23. listopadu – Byl definován zákon o kyberkriminalitě

Kybernetická bezpečnost je tématem, které v dnešní společnosti hraje obrovskou roli. Jak se ale začaly psát základy této oblasti? Dne 23. listopadu 2001 byla v Budapešti podepsána Úmluva o počítačové kriminalitě – a samozřejmě i o jejím potírání. Jednalo se o významný krok v oblasti mezinárodního práva, který měl dopad na podniky po celém světě, zejména v rozvíjející se oblasti informačních technologií a kybernetické bezpečnosti. To dnes hraje samozřejmě ještě větší význam než kdykoli předtím. Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 1248 – Král Ferdinand III. Kastilský dobyl Sevillu a vyhnal Maury. 1654 – Francouzský matematik Blaise Pascal ve věku 31 let opustil pole vědy z náboženských důvodů. 1808 – Španělská válka za nezávislost: Napoleonovo vítězství u Tudely. 1889 – V americkém San Franciscu byl nainstalován první jukebox na světě. 1940 – Rumunsko se přidalo se na stranu nacistického Německa a Itálie. 1942 – Rudá armáda protiútokem v operaci Uran obklíčila u Stalingradu německou armádu generála Pauluse. 1944 – Osvobozen koncentrační tábor Natzweiler-Struthof ve Francii. 1947 – Kokosové ostrovy přešly z britské správy pod správu Austrálie. 1970 – Papež Pavel VI. vydal příkaz, že nového papeže nemůže volit žádný kardinál, kterému je víc než 80 let. 1991 – Freddie Mercury, frontman kapely Queen, veřejně oznámil, že má AIDS. Den poté zemřel. 2003 – Gruzínský prezident Eduard Ševardnadze rezignoval po protestech proti zfalšovaným volbám. 2021 – Raketa Falcon 9 vynesla sondu DART na kolizní dráhu s binární planetkou Didymos. A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1936 – Na novinových stáncích vychází první číslo časopisu Life, který vydává Henry Luce. To znamenalo významný okamžik v mediálním a vydavatelském průmyslu, protože časopis Life se stal jednou z nejikoničtějších publikací v americké historii. 1954 - Průmyslový index Dow Jones konečně překonal svou nejvyšší úroveň dosaženou před krachem na Wall Street v roce 1929. Jednalo se o významný milník v oživení amerického akciového trhu a ekonomiky po Velké hospodářské krizi. 1963 - BBC odvysílala první díl seriálu Doctor Who. Ačkoli se jedná především o kulturní událost, znamená také zrod velké mediální franšízy s významnými důsledky pro merchandising, mediální práva a zábavní průmysl. 1980 - Při sérii zemětřesení v jižní Itálii zahynulo více než 4 800 lidí. Kromě tragických ztrát na životech měla tato katastrofa významné ekonomické důsledky, včetně nákladů na obnovu a dopadu na místní podniky. 2003 - Na slavnostním ceremoniálu v Toulouse ve Francii byl oficiálně představen Airbus A380, největší dopravní letadlo na světě. To znamenalo významný milník v komerční letecké dopravě a mělo rozsáhlé důsledky pro globální letecký průmysl. 2013 - Průmyslový index Dow Jones poprvé překročil hranici 16 000 bodů. Tento milník byl příznačný pro oživení po finanční krizi v roce 2008 a měl široké důsledky pro globální ekonomiku. Kyberbezpečnost – téma, které dnes doslova hýbe světem Počítačová bezpečnost, ochrana počítačových systémů a informací před poškozením, krádeží a neoprávněným použitím. Počítačový hardware je obvykle chráněn stejnými prostředky, které se používají k ochraně jiných cenných nebo citlivých zařízení - tedy sériovými čísly, dveřmi a zámky a alarmy. Ochrana informací a přístupu k systému se naproti tomu zajišťuje jinými taktikami, z nichž některé jsou poměrně složité. Bezpečnostní opatření týkající se informací a přístupu k počítačům se týkají čtyř hlavních hrozeb: (1) krádež dat, například vojenských tajemství z vládních počítačů; (2) vandalismus, včetně zničení dat počítačovým virem; (3) podvod, například když zaměstnanci banky převádějí finanční prostředky na své vlastní účty; a (4) narušení soukromí, například nezákonný přístup k chráněným osobním finančním nebo lékařským údajům z rozsáhlé databáze. Nejzákladnějším prostředkem ochrany počítačového systému před krádežemi, vandalismem, narušením soukromí a dalším nezodpovědným chováním je elektronické sledování a zaznamenávání přístupů a činností různých uživatelů počítačového systému. To se běžně provádí tak, že se každé osobě, která má přístup do systému, přidělí individuální heslo. Samotný počítačový systém pak může automaticky sledovat používání těchto hesel a zaznamenávat takové údaje, jako je například to, ke kterým souborům se přistupovalo pod určitými hesly atd. Dalším bezpečnostním opatřením je ukládání dat systému na samostatné zařízení nebo médium, které je běžně nepřístupné prostřednictvím počítačového systému.A konečně, data jsou často šifrována tak, aby je mohli dešifrovat pouze držitelé jediného šifrovacího klíče. (Viz šifrování dat.) Bezpečnost počítačů nabývá na významu od konce 60. let, kdy byly zavedeny modemy (zařízení umožňující počítačům komunikovat po telefonních linkách). Rozšíření osobních počítačů v osmdesátých letech problém ještě prohloubilo, protože umožnily hackerům (nezodpovědným počítačovým amatérům) nelegální přístup k velkým počítačovým systémům ze soukromí domova. S obrovským rozvojem internetu na konci 20. a na počátku 21. století se počítačová bezpečnost stala všeobecným problémem. Vývoj pokročilých bezpečnostních technik má za cíl tyto hrozby zmenšit, ačkoli souběžné zdokonalování metod počítačové kriminality představuje trvalé nebezpečí. v uplynulém desetiletí se kybernetická kriminalita stala velkým byznysem - odvětvím s obratem 1,5 milionu dolarů a celým ekosystémem organizací, které fungují jako legální organizace. Některé z nich nabízejí technické vedení a návody krok za krokem prostřednictvím robustního zákaznického servisu prostřednictvím ransomwaru jako služby. Ti nejodvážnější aktéři hrozeb si dokonce pořídili vyskakovací reklamy prodávající jejich produkty. Ačkoli však odvětví kybernetické kriminality v posledních deseti letech prudce vzrostlo, pravdou je, že kybernetická kriminalita není novým druhem hrozby. Ve skutečnosti se datuje nejen desítky let, ale i staletí. Technicky vzato došlo k prvnímu kybernetickému útoku ve Francii dávno před vynálezem internetu, v roce 1834. Útočníci ukradli informace o finančních trzích tím, že se dostali do francouzského telegrafního systému. Od té chvíle se kybernetická kriminalita exponenciálně rozvíjela a vyznačovala se zajímavým vývojem taktik, technik a postupů - to vše prováděné za účelem dosažení škodlivého zisku. Přesto se kybernetická kriminalita prosadila až v polovině 20. století.Kybernetičtí zločinci, povzbuzeni digitální revolucí, se stali prvními osvojiteli technologií a využili svého náskoku a chytrosti k tomu, aby vymysleli nové, důmyslné způsoby, jak připravit lidi a organizace o jejich data a peníze. Kdyby existovala Síň hanby kybernetické kriminality, její chodby by byly lemovány jmény a tvářemi těchto známých útočníků, jejichž "průkopnická" práce upoutala pozornost federálních vyšetřovatelů i závist kolegů hackerů.