Diplomatické napětí mezi Čínou a Spojenými státy se znovu vyostřilo poté, co americký ministr financí Scott Bessent prohlásil, že argentinský prezident Javier Milei je „odhodlán dostat Čínu pryč“. Bessent toto vyjádření pronesl ve čtvrtek v televizi Fox News, v době, kdy Washington nabízí Argentině finanční pomoc ve výši 20 miliard dolarů. Tento krok má pomoci stabilizovat tamní ekonomiku, která čelí měnovým turbulencím, a současně posílit Mileiho pozici před blížícími se volbami do Kongresu 26. října. Argentinský prezident, který se v příštích dnech chystá na návštěvu Donalda Trumpa v Bílém domě, se tak ocitl uprostřed rostoucí rivality mezi dvěma světovými supervelmocemi. Bessentova slova okamžitě vyvolala reakci Pekingu, který Spojené státy obvinil z „intervence ve stylu studené války“ a opakovaného „šikanování“ latinskoamerických národů. Čína reaguje s ostrými obviněními V sobotu zveřejnila čínská ambasáda v Buenos Aires na sociálních sítích ostré prohlášení, v němž tvrdí, že výroky amerického ministra opět odhalují „mentalitu z období studené války“. Podle čínských diplomatů „někteří američtí úředníci stále jednají s duchem konfrontace a zasahují do záležitostí jiných suverénních států“. Peking v posledních letech výrazně posílil svůj vliv v Latinské Americe, a to zejména prostřednictvím investic, obchodních dohod a rozvojových půjček. Argentina patří mezi země, které z tohoto partnerství výrazně těží. Čína jí poskytla měnový swap v hodnotě 18 miliard dolarů, čímž umožnila Buenos Aires lépe spravovat své devizové rezervy. Kromě toho mezi oběma zeměmi prudce rostl obchodní obrat a Čína v Patagonii vybudovala kosmickou odpalovací stanici, která symbolizuje její rostoucí technologické a strategické zájmy v regionu. Prohlášení amerického ministra financí tak Peking vnímá jako přímý pokus oslabit jeho postavení v regionu. Z pohledu Číny jde o součást širší americké strategie, která má zabránit rozšiřování čínského ekonomického a geopolitického vlivu v Jižní Americe. USA a Argentina: finanční pomoc a politické podmínky Washington se rozhodl poskytnout Argentině finanční balíček ve výši 20 miliard dolarů, jehož cílem je stabilizovat tamní trhy a zabránit dalšímu oslabování pesa. Není však jasné, co mohou Spojené státy na oplátku požadovat. Americká administrativa se k podmínkám dohody oficiálně nevyjádřila, i když někteří analytici upozorňují, že Bessentovy výroky mohly naznačovat snahu přimět Argentinu k omezení ekonomických vazeb s Čínou. Prezident Milei ale prohlásil, že USA nekladly jako podmínku ukončení swapové linky s Čínou, a zdůraznil, že Argentina zůstává otevřená spolupráci s oběma stranami. Tím se snaží zachovat rovnováhu mezi Washingtonem a Pekingem, přestože jeho proamerický postoj je dlouhodobě známý. Bessent také upozornil na strategický význam Argentiny, zejména její bohatství na vzácné zeminy, které jsou klíčové pro výrobu moderních technologií – od elektromobilů po polovodiče. Právě tyto suroviny se staly předmětem napětí mezi USA a Čínou, které si navzájem omezují přístup k důležitým zdrojům a technologiím. Rostoucí obchodní napětí a Trumpovy hrozby Napětí dále zvýšila i prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který v pátek pohrozil Pekingu dodatečnými 100% cly a od 1. listopadu také kontrolami vývozu kritického softwaru. Trump zároveň uvedl, že by mohl od těchto opatření ustoupit, pokud Čína zruší svá omezení vývozu vzácných zemin. Tento krok podtrhuje, jak hluboké jsou ekonomické spory mezi oběma velmocemi. Čína si totiž udržuje dominantní pozici v těžbě i zpracování těchto klíčových surovin a americká závislost na jejich dovozu zůstává citlivým tématem. Bessentovy komentáře o „vytlačení Číny“ z Argentiny tak zapadají do širšího rámce strategického soupeření o přístup ke zdrojům. Pro prezidenta Mileiho představuje tato situace politicky složitou rovnováhu. Během své kampaně kritizoval Peking za autoritářské praktiky a zdůrazňoval potřebu přiblížit Argentinu západnímu světu. Po nástupu do úřadu však svůj postoj zmírnil a Čínu označil za „skvělého obchodního partnera“. Tento obrat ukazuje pragmatickou snahu zachovat si otevřené dveře k oběma ekonomickým gigantům – a minimalizovat dopady jejich rivality na argentinskou ekonomiku. Diplomatická přestřelka mezi Čínou a USA kvůli výrokům ministra financí Scotta Bessenta znovu odhalila rostoucí napětí mezi oběma supervelmocemi v Latinské Americe. Zatímco Washington se snaží posílit své vlivy prostřednictvím finanční pomoci Argentině, Peking varuje před „intervencemi ve stylu studené války“. Argentina se tak ocitá v delikátní pozici mezi dvěma mocnostmi, které soupeří o vliv, suroviny i technologický přístup. Milei se snaží udržet rovnováhu, ale jeho prozápadní orientace a Trumpovy nové obchodní hrozby naznačují, že napětí mezi Washingtonem a Pekingem bude v regionu i nadále narůstat. Čína přitom zůstává pro Buenos Aires klíčovým ekonomickým partnerem, zatímco Spojené státy se snaží posílit svůj geopolitický vliv. Výsledkem je, že Latinská Amerika se znovu stává bojištěm vlivu mezi dvěma největšími ekonomikami světa – a Argentina je v samém středu této globální šachové partie.