Růst americké ekonomiky je v roce 2025 z velké části tažen umělou inteligencí, která spustila masivní vlnu investic do nových technologií, zařízení a softwaru. Datová centra se mezitím stala jedním z mála skutečně rostoucích segmentů amerického stavebnictví. Umělá inteligence se tak proměnila v nový motor amerického hospodářství – a to v době, kdy tradiční zdroje růstu, jako je trh s bydlením či zaměstnanost, stagnují. Ekonomové se shodují, že právě AI přispěla k tomu, že hospodářský růst USA zůstal v první polovině roku zdravý i přes rozpočtovou paralýzu vlády. Podle odhadů přidala až 1 procentní bod k růstu HDP a její vliv by mohl být v příštích čtvrtletích ještě výraznější. Za expanzí stojí především prudký nárůst kapitálových výdajů technologických gigantů – jen tři největší společnosti utratily ve třetím čtvrtletí přes 78 miliard dolarů, téměř dvojnásobek oproti předchozímu roku. Datová centra: Nové továrny digitální éry Pokud existuje místo, kde se americký AI boom materializuje nejviditelněji, jsou to datová centra. Tato rozsáhlá zařízení, která z výšky připomínají obrovské zemědělské haly, vznikají po celé zemi a stávají se páteří digitální infrastruktury. Klíčovými investory jsou společnosti Meta Platforms (META), Microsoft (MSFT) a Alphabet (GOOG) (GOOGL), které současně navyšují své investiční rozpočty, aby udržely krok s rostoucí poptávkou po výpočetním výkonu. V červenci 2025 dosáhly roční výdaje na výstavbu datových center přibližně 41 miliard dolarů. Přestože to představuje méně než 5 % soukromé výstavby, jde o jeden z mála segmentů, který v posledním roce skutečně expandoval. Stavebnictví díky tomu zaznamenalo největší meziroční nárůst za posledních 12 měsíců, což přidalo asi 0,1 % k HDP – v době, kdy většina ostatních sektorů klesala. Ještě větší přínos se však odehrává uvnitř těchto budov. Investice do zařízení pro zpracování informací a softwaru letos dramaticky vzrostly, což přineslo největší příspěvek k růstu HDP za poslední dekádu – srovnatelný s obdobím dotcom boomu na konci 90. let. Model GDPNow Federální rezervní banky v Atlantě očekává, že výdaje na podnikové vybavení vzrostly ve druhém čtvrtletí o více než 8,5 %. Současně však tato expanze zvyšuje dovozní závislost. Většina klíčového hardwaru, včetně serverů a čipů, se do USA dováží ze zahraničí, což prohlubuje obchodní deficit a částečně neutralizuje přínos k HDP. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa proto udělila výjimky z cel pro hardware potřebný pro datová centra – krok, který podle analytiků zabránil „uškrcení americké zlaté husy“. Podle výpočtů Bloomberg Economics přispěly investice související s AI v první polovině roku k růstu HDP o přibližně 1 procentní bod. Tento trend by měl přetrvat i ve zbytku roku a příští rok se může zvýšit až na 1,5 %. Ekonomové Barclays však upozorňují, že letošní impuls může představovat vrchol současného cyklu. Energie, infrastruktura a možné limity růstu Rychlý rozvoj AI infrastruktury přináší nejen ekonomické příležitosti, ale také energetické výzvy. Datová centra mají obrovskou spotřebu elektřiny – a poptávka po energii v USA tak začíná růst nejrychleji za poslední dekádu. Jen v Iowě byla tento týden oznámena plánovaná reaktivace jaderné elektrárny, jejímž hlavním odběratelem má být právě Google. Odborníci varují, že pokud výrobní kapacita elektřiny neporoste stejným tempem, může dojít k tlaku na ceny. Analytici odhadují, že účet za elektřinu pro domácnosti i firmy by mohl v příštích letech vzrůst, čímž by se část výhod plynoucích z AI mohla z ekonomiky opět vytratit. Podle výzkumné společnosti Grid Strategies poroste poptávka po elektřině do roku 2029 o téměř 16 %, přičemž hlavním tahounem budou právě datová centra a výpočetní infrastruktura. Zakladatel firmy Rob Gramlich upozorňuje, že „bude velmi těžké tento růst uspokojit“. Navíc kvůli celním opatřením na dovoz zařízení, jako jsou transformátory a kabely, vzrostly kapitálové náklady na rozvoj energetické sítě o 8–10 %. Tyto faktory ukazují, že ačkoli má AI sílu podporovat ekonomický růst, její energetické nároky představují zřetelnou hrozbu pro dlouhodobou stabilitu systému. Efekt bohatství a pracovní trh v éře AI Růst akciového trhu je dalším kanálem, kterým se dopad AI přenáší do reálné ekonomiky. Akcie technologických firem za poslední rok výrazně vzrostly, což zvyšuje bohatství investorů a následně i spotřebitelské výdaje. Tento jev, známý jako efekt bohatství, se stal významným doplňkem k růstu HDP. Podle výzkumníků z JPMorgan Chase vygeneroval koš 30 akcií spojených s AI více než 5 bilionů dolarů nového bohatství, což se promítlo do přibližně 180 miliard dolarů dodatečných výdajů domácností. Jinými slovy, nadšení kolem AI stálo za zhruba jednou šestinou celkového nárůstu spotřeby za poslední rok. Pokud by však tato euforie opadla, mohlo by dojít k poklesu spotřebitelských výdajů – a tím i celkové ekonomické aktivity. Vedle pozitivních efektů se ale objevují i obavy. Amazon (AMZN) nedávno oznámil zrušení 14 000 pracovních míst, přičemž generální ředitel upozornil, že AI povede k dalšímu snižování počtu zaměstnanců. General Motors (GM) ohlásila propuštění stovek administrativních pracovníků s cílem zvýšit efektivitu. Podle Bank of America Institute však zatím neexistují důkazy, že by AI masově nahrazovala pracovní sílu. Data z průzkumů naopak ukazují, že odvětví s vyšším využíváním AI v současnosti zaměstnávají více lidí než dříve. Ekonomové nicméně varují, že v případě recese by se situace mohla rychle změnit – AI by pak mohla umožnit rychlejší a rozsáhlejší propouštění. Umělá inteligence jako svatý grál produktivity Dlouhodobě vkládají ekonomové i investoři do AI velké naděje. Pokud se podaří její potenciál naplno využít, mohla by zvýšit produktivitou práce, což by vedlo k vyšším příjmům zaměstnanců a vyšší produkci firem. Model Penn Wharton Budget předpokládá, že růst produktivity díky AI by mohl v příští dekádě přidat zhruba 0,2 procentního bodu ročně, což by do roku 2055 znamenalo kumulativní nárůst HDP o přibližně 3 %. Někteří veteráni technologického průmyslu, například Jerry Kaplan, však zůstávají skeptičtí. Přirovnávají současnou situaci k internetové bublině z 90. let, kdy firmy rovněž masivně investovaly do technologií s vidinou revolučního růstu, který se však dostavil až mnohem později. Ať už bude budoucnost jakákoli, jedno je jisté: umělá inteligence se stala novým pilířem americké ekonomiky. Její dopady jsou už dnes patrné ve výrobě, stavebnictví, energetice i spotřebitelském chování. Otázkou zůstává, zda dokáže tento růst udržet i poté, co pomine počáteční vlna nadšení – a zda se z „digitální zlaté horečky“ nestane další kapitola ekonomické historie o přehnaných očekáváních.