Česká republika zažívá v posledních letech rychlý růst solární energetiky. Podle analýzy think-tanku Ember dosáhl v červnu 2025 podíl solární energie na spotřebě elektřiny 14,7 %, zatímco o rok dříve to bylo pouze 10,5 %. Tento nárůst je výsledkem kombinace faktorů – významnou roli hrají státní investiční dotace, ale i postupný pokles cen fotovoltaických panelů. <!-- DIP popup--> Statistiky ukazují, že za posledních pět let Česko téměř zdvojnásobilo svou výrobu ze 2,3 terawatthodiny v roce 2019 na čtyři terawatthodiny v roce 2024. Přelomovým rokem byl zejména 2023, kdy země přidala více než jeden gigawatt nové fotovoltaické kapacity. Šlo o první přírůstek v řádu gigawattů od roku 2010, což ukazuje na výrazné oživení zájmu o solární zdroje. Střední Evropa roste rychleji než zbytek EU Výroba solární energie ve střední Evropě – tedy v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku – rostla od roku 2019 dvakrát rychleji než průměr celé Evropské unie. Zatímco v EU došlo k 2,5násobnému nárůstu, region střední Evropy dosáhl téměř šestinásobného růstu. Tento trend naznačuje, že země Visegrádu začínají dohnávat svůj dřívější technologický dluh a využívat možnosti, které fotovoltaika nabízí. Významným posunem je i pokles podílu uhlí na výrobě elektřiny. V Česku se jeho podíl snížil za posledních pět let o sedm procentních bodů a plán ukončení těžby uhlí byl posunut na rok 2033. To ukazuje, že energetická transformace nabírá reálné obrysy, ačkoliv bude vyžadovat další investice do infrastruktury. Integrace obnovitelných zdrojů a role baterií Analytik Ondřej Sklenář z Asociace pro mezinárodní otázky upozorňuje, že klíčovým faktorem dalšího rozvoje není jen výstavba nových elektráren, ale i jejich efektivní zapojení do elektrizační soustavy. Integrace solární energie vyžaduje posílení sítí a rozvoj technologií, které umožní stabilní provoz i v době, kdy výroba z fotovoltaiky kolísá. Pozitivním příkladem je rychlý rozvoj bateriových systémů v regionu. Maďarsko a Polsko patří k předním světovým exportérům baterií, zatímco Česko vyniká vysokým podílem domácností, které své solární systémy doplňují bateriovým úložištěm – více než 90 % z nich. Tento podíl je jedním z nejvyšších v Evropě. V červenci 2025 připojené domácí baterie během výpadku absorbovaly šest megawatthodin přebytků a pomohly stabilizovat síť. To dokládá, že bateriová kapacita se stává zásadním prvkem energetické bezpečnosti. Budoucí cíle a nevyužitý potenciál Přestože jsou výsledky v oblasti solární energie působivé, cíl Česka pro podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 zůstává poměrně nízký – jen 31 %. Tento závazek je výrazně pod průměrem EU a opakovaně na to upozorňují ekologické organizace. Aby země naplnila svůj potenciál, bude muset kromě solární energie investovat i do dalších zdrojů. Velký prostor se otevírá zejména u větrných elektráren. Ty mají výhodu v tom, že vyrábějí elektřinu hlavně v chladnějších měsících, kdy je spotřeba tradičně vyšší. V kombinaci se solárními zdroji tak mohou zajistit stabilnější bilanci výroby a spotřeby během celého roku. Podle odborníků je proto vhodné rozvoj těchto technologií koordinovat, například prostřednictvím sdíleného připojení do sítě. Potřeba modernizace přenosové soustavy Růst podílu solární energie přináší i tlak na modernizaci přenosových sítí. Soustava, která byla dlouhodobě nastavena především na centrální zdroje, musí být postupně přizpůsobena k většímu množství decentralizovaných výroben. To zahrnuje nejen investice do kapacit vedení, ale i zavádění chytrých technologií, které umožní lépe řídit tok elektřiny a předcházet přetížením. Ekonomické přínosy a pracovní místa Rozvoj obnovitelných zdrojů má také významný ekonomický rozměr. Nové fotovoltaické instalace vytvářejí pracovní příležitosti, podporují domácí průmysl a přispívají k větší energetické soběstačnosti. Snížení závislosti na dovozu fosilních paliv může posílit stabilitu české ekonomiky a zároveň přispět ke splnění klimatických závazků. Role domácností a obcí Významnou roli hrají také domácnosti a obce, které se díky dotačním programům stále častěji podílejí na výrobě vlastní elektřiny. Připojení solárních panelů s bateriemi na rodinných domech i veřejných budovách pomáhá snižovat spotřebu z centrální sítě a posiluje lokální energetickou nezávislost. Tento trend zároveň podporuje vznik energetických společenství, jež mohou sdílet vyrobenou elektřinu. Perspektiva do dalších let Budoucnost solární energie v Česku bude do značné míry záviset na schopnosti propojit různé zdroje výroby a posílit stabilitu celé soustavy. Pokud se podaří sladit rozvoj solární a větrné energetiky s rozvojem bateriových kapacit, může se Česká republika výrazně přiblížit k vyššímu podílu obnovitelných zdrojů. To by posílilo nejen energetickou bezpečnost, ale i konkurenceschopnost české ekonomiky v rámci Evropy.