Kanadská ekonomika čelí jednomu z nejnáročnějších období posledních let. Premiér Mark Carney se proto vydává do Washingtonu, kde ho čeká zásadní jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním tématem budou americká cla, která významně dopadají na kanadský průmysl a zpomalují hospodářský růst. Pro Kanadu, jejíž ekonomika je úzce propojena se Spojenými státy, jde o klíčový moment. Rostoucí nezaměstnanost a tlak na hospodářství Kanadská ekonomika v posledních měsících zaznamenala pokles výkonu a především zhoršení situace na trhu práce. Nezaměstnanost dosáhla 7,1 %, což je nejvyšší úroveň za posledních devět let a zároveň o půl procentního bodu více než na začátku roku. Takové číslo je pro kanadskou vládu varovným signálem – především proto, že přichází v době, kdy inflace i životní náklady výrazně rostou. Významnou část problému představují americká cla na klíčové exportní komodity, jako jsou automobily, ocel a hliník. Tyto sektory patří k základním pilířům kanadského exportu do Spojených států a zaměstnávají stovky tisíc lidí. Cla zvyšují výrobní náklady a zároveň snižují konkurenceschopnost kanadských firem na americkém trhu. To se promítá do cen pro spotřebitele i do celkového výkonu ekonomiky. Setkání Marka Carneyho s Donaldem Trumpem proto přichází ve chvíli, kdy je situace napjatá. Podle odborníků má osobní jednání potenciál buď zmírnit současné napětí, nebo naopak prohloubit obchodní spory, pokud se nepodaří najít kompromis. Cla jako klíčový problém Podle Jeffreyho Schotta z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku představují cla dvojí riziko – nejen že omezují vývoz do USA, ale zároveň zvyšují ceny pro samotné Kanaďany. Mnoho surovin totiž přechází hranice několikrát, než se z nich stane finální produkt. Každé další clo tak zdražuje celý řetězec. Trump navíc pohrozil, že od příštího týdne uvalí 10% clo na dovoz dřeva, což je pro Kanadu mimořádně citlivé téma. Dřevozpracující průmysl tvoří významnou část exportu a zajišťuje příjmy tisícům rodin, zejména v provincích Britská Kolumbie a Quebec. Carney proto zřejmě využije jednání k tomu, aby vyjednal výjimky pro klíčová odvětví. Jak uvedli analytici, hlavním cílem bude dosáhnout úlev v oblastech, které nejvíce dopadají na zaměstnanost a příjmy domácností. V ideálním případě by mohlo jít o dohodu, která zahrne i mléčné výrobky – tradiční zdroj napětí mezi oběma zeměmi kvůli dlouhodobé ochraně kanadských farmářů. Trump na tiskové konferenci po setkání uvedl, že USA budou vůči Kanadě „jednat spravedlivě“ a že nová dohoda by měla být „komplexní“. Podrobnosti ale zatím neprozradil. Pro kanadskou stranu tak zůstává nejistota, jakým směrem se vyjednávání budou vyvíjet. Napjaté obchodní vztahy a dohoda USMCA Jedním z hlavních bodů, které ovlivňují současnou situaci, je dohoda USMCA (United States–Mexico–Canada Agreement), kterou Trump vyjednal během svého prvního funkčního období. Dohoda nahradila původní NAFTA a stanovila nové podmínky pro obchod mezi třemi zeměmi. USMCA umožňuje zboží z Kanady a Mexika vstupovat na americký trh bez cla, pokud splňuje přísné podmínky původu. Pokud ale tyto podmínky splněny nejsou, vztahují se na zboží vyšší cla – právě tato možnost nyní slouží Trumpově administrativě jako nástroj vyjednávání. Podle Schotta je v sázce „pokračování této dohody nebo její pomalý rozpad“. Pokud by se Washington rozhodl dohodu postupně oslabovat, mohla by to být pro Kanadu i Mexiko těžká rána. Carney proto musí jednat s vědomím, že Trump může využít USMCA jako páku k prosazení bilaterálních dohod výhodnějších pro Spojené státy. Analytik Inu Manak z Rady pro zahraniční vztahy se domnívá, že Trump neusiluje o úplné zrušení USMCA, ale spíše ji využívá jako trvalý nástroj nátlaku. To by znamenalo, že dohoda se stane trvalým vyjednávacím rámcem, nikoli stabilní smlouvou. Politické důsledky a domácí tlak Kanadská veřejnost si uvědomuje, že hospodářské napětí se přímo promítá do životních nákladů. Podle průzkumu společnosti Abacus Data, kterého se zúčastnilo 1 500 dospělých, označila většina respondentů ekonomickou situaci a rostoucí ceny za hlavní problém, kterému země čelí. Manak upozorňuje, že kanadská vláda by se měla méně soustředit na „být proti Trumpovi“ a více na to, jak zlepšit každodenní život Kanaďanů. To zahrnuje podporu pracovních míst, stabilizaci cen a zlepšení konkurenceschopnosti klíčových odvětví. Carney tak čelí dvojímu tlaku – mezinárodnímu i domácímu. Pokud se mu nepodaří vyjednat úlevy nebo alespoň udržet současnou úroveň vztahů s Washingtonem, hrozí, že kanadská ekonomika vstoupí do období stagnace. V této souvislosti se mluví také o možnosti, že by Kanada mohla hledat nové obchodní partnery mimo USA, ale vzhledem k dlouhodobé provázanosti obou ekonomik jde spíše o dlouhodobý cíl než krátkodobé řešení.