Diskuse o budoucnosti České televize a Českého rozhlasu se opět dostává do centra politického dění. V posledních dnech se politici napříč spektrem přeli o to, jak zajistit jejich dlouhodobé financování, aniž by byla ohrožena jejich nezávislost. Zatímco vládní i opoziční strany se shodují, že veřejnoprávní média mají mít silnou a stabilní pozici, rozcházejí se v názoru, zda mají být nadále financována prostřednictvím koncesionářských poplatků, nebo přímo ze státního rozpočtu. <!-- DIP popup--> Boris Šťastný: transparentnost ano, ztráta nezávislosti ne Předseda poslaneckého klubu hnutí Motoristé Boris Šťastný v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že Česká televize i Český rozhlas musí zůstat nezávislými médii, a to i v případě, že by se změnil způsob jejich financování. Podle něj by přechod od poplatků k financování ze státního rozpočtu mohl zvýšit transparentnost, ale nesmí se stát nástrojem k politickému ovládnutí médií. „Budeme trvat na tom, aby tyto instituce zůstaly nezávislými,“ uvedl Šťastný. Zároveň podpořil myšlenku, že hospodaření veřejnoprávních institucí by měl nově kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Tato změna by podle něj přinesla vyšší míru odpovědnosti vůči veřejnosti, která má právo vědět, jak jsou veřejné prostředky využívány. Na otázku, zda vládní plán zahrnuje i sloučení České televize a Českého rozhlasu, Šťastný odpověděl zdrženlivě. „Nevím, jestli se budou slučovat, nebo nebudou. Program se ještě může měnit,“ uvedl, čímž naznačil, že tato varianta zůstává otevřená. ANO: rušení poplatků ano, zestátnění ne K tématu se vyjádřily i představitelky hnutí ANO, které dlouhodobě prosazuje zrušení koncesionářských poplatků. Taťána Malá, předsedkyně poslaneckého klubu ANO, uvedla, že financování České televize a Českého rozhlasu „nebude ohroženo, pokud bude definováno jako zákonem stanovený výdaj státního rozpočtu“. Podle ní tak veřejnoprávní média získají stabilitu a přehlednost v hospodaření, aniž by se tím automaticky ztratila jejich nezávislost. Podobně mluvila i Alena Schillerová, místopředsedkyně ANO, která v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News odmítla, že by ANO usilovalo o zestátnění veřejnoprávních médií. „Nechceme žádné zestátnění, ale chceme, aby se jasně definovala veřejnoprávní služba a aby bylo zřejmé, za co si občané platí,“ uvedla. Připomněla také, že hnutí ANO už před volbami slíbilo zrušení koncesionářských poplatků, a tento závazek hodlá dodržet. Podle Schillerové by nový model měl zajistit spravedlivější systém, který nebude zatěžovat nízkopříjmové domácnosti, ale zároveň udrží silné veřejnoprávní instituce. Opozice: cesta ke státním médiím je hrozbou demokracie Zcela jiný pohled však mají zástupci STAN a ODS, kteří varují, že financování prostřednictvím státního rozpočtu může být prvním krokem k ovládnutí médií. Europoslanec Jan Farský (STAN) v pořadu Partie připomněl příklady Slovenska a Maďarska, kde podle něj podobné změny vedly k postupnému podřízení médií vládní moci. Na jeho slova navázala předsedkyně poslanců STAN Michaela Šebelová, která zdůraznila, že nezávislost veřejnoprávních institucí je základním kamenem demokratického systému. „Jakýkoliv pokus o přímé podřízení médií státu by znamenal ohrožení demokracie v České republice,“ uvedla. Podle ní je možné, že pokud by vláda prosazovala tento model, mohla by se opozice uchýlit i k obstrukcím při schvalování zákona. Podobně se vyjádřil i předseda poslanců ODS Marek Benda, který upozornil, že jakýkoliv zásah do struktury veřejnoprávních médií musí být velmi pečlivě promyšlený a nesmí umožnit politickou kontrolu obsahu. SPD chce jednotnou státní zpravodajskou instituci Ještě radikálnější přístup k tématu zaujímá hnutí SPD, které ve svém volebním programu počítalo nejen se zrušením koncesionářských poplatků, ale i se sloučením České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře (ČTK) do jedné společné instituce financované státem. Šéf SPD Tomio Okamura v pátek po jednání uvedl, že výsledky vyjednávání ohledně poplatků dopadly „k naší spokojenosti“. Podrobnosti sice neupřesnil, ale podle jeho slov došlo k dohodě, která se přibližuje programovým cílům SPD. Zatímco Česká televize a Český rozhlas jsou dnes financovány z koncesionářských poplatků, ČTK má odlišný model – vydělává si na svůj provoz sama prostřednictvím prodeje zpravodajského obsahu a doprovodných služeb. Její začlenění do jedné zpravodajské instituce by tak znamenalo zásadní přeměnu nejen ve financování, ale i v organizaci zpravodajského servisu v České republice.