Ceny ropy pokračují ve svém sestupném trendu a směřují k třetímu měsíčnímu poklesu v řadě. Ačkoli se během páteční seance ceny pohybovaly jen mírně níže, trh zůstává pod tlakem kombinace faktorů, které společně omezují růstový potenciál ropy. Mezi nejvýznamnější vlivy patří posilující americký dolar, slabší ekonomická data z Číny a rostoucí globální nabídka surovin. Dohromady vytvářejí prostředí, v němž je obtížné najít udržitelné důvody pro růst cen. Ceny futures na ropu Brent klesly na 64,64 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate se obchodovala za 60,14 USD za barel. Tento pokles byl potvrzen během ranních hodin v Asii. Silnější dolar v posledních dnech snížil atraktivitu ropy jako investičního aktiva, jelikož ropa oceňovaná v dolarech je pro držitele jiných měn dražší. Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell navíc naznačil, že snížení úrokových sazeb v prosinci není samozřejmé. Vyšší úrokové sazby tradičně podporují dolar a potlačují ceny komodit, což se nyní odráží i na trhu s ropou. Dalším významným faktorem je situace v Číně. Nejnovější průzkumy ukázaly, že průmyslová aktivita v zemi se v říjnu snížila již sedmý měsíc v řadě. Čína je největším světovým dovozcem ropy a její ekonomická kondice má zásadní vliv na globální poptávku. Slabší poptávka ze strany čínského průmyslu tak působí jako brzda pro růst cen ropy. Zároveň se zvýšila nejistota ohledně toho, zda případné obchodní příměří mezi Spojenými státy a Čínou skutečně povede k vyšším nákupům americké energie, jak naznačoval prezident Donald Trump. Analytici se v tomto směru drží spíše zdrženlivých očekávání. Na straně nabídky mezitím dochází ke zřetelnému nárůstu produkce. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) společně s dalšími klíčovými producenty v rámci širší skupiny OPEC+ zvyšují těžbu, aby udržely nebo získaly podíl na trhu. Podle zdrojů blízkých nadcházejícím jednáním skupina uvažuje o mírném dalším zvýšení produkce v prosinci. Již nyní osm členů OPEC+ navýšilo své těžební kvóty o více než 2,7 milionu barelů denně, což představuje přibližně 2,5 % globální těžby. To znamená, že nabídka roste rychleji než poptávka, což tlačí ceny níže. Růst nabídky je patrný také u největších světových producentů mimo OPEC. Saúdská Arábie zvýšila v srpnu svůj export na šestiměsíční maximum 6,407 milionu barelů ročně a podle dostupných dat může objem ještě dále stoupat. Spojené státy mezitím podle Energetické informační agentury dosáhly rekordní produkce ve výši 13,6 milionu barelů denně. To znamená, že západní sankce proti ruským exportům jsou do značné míry kompenzovány rozšířenou produkcí ve zbytku světa. Rusko navíc nadále nachází alternativní odběratele zejména v Asii, což omezuje efektivitu sankcí. Ve čtvrtek americký prezident Donald Trump uvedl, že Čína zahájí nákup americké energie, což by podle něj mohlo zahrnovat rozsáhlé nákupy ropy a zemního plynu z Aljašky. Analytici však varují před přehnaným optimismem. Upozorňují, že aljašská produkce představuje jen malý zlomek celkové americké produkce a případné nákupy se budou řídit spíše poptávkou a cenou než politickými deklaracemi. Analytik Barclays Michael McLean uvedl, že případné čínské nákupy aljašského LNG budou pravděpodobně omezené a trh bude hrát rozhodující roli. Celkově trh s ropou zůstává ovlivněn strukturálním přebytkem nabídky, nejistým výhledem poptávky a měnovým prostředím, které není pro komodity příznivé. Ceny ropy Brent i WTI tak v říjnu pravděpodobně zaznamenají pokles okolo 3 %, což potvrzuje, že současná situace na trhu je výsledkem kombinace faktorů, které se navzájem podporují. Dokud nedojde k trvale silnějšímu růstu poptávky, zejména ze strany Číny, nebo k významnému zásahu do těžby ze strany producentů, bude se ropa pravděpodobně pohybovat v tlumeném pásmu.