Rostoucí ceny energií, inflace a vysoké úrokové sazby zásadně mění plány Čechů v oblasti bydlení. Většina lidí už s koupí vlastního bytu nebo domu vůbec nepočítá – více než 60 % respondentů uvedlo, že pořízení nemovitosti neplánuje ani v budoucnu. Další čtvrtina svou koupi odkládá, protože ji považuje za finančně nedosažitelnou. Český sen o vlastním bydlení se tak postupně mění v realitu vysokých nájmů a omezených možností. <!-- DIP popup--> Ceny rostou, dostupnost klesá Z průzkumu vyplývá, že náklady na bydlení se staly pro většinu domácností největší finanční zátěží. Jen za posledních pět let se průměrný byt, který si lze v Praze pronajmout za 20 000 korun měsíčně, zmenšil o jednu celou místnost. Zatímco v roce 2020 šlo za tuto cenu pronajmout byt o velikosti zhruba 65 m² s dispozicí 3+kk, dnes nájemník dostane nanejvýš 45 m² a 2+kk. Stejné peníze tak pokrývají podstatně menší prostor než dříve. V Praze i dalších větších městech se situace stává čím dál napjatější. Více než dvě třetiny obyvatel očekávají, že ceny nemovitostí porostou i nadále, a to současným tempem. Optimismus na trhu bydlení tak prakticky mizí. V porovnání s dobou pandemie, kdy vládla nejistota, je dnešní nálada veřejnosti ještě pesimističtější. Lidé si uvědomují, že vysoké úroky a ceny stavebních materiálů drží trh s byty v napětí, které se jen tak neuvolní. Nedostupnost bydlení navíc výrazně zasahuje i mladší generace. Zatímco dříve se po třicítce většina lidí stěhovala do vlastního, dnes mnozí zůstávají v nájmu dlouhodobě – nejen kvůli cenám bytů, ale i přísnějším podmínkám pro získání hypotéky. Češi se smiřují s realitou vyšších nájmů Rostoucí náklady na bydlení se odrážejí i v přístupu nájemníků. Pětina Čechů je dnes ochotná platit měsíčně mezi 20 000 a 25 000 korunami, zatímco před pěti lety byla ochotná dát tuto částku jen necelá 5 % respondentů. Tento čtyřnásobný nárůst ukazuje, že nájemníci se začínají smířovat s realitou drahého bydlení a postupně přizpůsobují svá očekávání. Na druhé straně však pětina domácností uvedla, že si nemůže dovolit jakékoli navýšení nájmu. Zvyšování cen je tak tlačí k hledání menších nebo méně komfortních bytů. Řada lidí také začíná preferovat sdílené bydlení, které se ještě nedávno týkalo převážně studentů. Zatímco některé domácnosti dokážou pokrýt vyšší náklady, jiné jsou nucené šetřit i na základních výdajích. Více než třetina domácností dnes platí za bydlení asi o desetinu více než loni, a dalších 30 % se potýká s nárůstem nákladů o 10 až 25 %. Tento trend potvrzuje, že zvyšování cen už není krátkodobé, ale stává se trvalou součástí rozpočtů většiny českých rodin. Energetické ceny, inflace a úroky jako trojitá zátěž Hlavní příčinou pesimismu zůstávají vysoké ceny energií. Téměř třetina respondentů je označila za největší problém, který negativně ovlivňuje jejich finanční situaci. Od loňska zároveň výrazně vzrostla frustrace z inflace – zatímco loni ji jako klíčový problém vnímala necelá pětina obyvatel, letos už více než čtvrtina. Dalším faktorem, který zhoršuje dostupnost bydlení, jsou úrokové sazby hypoték. Ty zůstávají i přes mírné poklesy stále vysoko a mnoho zájemců o vlastní bydlení tak raději zůstává v nájmu. Rostoucí sazby znamenají nejen vyšší měsíční splátky, ale i přísnější podmínky pro schválení úvěru. Dohromady tyto tři faktory – energie, inflace a úroky – tvoří hlavní důvod, proč většina Čechů nevěří, že by se situace mohla v blízké době zlepšit. Vysoké náklady na život nutí domácnosti dělat kompromisy, které ještě před pár lety nebyly běžné. Mnozí se stěhují z center měst na okraj, jiní se vracejí do menších bytů, a část lidí dokonce uvažuje o dočasném odchodu z trhu nájemního bydlení. Bytový trh čeká dlouhé období nerovnováhy Zhoršující se dostupnost bydlení není jen problémem velkých měst, i když Praha je nejvíce zasažená. Ceny rostou v celém Česku a nabídka dostupných bytů se ztenčuje. Výstavba nových projektů se zpomaluje kvůli drahým materiálům, zdlouhavým povolovacím procesům i menší poptávce po hypotečních úvěrech. Trh se tak dostává do bludného kruhu – rostoucí ceny zvyšují náklady stavebním firmám, ty omezují výstavbu, a nedostatek nových bytů zase tlačí ceny ještě výše. Přitom více než dvě třetiny Čechů očekávají, že ceny nemovitostí porostou dál, což ukazuje, že lidé ztratili víru v zlepšení situace. Z hlediska sociálních dopadů se stále více domácností ocitá na hraně finanční stability. Oproti loňsku vzrostl podíl lidí, kteří musí zvažovat menší byty, horší lokality nebo sdílené bydlení. Tento vývoj potvrzuje, že český bytový trh čelí strukturálnímu problému, který nebude možné vyřešit bez širších změn v ekonomické a bytové politice.