22. listopadu — Byl zavražděn americký prezident John F. Kennedy

Případ vraždy prezidenta ve funkčním období je něčím, co otřáslo demokratickou společností.

Dne 22. listopadu roku 1963 byl v texaském Dallasu zavražděn americký prezident John F. Kennedy. Tento incident doslova přepsal historii moderní doby. A to dosti brutálním způsobem. Pojďme si tuto tragickou událost připomenout o něco blíže.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

• 1220 – Papež Honorius III. korunoval římského císaře Fridricha II. za slib, že zachová církevní práva a bude podporovat křižáckou výpravu.
• 1348 – Kazimír III. Veliký a Karel IV. podepsali v Namysłówě mírovou smlouvu.
• 1943 – Libanon získal nezávislost na Francii.
• 1956 – V Melbourne byly zahájeny XVI. Letní olympijské hry.
• 1975 – Po smrti generála Franca byl Juan Carlos I. prohlášen španělským králem.
• 1977 – British Airways zavedly lety Londýn – New York nadzvukovým letounem Concorde.
• 1990 – Margaret Thatcherová oznámila, že nebude kandidovat na funkci lídra strany a že rezignuje na post premiérky Spojeného království, jakmile nový kandidát bude zvolen.
• 2003 – V gruzínském Tbilisi obsadili oponenti prezidenta Ševardnadzeho budovu parlamentu a požadovali jeho demisi.
• 2004 – V reakci na zfalšování prezidentských voleb na Ukrajině začala tzv. Oranžové revoluce, jež vyústila v opakování voleb a vítězství Viktora Juščenka nad Viktorem Janukovyčem.
• 2005 – Angela Merkelová se stala první ženou ve funkci německého kancléře.“Začínají se objevovat nesmělé náznaky mírného zlepšení po přelomu roku,“ uvedla centrální banka. „Základní trend nových zakázek naznačuje, že zahraniční poptávka možná dosáhla svého dna,“ dodala. Upozornila nicméně, že nic nenasvědčuje trvalému zlepšení globální průmyslové aktivity. Průzkumy totiž ukazují na pokles nových zakázek a celkově slabou poptávku.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1988 – Letectvo Spojených států představilo bombardér Northrop Grumman B-2 Spirit Stealth. Tato událost znamenala významný pokrok ve vojenské letecké technologii a měla značný dopad na obranný průmysl.
• 1995 – Vydání filmu Toy Story: „Příběh hraček“ – první plně počítačově animovaný celovečerní film studia Pixar Animation Studios. Tato událost způsobila revoluci v animačním průmyslu a znamenala vzestup společnosti Pixar jako významného hráče v zábavním průmyslu.
• 2010 – Irsko souhlasilo s rozsáhlým záchranným balíčkem od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu během evropské krize státního dluhu. Tato událost měla významné důsledky pro evropské finanční trhy a globální ekonomiku.
• 2015 – Vesmírná loď New Shepard společnosti Blue Origin úspěšně vzlétla do vesmíru a vrátila se na Zemi, což znamenalo významný úspěch v odvětví komerčních vesmírných letů.

John F. Kennedy (narozen 29. května 1917, Brookline, Massachusetts, USA – zemřel 22. listopadu 1963, Dallas, Texas) byl legendárním 35. prezidentem Spojených států (1961-63), který čelil řadě zahraničních krizí, zejména na Kubě a v Berlíně, ale podařilo se mu dosáhnout takových úspěchů, jako je Smlouva o zákazu jaderných zkoušek a Aliance pro pokrok. Byl zavražděn během jízdy v koloně v Dallasu.

Jako druhé z devíti dětí vyrůstal Kennedy v rodině, která vyžadovala intenzivní fyzické a intelektuální soupeření mezi sourozenci – rodinné fotbalové zápasy v jejich útočišti v Hyannis Port se později staly legendárními – a byl vychováván v náboženském učení římskokatolické církve a politických zásadách Demokratické strany. Jeho otec Joseph Patrick Kennedy získal mnohamilionový majetek v bankovnictví, pašování, stavbě lodí, filmovém průmyslu a jako zkušený hráč na burze. Jeho matka Rose byla dcerou Johna F. („Honey Fitz“) Fitzgeralda, někdejšího starosty Bostonu. Pro své děti založili svěřenecké fondy, které jim zaručovaly celoživotní finanční nezávislost. Po působení v čele Komise pro cenné papíry a burzy se Joseph Kennedy stal velvyslancem USA ve Velké Británii a John mu v roce 1938 šest měsíců dělal tajemníka a z této zkušenosti čerpal při psaní své diplomové práce na Harvardově univerzitě (B.S., 1940) o vojenské nepřipravenosti Velké Británie. Tuto práci pak rozpracoval do podoby bestselleru Why England Slept (1940).

Na podzim roku 1941 vstoupil Kennedy do amerického námořnictva a o dva roky později byl vyslán do jižního Pacifiku. V době, kdy byl v roce 1945 propuštěn, jeho starší bratr Joe, od něhož jejich otec očekával, že bude prvním Kennedym, který bude kandidovat na úřad prezidenta, padl ve válce, a politická standarta rodiny přešla na Johna, který se plánoval věnovat akademické nebo novinářské kariéře.

Sám John Kennedy jen o vlásek unikl smrti v boji. Velel hlídkovému torpédovému člunu a byl těžce zraněn, když ho na Šalamounových ostrovech potopil japonský torpédoborec. Uvízl daleko za nepřátelskou linií, dovedl své muže zpět do bezpečí a byl vyznamenán medailí amerického námořnictva a námořní pěchoty za hrdinství. Na vlastní žádost se také vrátil k aktivnímu velení. (Tyto události byly později zachyceny v hollywoodském filmu PT 109 [1963], který přispěl ke Kennedyho mystice.) Další zranění zad, které ho trápilo již od mládí, se však nikdy doopravdy nezhojilo. Navzdory operacím v letech 1944, 1954 a 1955 trpěl bolestmi po většinu zbytku života. Trpěl také Addisonovou chorobou, i když toto postižení veřejně tajil. „Nejméně polovina dnů, které strávil na tomto světě,“ napsal jeho bratr Robert, „byly dny intenzivní fyzické bolesti.“ (Poté, co se stal prezidentem, bojoval Kennedy s bolestí injekcemi amfetaminů – tehdy považovaných za neškodné a užívaných nejednou celebritou pro jejich povzbuzující účinek. Podle některých zpráv se Kennedy i první dáma stali na těchto injekcích díky týdennímu užívání silně závislými). Nic z toho nebránilo Kennedymu v tom, aby se pustil do náročného politického života. Jeho rodina očekávala, že se bude ucházet o veřejnou funkci a že zvítězí.

Kennedy svou rodinu nezklamal; ve skutečnosti nikdy žádné volby neprohrál. První příležitost se mu naskytla v roce 1946, kdy kandidoval do Kongresu. Ačkoli byl po válečném zranění stále fyzicky slabý, vedl agresivní kampaň, přičemž obešel demokratickou organizaci v 11. kongresovém obvodu v Massachusetts a spoléhal se místo toho na svou rodinu, přátele z vysoké školy a kolegy z námořnictva. V demokratických primárkách získal téměř dvojnásobek hlasů než jeho nejbližší protikandidát; v listopadových volbách porazil republikánského kandidáta. Bylo mu pouhých 29 let.

Kennedy působil ve Sněmovně reprezentantů tři volební období (1947-53) jako chlebodárce a liberál. Prosazoval lepší pracovní podmínky, více veřejných bytů, vyšší mzdy, nižší ceny, levnější nájemné a větší sociální zabezpečení pro staré lidi. V zahraniční politice byl raným zastáncem politiky studené války. Podporoval Trumanovu doktrínu a Marshallův plán, ale ostře kritizoval výsledky Trumanovy administrativy v Asii. Obviňoval ministerstvo zahraničí, že se snaží donutit Čankajška ke koalici s Mao Ce-tungem. „To, co naši mladí muži zachránili,“ řekl 25. ledna 1949 ve Sněmovně reprezentantů, „naši diplomaté a náš prezident promarnili“.

Jeho kongresový obvod v Bostonu byl bezpečným místem, ale Kennedy byl příliš ambiciózní na to, aby ve Sněmovně reprezentantů zůstal dlouho. V roce 1952 kandidoval do Senátu USA proti populárnímu současnému prezidentovi Henrymu Cabotu Lodgeovi mladšímu. Jeho matka a sestry Eunice, Patricia a Jean pořádaly „Kennedyho čaje“ po celém státě. Na pomoc se hrnuly tisíce dobrovolníků, včetně jeho 27letého bratra Roberta, který kampaň řídil. Na podzim získal republikánský kandidát na prezidenta, generál Dwight D. Eisenhower, v Massachusetts 208 000 hlasů, ale Kennedy porazil Lodge o 70 000 hlasů. O necelý rok později, 12. září 1953, zvýšil Kennedy svou volební atraktivitu sňatkem s Jacqueline Lee Bouvierovou (Jacqueline Kennedy Onassis). Krásná „Jackie“, o dvanáct let mladší než Kennedy a pocházející ze společensky prominentní rodiny, byla dokonalým doplňkem pohledného politika; tvořili okouzlující pár.

Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho, 35. prezidenta Spojených států amerických, byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12.30 místního času (18.30 UTC). John F. Kennedy byl dle závěrů komise k vyšetření atentátu, takzvané Warrenovy komise, smrtelně raněn střelou z pušky Carcano M91/38, když v rámci kampaně pro prezidentské volby 1964 projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze. Byl doprovázen svou manželkou Jacqueline, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Vážně zraněn byl rovněž guvernér Connally, atentát však přežil.