Akcie farmaceutického giganta Pfizer Inc v úterý znatelně posílily poté, co společnost oznámila zásadní krok – dohodu s administrativou prezidenta Donalda Trumpa o snížení cen léků pro americké pacienty. Tato dohoda, která byla prezentována jako „dobrovolná“, reaguje na dlouhodobý tlak vlády na výrobce léčiv, aby ceny ve Spojených státech nebyly výrazně vyšší než v jiných vyspělých zemích. Pro Pfizer to zároveň znamená příležitost, jak stabilizovat klesající akcie a obnovit důvěru investorů. Společnost uvedla, že sníží ceny v USA tak, aby odpovídaly mezinárodním standardům. Tento krok navazuje na politiku „nejvýhodnějšího národa“, kterou prezident Trump podepsal v květnu formou výkonného nařízení. Tato politika požaduje, aby Američané měli přístup k lékům za podobně nízké ceny, jaké platí pacienti v jiných vyspělých státech. Přímý prodej přes TrumpRx.gov a odklon od prostředníků Pfizer také oznámil, že se zapojí do nové vládní platformy TrumpRx.gov, kde si budou moci pacienti nakupovat léky přímo od společnosti. Tento krok by měl znamenat konec tradičních prostředníků – správců lékárenských benefitů (PBM), kteří doposud hráli klíčovou roli v distribuci léčiv. Podle kritiků PBM právě jejich provize a vyjednávací praktiky výrazně přispívaly k vysokým cenám. Na TrumpRx.gov by měly být ceny léků Pfizeru sníženy v průměru o 50 %, přičemž u některých přípravků by sleva mohla dosáhnout až 85 %. Tento krok by mohl zásadně změnit způsob, jakým američtí pacienti nakupují léčiva, a poskytnout Pfizeru nový přímý vztah se spotřebiteli, který dosud výrazně chyběl. Investice v USA a odklad cel Jedním z klíčových bodů dohody je i to, že Pfizer získá tříleté odkladné období, během něhož nebudou jeho produkty zatíženy novými cly. Podmínkou je však závazek, že společnost dále investuje do výroby v USA. Pfizer již oznámil, že v příštích několika letech plánuje vložit 70 miliard dolarů do výzkumu a vývoje právě na americkém trhu. Tento krok má nejen podpořit domácí výrobu, ale také zvýšit zaměstnanost a posílit pozici USA jako centra farmaceutických inovací. Generální ředitel Albert Bourla v této souvislosti uvedl: „Nyní máme jistotu a stabilitu, kterou potřebujeme ve dvou kritických oblastech – v oblasti cel a cen. Tyto faktory v posledních letech stlačily hodnotu farmaceutického odvětví na historické minimum. Díky této dohodě můžeme konečně plánovat dlouhodobě a zároveň pokračovat v inovacích.“ Reakce trhu a konkurence Trhy reagovaly okamžitě. Akcie Pfizeru (PFE) vzrostly o 6,8 %, což je posunulo na první místo v žebříčku nejvýkonnějších titulů indexu S&P 500. Přestože v posledních třech měsících akcie posílily jen o 3,5 %, jejich dlouhodobý výkon zůstává slabý – za poslední rok klesly o více než 13 % a od rekordního maxima z prosince 2021 se propadly téměř o 60 %. K růstu došlo i u dalších farmaceutických společností – akcie Merck & Co. posílily o 6,8 %, Eli Lilly o 5 % a Johnson & Johnson o 2 %. To naznačuje, že trh vnímá dohodu nejen jako přínos pro Pfizer, ale také jako potenciální signál budoucích změn v celém sektoru. Naopak akcie společnosti UnitedHealth Group, která prostřednictvím své divize Optum RX působí v oblasti správy lékárenských benefitů, zůstaly beze změny. UnitedHealth odmítá tvrzení vlády i výrobců léčiv, že právě PBM stojí za vysokými cenami, a obviňuje z nich samotné farmaceutické společnosti. Spor o to, kdo skutečně nese odpovědnost za vysoké ceny léků v USA, tak zůstává otevřený. Vliv na inovace a budoucnost cen Jedním z hlavních argumentů proti snížení cen bylo, že by mohlo dojít k omezení farmaceutických inovací, protože vysoké marže umožňují financovat výzkum nových léků. Generální ředitel Pfizeru však tento názor odmítl. Podle něj je nový přístup vyvážený – ceny budou nižší, ale zároveň udržitelné a schopné podporovat vývoj. „Zavedli jsme vyvážený globální přístup, který uznává hodnotu inovací a zároveň zajišťuje, že ceny v USA i v dalších zemích zůstanou rozumné,“ zdůraznil Bourla. Pro pacienty je tato dohoda bezesporu pozitivní zprávou, protože by měla znamenat rychlejší přístup k dostupnějším lékům. Pro investory je zase signálem, že společnost hledá cesty, jak reagovat na regulatorní tlak a zároveň si udržet konkurenceschopnost. Pokud se tento model osvědčí, mohl by se stát vzorem pro další farmaceutické společnosti, které by mohly přejít na přímý prodej a transparentnější cenovou politiku. To by mohlo dlouhodobě změnit celé prostředí farmaceutického průmyslu nejen v USA, ale i v dalších zemích.