě proto se každý rok provádí srovnání s databází QCEW (Quarterly Census of Employment and Wages), která je založena na daňových přiznáních firem. Tento zdroj je považován za mnohem přesnější, ale má velké časové zpoždění. Zveřejněná revize tedy zahrnuje rozdíly mezi těmito dvěma metodami. Pokud by byla předběžná čísla potvrzena, znamenalo by to, že průměrný měsíční přírůstek pracovních míst od dubna 2024 do března 2025 klesl z původních 146 500 na pouhých 70 500. Tak velký rozdíl ukazuje, že americká ekonomika byla ve skutečnosti v mnohem slabší kondici, než se zdálo. BLS pod palbou a co bude dál Kritika se nyní netýká jen metodiky, ale i samotné existence agentury v současné podobě. Ministryně práce Lori Chavez-DeRemer označila revize za důvod k pochybnostem o integritě dat a přislíbila modernizaci BLS. Podle ní jsou postupy zastaralé a vyžadují zásadní reformu, aby byla zajištěna transparentnost a přesnost. Situaci zhoršuje i to, že počet zaměstnanců BLS se od letošního února snížil o 20 % a třetina vedoucích pozic není obsazena. Návrhy rozpočtu administrativy počítají s dalším snižováním prostředků, což ohrožuje schopnost úřadu poskytovat kvalitní data. Podle bývalé komisařky Ericy Groshenové je nutné obnovit plný stav zaměstnanců a zajistit finance na modernizaci, jinak budou klíčové statistiky dál ztrácet na spolehlivosti. Zveřejněné revize tak nejsou jen technickým detailem, ale otázkou důvěry v ekonomická data, která určují směřování hospodářské politiky i rozhodování investorů. Konečné výsledky budou známy až v únoru 2026, ale už nyní je jasné, že americký trh práce čelí slabšímu základu, než se doposud předpokládalo.