Evropský trh s emisními povolenkami vstupuje do nejdynamičtější fáze za poslední dekádu. Po několika letech, kdy byl vývoj cen poháněn především energetickou transformací a přechodem z uhlí na plyn, se nyní těžiště přesouvá k regulačním změnám, které mají potenciál dramaticky zpřísnit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Podle analýzy Oktaye Kurbanova, partnera společnosti Climate Finance Partners, se evropský trh s uhlíkem (ETS1) a jeho nově vznikající „sourozenec“ (ETS2) nacházejí v přechodném období, které vytvoří příznivé podmínky pro růst cen uhlíkových povolenek. Tento vývoj potvrzují i dřívější odhady americké investiční společnosti KraneShares, jež doporučuje investorům rychlý nákup povolenek pro domácnosti – tedy právě těch, které budou součástí systému ETS2, s očekávaným růstem ceny nad 200 eur do roku 2029 a až k 250 eurům do roku 2030. Zatímco KraneShares upozorňuje na příležitost spíše z pohledu investorů, Kurbanov rozšiřuje kontext založený na tom, že „Evropa vstupuje do éry, kdy se trh s uhlíkem stává dvouvrstvým systémem – ETS1 pro průmysl, energetiku a letectví, a ETS2 pro budovy, dopravu a malé podniky. Dohromady pokryjí přibližně 75 % všech emisí EU.“ 💡 Co byste měli vědět? Aktuální cena emisních povolenek ETS2 v říjnu 2025 se pohybuje mezi 80 a 83 EUR za tunu CO₂ podle tržních kontraktů na nejbližší období, např. pro termínované kontrakty na rok 2027. Evropská komise zároveň legislativně navrhla, že by cena povolenky měla být stabilizována – pokud překročí hranici 45 eur, mají být spuštěny mechanismy pro udržení ceny kolem této úrovně. Skutečná tržní cena je však aktuálně výše a analytici i predikce ukazují další možný růst v následujících letech.​ První tlak na růst cen emisních povolenek Stávající systém EU ETS1, který funguje od roku 2005, prochází zásadní modernizací. V roce 2026 vstoupí do plného provozu mechanismus CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism) – uhlíkové clo na dovoz energeticky náročných produktů. Jeho rozšíření o nové sektory v druhé polovině roku 2025 zvýší poptávku po emisních povolenkách, protože dovozci budou nuceni své emise pokrývat stejně jako evropští výrobci. Dalším faktorem, který má posílit poptávku, bude možné zahrnutí mezinárodní letecké dopravy do ETS1 po revizi globálního programu CORSIA v roce 2026. Pokud CORSIA nebude považovánq za dostatečně účinný, budou do evropského systému zahrnuty všechny lety odlétající z EU, což může zvýšit roční poptávku po uhlíkových povolenkách o 80 milionů tun – tedy přibližně o 4 % celkových emisí v systému. Na straně nabídky začne podle analýzy působit i ukončení programu REPowerEU, který byl financován předčasným prodejem povolenek. Od roku 2027 do 2030 tak bude každoročně zadrženo 57 milionů povolenek, což odpovídá poklesu nabídky o 6 %. Kombinace těchto faktorů podle Climate Finance Partners vytvoří strmý růstový trend cen EUA (European Union Allowances), protože poptávka převýší nabídku o více než 200 milionů tun ročně – tedy přibližně o 18 % celkového rozpočtu emisí. ETS2 jako nový trh s obrovským potenciálem Na obzoru je však událost, která má pro investory ještě větší význam: spuštění systému EU ETS2 v roce 2027. Tento systém se zaměří na emise ze spalování paliv v budovách, dopravě a malém průmyslu, tedy na oblasti, které dosud nebyly pokryty žádným uhlíkovým mechanismem. ETS2 se podle Kurbanova stane druhým největším uhlíkovým trhem na světě, s ročním emisním limitem 1,04 miliardy tun – téměř stejně jako ETS1 (1,12 miliardy tun). Burzy Intercontinental Exchange (ICE) a European Energy Exchange (EEX) již spustily futures produkty EUA2, které umožňují investorům spekulovat na budoucí cenu ještě před samotným spuštěním systému. KraneShares odhaduje, že sekundární trh s futures kontrakty EUA2 bude mít po spuštění objem přes 600 miliard dolarů ročně. To z ETS2 činí jeden z nejatraktivnějších nových trhů pro investory do uhlíku, kteří hledají likviditu a dlouhodobý růstový trend. Klíčovou výhodou ETS2 je jeho nízká závislost na hospodářském cyklu. Poptávka po teple a dopravě je méně proměnlivá než průmyslová výroba, což znamená stabilnější cenový vývoj. Korelace emisí ETS2 s růstem HDP činí podle Climate Finance Partners 0,5, zatímco u ETS1 je 0,7. To z ETS2 dělá diverzifikační prvek pro investiční portfolia s uhlíkovými aktivy. Navíc, zatímco v prvních dvou letech bude nabídka povolenek uměle navýšena o 30 %, od roku 2029 začne klesat, což vytvoří deficit na trhu. Ten by měl vyvrcholit kolem roku 2030, kdy bude trh ve velmi těsné rovnováze. Právě v tomto období mají ceny EUA2 podle ICIS a KraneShares dosáhnout úrovní nad 200 eur. Elektrifikace zvyšuje poptávku po povolenkách Systémy ETS1 a ETS2 sice budou fungovat odděleně, ale vzájemně se ovlivňují. Elektrifikace budov a dopravy – tedy klíčový mechanismus snižování emisí v ETS2 – zvýší poptávku po elektřině, která spadá pod ETS1. Podle odhadů Climate Finance Partners vzroste do roku 2030 poptávka po elektřině o 400 TWh, což odpovídá 15% nárůstu spotřeby v EU oproti roku 2024. I při dosažení cíle 69 % energie z obnovitelných zdrojů zůstane část výroby pokrytá fosilními palivy, což povede ke zvýšení emisí o zhruba 30 milionů tun CO₂. Tyto dodatečné emise zvýší poptávku po povolenkách ETS1 o dalších 3 % a vytvoří dodatečnou cenovou podporu pro celý systém EU ETS. 🐂💸 Bullionářovo suma sumárum Souhra těchto faktorů – zpřísnění nabídky v ETS1, spuštění ETS2, rozšíření CBAM i růst poptávky po elektřině – vytváří strukturální tlak na růst cen uhlíkových povolenek. KraneShares i Climate Finance Partners se shodují, že období let 2027–2030 bude klíčové. KraneShares odhaduje, že ceny povolenek pro domácnosti dosáhnou v roce 2029 až 200 eur a kolem roku 2030 přibližně 250 eur. Climate Finance Partners dodává, že ETS1 i ETS2 budou už v roce 2030 prakticky v rovnováze, což posílí dlouhodobý cenový trend. Pro investory jsou vhodnými nástroji ETF fondy KraneShares – KEUA (zaměřený na evropské povolenky) a KRBN (globální uhlíkové trhy). Oba fondy jsou navrženy tak, aby automaticky zahrnuly povolenky ETS2 (EUA2) po zahájení systému a investorům umožnily vstoupit na trh včas a za výhodnějších podmínek.