Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb jsou podle bankovní rady České národní banky (ČNB) nyní předčasné. Vyplývá to ze záznamu z posledního jednání o nastavení sazeb, které se konalo minulý týden. Rada zdůraznila, že v současném prostředí přetrvává řada nejistot, a proto je důležité zachovat flexibilitu. Další pohyb sazeb tak může jít oběma směry. Minulý týden se bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta, kde se nachází od počátku května. Podle členů rady současná výše sazeb v kombinaci se silným kurzem české koruny představuje dostatečně přísnou měnovou politiku, která pomáhá tlumit proinflační tlaky. Česká měna je v současnosti silnější, než s čím počítala poslední prognóza centrální banky, což působí jako dodatečné zpřísnění měnových podmínek. <!-- DIP popup--> Koruna zůstává silná a přispívá ke zpřísnění politiky Člen rady Jakub Seidler ve záznamu uvedl, že právě silnější kurz koruny je v této chvíli žádoucí, protože doplňuje restriktivní působení sazeb. Dodal, že vyšší hodnota koruny proti prognóze je vítaná, neboť pomáhá omezovat cenové tlaky. Také Jan Procházka, další člen rady, zdůraznil, že nevidí v nejbližší době důvody pro oslabování měny směrem k hodnotám předpokládaným v prognóze. Podle odhadu ČNB měl být průměrný kurz koruny v letošním roce kolem 24,90 Kč/EUR. Ve čtvrtek se ale česká měna pohybovala na 24,29 Kč/EUR, tedy podstatně silněji. Tento rozdíl ukazuje, že měna má stabilizační vliv a poskytuje prostor k tomu, aby ČNB nemusela spěchat s dalším zpřísňováním sazeb. Proinflační rizika zůstávají, mzdová dynamika je vysoká Rada ale zároveň upozorňuje, že v ekonomice přetrvávají proinflační rizika, která nelze podceňovat. Jedním z nich je rychlý růst mezd. Viceguvernérka Eva Zamrazilová upozornila, že v prvním pololetí letošního roku dosáhla celková mzdová dynamika více než sedmi procent. To je podle ní jasně nad úrovní, která by odpovídala stabilní inflaci poblíž dvouprocentního cíle centrální banky. Guvernér Aleš Michl pak upozornil na jiné zásadní riziko – dlouhodobě deficitní hospodaření vládního sektoru. Pokud by se rozpočtová politika v budoucnu více uvolnila, mohlo by to podpořit růst inflace. V této souvislosti rada zmínila také možné dopady zavedení evropského systému emisních povolenek EU ETS 2, který se má týkat dopravy a vytápění domácností. Tyto faktory by mohly tlačit ceny směrem vzhůru. Nejistotu podle členů rady zvyšuje i vývoj v zahraničí. Přetrvávají rizika spojená s obchodními válkami a s celkovým geopolitickým napětím, které by mohly mít nepřímý vliv na českou ekonomiku i inflační vývoj. Další rozhodnutí přijde v listopadu Analytici upozorňují, že současná komunikace ČNB spíše naznačuje stabilitu sazeb v nejbližších měsících. Podle Jaromíra Gece z Komerční banky je pravděpodobné, že sazby zůstanou na současné úrovni, přestože prostor pro další uvolnění měnové politiky zcela nezmizel. Gec očekává, že domácí ekonomika ve druhém pololetí zpomalí a inflace se bude dále vracet k dvouprocentnímu cíli centrální banky. Bankovní rada se znovu sejde na počátku listopadu, kdy bude rozhodovat o dalším nastavení sazeb. Její rozhodnutí jsou přitom klíčová nejen pro finanční trhy, ale i pro firmy a domácnosti. Od základní sazby ČNB se totiž odvíjí úroky na bankovních vkladech i úvěrech. Vyšší sazby mají dvojí efekt. Podnikům prodražují financování investic i provozu, domácnostem pak hypotéky a další úvěry. Na druhou stranu zvyšují výnosy z úspor na běžných a spořicích účtech, což může podporovat střadatele. Centrální banka tak musí při svém rozhodování vždy hledat rovnováhu mezi podporou ekonomické aktivity a kontrolou inflace. Rozhodnutí ponechat sazby beze změny proto ukazuje na snahu udržet stabilitu a zároveň získat čas pro vyhodnocení dalších ekonomických dat, která se objeví v příštích týdnech.