Světový obchod se mění. Nejvyšší americká cla od 30. let 20. století přetvářejí toky zboží i mezinárodní obchodní vztahy. Zatímco prezident Donald Trump prosazuje politiku „America First“, obchodní partneři Spojených států přizpůsobují své strategie, hledají nové trhy a uzavírají alternativní obchodní dohody, aby zmírnili dopady amerického protekcionismu. Kanada dnes dováží více automobilů z Mexika než z USA, Čína nakupuje sójové boby od jihoamerických pěstitelů místo od amerických farmářů a Indie s Čínou po letech obnovily přímé obchodní vztahy, včetně výměny vzácných zemin. Tyto posuny nejsou jen krátkodobou reakcí – jde o dlouhodobou restrukturalizaci globálního obchodu, která může trvale změnit pozici USA v mezinárodní ekonomice. Menší ekonomiky se rovněž přizpůsobují novým podmínkám. Například Peru rozšiřuje export borůvek na asijské trhy a Lesotho, výrobce textilu, se obrací k Evropě a Africe. Tímto způsobem se tyto země snaží vyrovnat s vyššími náklady na přístup k americkým spotřebitelům. Přestože ekonomové na počátku varovali před hrozbou globální recese, světová ekonomika ukazuje pozoruhodnou odolnost. Světová obchodní organizace (WTO) dokonce zvýšila svůj odhad růstu obchodu se zbožím v roce 2025 z původních 0,9 % na 2,4 %, což dokládá, že přesuny obchodních vztahů se zatím daří zvládat. Přeskupování aliancí a vznik nových dohod Zatímco Washington buduje bariéry, zbytek světa je odstraňuje. Skupina čtrnácti zemí, mezi nimiž jsou Nový Zéland, Švýcarsko, Singapur nebo Spojené arabské emiráty, vytvořila novou platformu na podporu investic a obchodu. Podobný přístup zvolila i Evropská unie, která zintenzivnila své úsilí o uzavření nových dohod. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU pracuje na rozšíření seznamu svých 76 obchodních partnerství a urychluje jednání, která stagnovala i několik let. Dohoda o volném obchodu s Mercosurem, sdružením jihoamerických zemí, byla po čtvrt století příprav konečně ratifikována. Kromě toho byla uzavřena dohoda s Indonésií, největší ekonomikou jihovýchodní Asie, a pokročila jednání s Austrálií, která trvala od roku 2017. Podle ekonoma Simona Evenetta z IMD Business School se „probíhající obchodní jednání dostala nový impuls“ právě díky tlaku, který vyvolal americký protekcionismus. Jinými slovy – Trumpova politika paradoxně přiměla světové vlády k větší spolupráci mimo USA. „Dochází k přepisu obchodní mapy světa,“ potvrzuje také ekonomka Ina Simonovska z Kalifornské univerzity v Davisu. „Uvidíme více bilaterálních dohod mezi jednotlivými zeměmi a regionálními bloky, které budou obcházet Spojené státy.“ Čína rozšiřuje vliv, USA ztrácí podíl Čínský export v srpnu sice zaznamenal nejpomalejší růst za půl roku, dodávky do USA však klesly o 33 %. Místo toho čínské zboží proudí do jiných regionů – do zemí jihovýchodní Asie export vzrostl o 23 %, do EU o 10 % a do Afriky dokonce o 26 %. Tato diverzifikace pomáhá Číně udržet stabilní vývoz a očekává se, že v letošním roce dosáhne rekordního obchodního přebytku ve výši 1,2 bilionu dolarů. Podle Christiana Gonzaleze, výkonného viceprezidenta společnosti International Container Terminal Services Inc. (ICTSI), je tato přeměna obchodních vztahů pro logistické firmy příležitostí. „Čínští výrobci aktivně hledají nové trhy a přesměrování obchodu může být pro nás velmi pozitivní. Globální obchod bude pokračovat,“ uvedl Gonzalez. Akcie ICTSI letos vzrostly o téměř 30 %, což dokazuje, že odklon od USA může mít i vítěze. Data společnosti Clarksons Plc, poskytovatele informací o námořní dopravě, ukazují, že objem přepravy mezi USA a Čínou v roce 2025 klesne o přibližně 3 %. Naopak všechny ostatní trasy – mezi Asií, Evropou, Afrikou a Latinskou Amerikou – zaznamenávají růst. Globální obchod se sice zpomaluje, ale rozhodně se nezastavuje. Rizika nové obchodní éry Podle ekonoma Eswara Prasada z Cornell University ale vznik nového systému bilaterálních dohod představuje problém pro menší ekonomiky. „Přechod od systému, kde se všichni řídili společnými pravidly WTO, k systému, kde si každý hledí svého, bude pro slabší země těžší,“ varuje. Příkladem může být Východní Timor, nejnovější člen WTO. Tato malá jihovýchodní asijská země s pouhými 1,4 miliony obyvatel a nízkým HDP na obyvatele se nyní snaží otevřít nové trhy pro své zemědělské produkty – kávu, vanilku a ovoce. Podle zástupce země při OSN Antónia da Conceição členství ve WTO nabízí šanci naučit se od ostatních a postupně diverzifikovat ekonomiku, která je dosud závislá na ropě. Trumpova obchodní válka má ovšem dopady i na americké podnikatele samotné. Ben Knepler, majitel společnosti True Places z Pensylvánie, musel přestat dovážet své venkovní židle vyráběné v Kambodži, protože nová cla jeho podnikání zcela zničila. Nyní hledá zákazníky v zahraničí. „Je absurdní, že americká firma musí přemýšlet, jak podnikat mimo USA,“ říká Knepler. Nová éra světového obchodu se formuje bez ohledu na Washington. Trumpova cla urychlila proces, v němž země diverzifikují své obchodní vztahy, posilují spolupráci mezi regiony a hledají nové příležitosti mimo tradiční americké trhy. Zatímco USA zvyšují cla a staví nové bariéry, zbytek světa reaguje opačně – otevírá se, uzavírá nové dohody a přepisuje pravidla globálního obchodu. Tento posun může znamenat začátek nové ekonomické éry, v níž už Spojené státy nebudou automaticky stát v jejím středu.