Cena zlata se v závěru týdne pohybovala kolem hranice 4 000 dolarů za unci, kdy obchodníci zvažovali dopady nového obchodního příměří mezi Spojenými státy a Čínou. Přestože dočasná dohoda mezi prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem pomohla zmírnit napětí, trhy zůstávají opatrné. Je totiž zřejmé, že základní rivalita mezi dvěma největšími světovými ekonomikami nezmizela, pouze se posunula do mírnější fáze. Zlato, tradičně považované za bezpečné aktivum v nejistých časech, tak reaguje na protichůdné signály: na jednu stranu uvolnění geopolitického napětí, na druhou přetrvávající strategickou nejistotu a měnící se očekávání ohledně měnové politiky. Spotová cena zlata v pátek klesla až o 0,8 %, čímž zčásti smazala výrazný 2,4% růst z předchozího dne. Tento růst předtím ukončil čtyřdenní sérii poklesů, která byla způsobena kombinací silnějšího dolaru, odlivu kapitálu z ETF fondů krytých zlatem a rostoucím přesvědčením investorů, že americká centrální banka zpomalí či pozdrží další snižování úrokových sazeb. Ve svém posledním vystoupení předseda Fedu Jerome Powell naznačil, že očekávání rychlých dalších snížení sazeb jsou předčasná. Tato slova působila jako ochlazení nálady investorů, kteří vsadili na pokračující uvolňování měnové politiky. Výnosy státních dluhopisů se tak stabilizovaly na vyšších úrovních, což zvyšuje náklady příležitosti držení zlata. Obchodní příměří mezi USA a Čínou přineslo určitou úlevu, ale podle většiny ekonomů jde spíše o časově omezenou pauzu. Mnohé strukturální otázky – zejména technologická dominance, kontrola dodavatelských řetězců a přístup k strategickým surovinám – zůstávají nevyřešeny. Ve svém prohlášení po setkání Si zdůraznil potřebu stabilních dodavatelských řetězců, což lze vnímat jako náznak, že Čína se nechystá vrátit k plné integraci s americkým technologickým sektorem, ale naopak hodlá dále posilovat vlastní soběstačnost. Tato dlouhodobá dynamika je jedním z důvodů, proč zlato nadále zůstává v hledáčku investorů. Zlato se momentálně pohybuje zhruba 9 % pod svým historickým maximem nad 4 380 USD za unci, dosaženým 20. října. Tento pokles odráží změnu nálady na finančních trzích, ale odborníci upozorňují, že dlouhodobý trend zůstává rostoucí. Navzdory krátkodobému oslabení vzrostla cena zlata od začátku roku o více než 50 %. Podle Světové rady pro zlato (World Gold Council) hráli zásadní roli centrální banky, které masivně nakupují zlato, aby diverzifikovaly své rezervy a snížily závislost na dolaru. Ve třetím čtvrtletí nakoupily o 28 % více zlata než ve čtvrtletí předchozím. Odlivy z ETF fondů krytých zlatem byly významným faktorem poklesu v posledních dnech. Investoři, kteří využívají ETF jako rychlý nástroj pro vstup a výstup z trhu se zlatem, zareagovali na komentáře Fedu a posílení dolaru. Podle analytika Westpac Bank Roberta Rennieho kombinace „jestřábího snížení sazeb“ – tedy snížení doprovázeného varováním před dalším uvolňováním – spolu s odlivem prostředků z ETF fondů a příměřím v obchodní válce vytváří korekční prostředí, ve kterém může cena zlata krátkodobě klesnout k úrovni kolem 3 750 USD. Na druhou stranu existují argumenty pro to, že aktuální korekce by mohla být pouze dočasná. Podle Nicka Twidalea z AT Global Markets může přetrvávající nejistota ohledně dlouhodobého vývoje vztahů mezi USA a Čínou nadále podporovat zájem o zlato. Twidale upozornil, že po oznámení příměří se sice část investorů přesunula k rizikovějším aktivům, ale tato reakce může být krátkodobá. Pokud se povaha vztahů vrátí k soutěživému modelu, zlato znovu získá podporu jako forma zajištění proti geopolitickým otřesům. Spotová cena zlata se kolem poledne v Singapuru pohybovala na úrovni 3 995,63 USD za unci. Zlato tak zůstává blízko psychologické hranice 4 000 USD, kde může docházet k výrazným cenovým výkyvům. Stříbro během dne mírně oslabilo, zatímco platina a palladium zaznamenaly drobný růst, což ukazuje na širší nejistotu v rámci komoditního trhu.