Peking vysílá varování „mír nebo válka“, zatímco Trump obviňuje vůdce ze „spiknutí“ proti USA Čínský prezident Si Ťin-pching završil týden intenzivní diplomacie jednou z největších vojenských přehlídek v moderních dějinách své země. Na náměstí Tchien-an-men předvedla Lidová osvobozenecká armáda nejnovější techniku, od moderních tanků po hypersonické rakety. Přehlídka připomněla 80. výročí vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce a měla demonstrovat, že Čína se vyvíjí v armádu světové třídy, srovnatelnou s ozbrojenými silami Spojených států. Si označil vojáky za „hrdinskou sílu“ a zdůraznil, že budou „rozhodně chránit národní suverenitu, jednotu a územní celistvost“. V překladu to znamená, že Peking neustupuje ze svého cíle získat kontrolu nad Tchaj-wanem. Zároveň prohlásil, že „velké oživení čínského národa je nezastavitelné“. Pro domácí publikum tak přehlídka fungovala nejen jako demonstrace síly, ale i jako poselství hrdosti a sebevědomí. Mezinárodní dimenze a Trumpova reakce Přehlídky se zúčastnili také Vladimir Putin a Kim Čong-un, což bylo poprvé, kdy se čínský, ruský a severokorejský vůdce sešli společně. Jejich přítomnost spolu s dalšími více než dvaceti národními představiteli měla vyslat signál jednoty a síly směrem k USA, Evropě i Japonsku. Si ve svém projevu postavil Čínu na „správnou stranu historie“ a vyzval k míru, dialogu a spolupráci, zároveň ale varoval před možností války. Americký prezident Donald Trump reagoval ostře. Na své síti Truth Social připomněl, že mnoho Američanů položilo život při pomoci Číně během druhé světové války, a ironicky vyzval Si Ťin-pchinga, aby „vyřídil pozdravy Putinovi a Kimovi, zatímco spiknete proti Spojeným státům“. Trumpova slova ilustrují rostoucí napětí mezi Washingtonem a Pekingem, které se promítá i do obchodních a bezpečnostních vztahů. Symbolika a poselství přehlídky Na přehlídce prošlo před zraky Si Ťin-pchinga a jeho hostů 45 formací, včetně nových jednotek a zbraní dosud neznámých veřejnosti. Tři námořní jednotky představily rakety YJ-15, YJ-17, YJ-19 a YJ-20, schopné odpalu z lodí i ponorek. Podle expertů šlo o jasné gesto – Čína je připravena chránit své zájmy na moři i ve vzduchu. Analytici však upozorňují na propagandistický rozměr celé akce. Yu Jie z Chatham House zdůraznila, že přehlídka měla ukázat Čínu jako velmoc s vlastní vizí světového řádu, odlišnou od západního modelu. Kerry Brown z King’s College dodal, že čínská armáda sice umí demonstrovat organizovanost a techniku, ale zůstává „zcela nevyzkoušená v boji“. To vyvolává otázky, do jaké míry se reálná vojenská síla shoduje s působivými obrazy z Pekingu. Nová autoritářská osa a budoucí vývoj Účast severokorejského vůdce byla první od roku 2019 a poprvé od jeho nástupu k moci v roce 2011, kdy se zúčastnil multilaterálního setkání světových lídrů. Podle jihokorejské zpravodajské služby NIS chce Kim touto cestou posílit vztahy s Čínou a zajistit si její ekonomickou pomoc. Jeho přítomnost zároveň prohlubuje obavy z vytvoření nové autoritatářské osy mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou, zejména v době, kdy Severokorejci podporují Rusko ve válce na Ukrajině. Celá událost tak slouží nejen jako domácí demonstrace síly, ale i jako jasný signál zahraničním protivníkům. Čína se už nevidí jako pasivní účastník světového dění, ale jako architekt nového řádu podle vlastních pravidel. Zda tato ambice zůstane pouze u symboliky, nebo se přetaví v konkrétní kroky, bude záležet na dalších diplomatických a vojenských tazích Pekingu. Ekonomické pozadí přehlídky Přehlídka proběhla v době, kdy se čínská ekonomika potýká s výzvami, včetně zpomalení růstu a napětí v zahraničním obchodu. Ukázka vojenské síly tak měla i vnitropolitický rozměr – posílit důvěru obyvatel, že země směřuje k dalšímu vzestupu bez ohledu na ekonomické obtíže. Poselství pro regionální sousedy Čína zároveň tímto krokem vyslala signál sousedním státům v Asii. Posílení vojenské přítomnosti a modernizace armády má být jasnou připomínkou, že Peking hodlá hrát dominantní roli v regionu. Výzvy pro Spojené státy Pro USA představuje čínská přehlídka další důvod ke zvýšené ostražitosti. Rostoucí napětí v Tichomoří a otázka Tchaj-wanu zůstávají klíčovými body, které mohou ovlivnit vztahy obou mocností v nadcházejících letech. Možný dopad na světový řád Pokud bude Čína pokračovat ve svém kurzu, může to zásadně změnit rovnováhu sil v mezinárodním systému. Přehlídka tak nebyla jen symbolickou oslavou, ale i varováním, že svět se ocitá na prahu nové éry.