Americká obchodní politika prezidenta Donalda Trumpa se dostala do centra pozornosti poté, co odvolací soud ve Washingtonu rozhodl, že většina jím uvalených cel je nelegální. Verdikt padl poměrem hlasů 7:4 a zdůraznil, že ačkoli Kongres prezidentovi přiznal široké pravomoci v případě národní nouze, nezahrnul právo ukládat cla, poplatky ani daně. Rozhodnutí se týkalo tzv. recipročních cel, zavedených v dubnu, a dále cel uvalených na Čínu, Kanadu a Mexiko v únoru. Naopak cla, která Trumpova administrativa prosadila podle jiných právních předpisů, zůstávají tímto verdiktem nedotčena. Tento krok představuje zásadní zásah do Trumpovy strategie, která se od jeho nástupu do druhého funkčního období v lednu stala jedním z pilířů zahraniční politiky. Prezident opakovaně využíval cla jako nástroj politického tlaku a prostředek k renegociaci obchodních dohod. Tato praxe ale zároveň zvyšovala volatilitu na finančních trzích a vyvolávala nejistotu mezi obchodními partnery. Soud nicméně umožnil, aby Trumpova cla zůstala v platnosti do 14. října, čímž vytvořil prostor pro případné odvolání k Nejvyššímu soudu. Trump okamžitě reagoval s ostrou kritikou rozhodnutí a oznámil, že využije všechny právní prostředky, aby cla uhájil. Reakce administrativy a obchodních partnerů Navzdory soudnímu zásahu americký obchodní zástupce Jamieson Greer v rozhovoru pro Fox News zdůraznil, že jednání s partnery pokračují. Uvedl, že obchodní partneři se i nadále zapojují do rozhovorů, a to bez ohledu na rozhodnutí soudu. Neupřesnil sice, se kterými zeměmi Spojené státy aktuálně jednají, ale potvrdil, že o víkendu hovořil s jedním ministrem obchodu. Podle odborníků Trumpova administrativa takový scénář očekávala a připravila si alternativní plány, jak cla udržet. Josh Lipsky z Atlantic Council vysvětlil, že pokud by Nejvyšší soud potvrdil verdikt odvolací instance, může prezident sáhnout k jiným právním možnostem. Jako příklad uvedl § 338 obchodního zákona z roku 1930, který umožňuje uvalit cla až do výše 50 % na dovoz ze zemí, jež diskriminují americký obchod. Trump přitom na sociálních sítích zopakoval, že Spojené státy čeká „velký rok, možná nejlepší v historii“, pokud cla nakonec získají podporu soudů. Takové prohlášení ukazuje, že prezident vnímá cla nejen jako ekonomický, ale také politický nástroj, s jehož pomocí se snaží posílit svou pozici doma i v zahraničí. Politické napětí a očekávání Nejvyššího soudu Výsledek celého sporu nyní do značné míry závisí na rozhodnutí Nejvyššího soudu, kde mají konzervativní soudci většinu 6:3. Poradce Bílého domu pro obchod Peter Navarro proto vyjádřil optimismus, že Nejvyšší soud Trumpovu politiku podpoří. Pokud by k tomu skutečně došlo, znamenalo by to výrazné posílení prezidentovy autority v oblasti obchodní politiky. Na druhé straně podniky volají po co nejrychlejším vyřešení celé situace. Republikánský senátor James Lankford v pořadu NBC „Meet the Press“ upozornil, že neustálé soudní spory a změny pravidel destabilizují americké firmy. Podnikatelé potřebují jistotu a stabilní prostředí, protože každá další právní nejistota komplikuje jejich plánování i investiční rozhodnutí. Trumpovo využívání cel se tak dostalo do paradoxní situace. Zatímco prezident vnímá cla jako prostředek k posílení vyjednávací pozice USA, mnohé společnosti je považují za faktor, který zvyšuje náklady a přináší nejistotu. Tento rozpor jen podtrhuje napětí mezi politickými cíli administrativy a ekonomickými potřebami podnikatelské sféry. Budoucnost obchodní politiky USA Další vývoj bude záviset na tom, zda Nejvyšší soud umožní Trumpovi pokračovat v dosavadní politice, nebo zda potvrdí verdikt nižší instance. V případě potvrzení by prezident musel sáhnout k jiným právním nástrojům, aby mohl cla zachovat. Pokud by však soud podpořil jeho pravomoci, posílilo by to jeho vliv nejen ve Spojených státech, ale i vůči zahraničním partnerům. Do rozhodnutí Nejvyššího soudu bude americká administrativa pokračovat v obchodních jednáních, jak zdůraznil Jamieson Greer. USA se tak snaží udržet dojem kontinuity a stability, i když jejich politika je momentálně pod soudním dohledem. Tento přístup ukazuje, že Spojené státy nechtějí v očích partnerů působit jako nespolehlivý aktér, a zároveň naznačuje, že cla zůstávají klíčovým prvkem Trumpovy strategie. Trump mezitím pokračuje v politické kampani, kdy cla prezentuje jako nástroj, který má zajistit americkým pracovníkům lepší budoucnost. Je příznačné, že prezident odcestoval do svého golfového klubu ve Virginii právě před oslavami Labor Day, svátku práce, který symbolicky propojuje jeho rétoriku o ochraně amerických zaměstnanců s praktickou politikou.