Bank of England se podle ekonomů a trhů chystá ponechat úrokové sazby beze změny na úrovni 4 %, čímž dočasně přeruší sérii čtvrtletních snižování. Klíčové rozhodnutí bude přijato v těsném hlasování devítičlenného měnového výboru (MPC) a oznámeno ve čtvrtek v poledne londýnského času. O půl hodiny později vystoupí guvernér Andrew Bailey s doprovodnou tiskovou konferencí. Podle většiny analytiků bude BOE postupovat velmi opatrně kvůli dvěma faktorům – stále vysoké inflaci a blížícímu se podzimnímu rozpočtu labouristické vlády, který ministryně financí Rachel Reevesová představí 26. listopadu. Centrální banka se tak ocitá mezi dvěma tlaky: na jedné straně čelí inflaci téměř dvojnásobně převyšující 2% cíl, na druhé straně se potýká s oslabením ekonomické aktivity a trhu práce. Andrew Bailey už dříve uvedl, že britská ekonomika „funguje pod svým potenciálem“, což zvyšuje argumenty pro uvolnění měnové politiky v blízké budoucnosti. Přesto ale zatím převládá postoj vyčkávat. Rozhodnutí výboru má být těsné – podle průzkumu Bloombergu očekávají ekonomové rozdělení hlasů 6 : 3 ve prospěch zachování sazeb. Osm z 42 dotázaných však předpovědělo možné snížení o čtvrt procentního bodu. Takové hlasování by znamenalo první známku posunu směrem k další fázi měnového uvolňování. Rozdělený výbor a nová forma komunikace Měnový výbor BOE je v posledních měsících výrazně rozdělený. Jestřábi, jako hlavní ekonom Huw Pill, se obávají, že inflační tlaky přetrvávají, a proto prosazují zdrženlivost. Naopak tzv. holubice, mezi něž patří Alan Taylor a Swati Dhingra, argumentují potřebou podpořit ekonomiku, která vykazuje známky zpomalování. Viceguvernér Dave Ramsden se podle Bloombergu může přidat k těm, kteří podpoří snížení sazeb. Guvernér Bailey zůstává středovou postavou, která může být v listopadu či prosinci rozhodujícím hlasem. Jeho výrok, že načasování dalšího snížení je „nejisté“, však naznačuje, že banka zatím nechce signalizovat brzký obrat. Součástí zasedání bude i zásadní změna v komunikaci centrální banky. Poprvé budou jednotliví členové MPC zveřejňovat vlastní komentáře ke svému hlasování, aby bylo jasné, jaké postoje jednotlivci zastávají. Tato inovace vychází z doporučení bývalého předsedy amerického Fedu Bena Bernankeho, který navrhl zvýšit transparentnost rozhodovacího procesu. Zpráva o měnové politice bude navíc přepracována do přehlednější podoby s jasnějším vysvětlením ekonomických scénářů, očekávání vývoje inflace a růstu a také s alternativními modely, které ukážou, jak by se sazby mohly měnit podle různých ekonomických podmínek. Prognózy růstu, inflace a očekávání trhů Podle odhadů Bloombergu očekávají trhy nejméně dvě snížení sazeb v roce 2026, přičemž první by mohlo přijít už v prosinci nebo na začátku příštího roku. Zároveň se počítá s tím, že BOE bude pokračovat v „postupném a opatrném“ přístupu – tedy v sérii menších úprav místo razantních kroků. Nejnovější data naznačují, že inflace zřejmě dosáhla vrcholu dříve, než se čekalo. V září se meziroční růst cen držel na 3,8 %, což je mírně pod předchozí prognózou BOE, která očekávala vrchol kolem 4 %. Ekonomové proto předpokládají, že centrální banka sníží svou krátkodobou prognózu inflace. Naopak výhled pro růst ekonomiky by mohl být mírně vylepšen. Polovina ekonomů oslovených Bloombergem očekává, že BOE zvýší svou prognózu růstu HDP pro rok 2025, protože revize dat z konce loňského roku ukázaly o něco silnější výkonnost ekonomiky, než se původně odhadovalo. Je však důležité zmínit, že tyto projekce mohou být rychle zastíněny podzimním rozpočtem, jehož dopady zatím nejsou v modelech centrální banky započteny. BOE totiž pracuje výhradně s deklarovanou vládní politikou, nikoli s budoucími opatřeními, která ještě nebyla formálně představena. Očekává se, že rozpočet přinese výrazné zvýšení daní, především v oblasti odvodů ze mzdy. Zatímco předchozí zvýšení mělo spíše inflační efekt (např. vyšší ceny potravin), nová opatření mohou působit deflačně, protože sníží disponibilní příjmy a tím i poptávku. Trhy čekají na signál Investoři nyní vyčkávají, zda BOE potvrdí trend směrem k „neutrálnímu pásmu“ úrokových sazeb – tedy úrovni, která ekonomiku ani nestimuluje, ani nebrzdí. Bailey a jeho tým se pravděpodobně vyhnou jakýmkoli silným prohlášením, která by mohla vyvolat předčasnou reakci trhů. Pozornost obchodníků se proto přesune k detailům v zápisu z jednání a k individuálním vyjádřením členů výboru. I drobný náznak posunu v tónu komunikace by mohl vyvolat okamžitou reakci na trzích s librou a britskými dluhopisy. Podle ekonomů může centrální banka v nejbližších měsících zůstat v režimu „vyčkávání“, dokud nebude jasné, jak se rozpočet vlády promítne do inflace a růstu. Teprve poté by mohlo dojít ke snížení sazeb – pravděpodobně na prosincovém nebo únorovém zasedání. Bailey se tak ocitá v delikátní pozici: na jedné straně chce zabránit přehřátí inflace, na druhé si uvědomuje, že příliš dlouhé období vysokých sazeb může prohloubit hospodářské zpomalení. Výsledek hlasování tak zůstává nejistý, i když většina trhu očekává, že BOE se rozhodne pro stabilitu a opatrnost. Bank of England pravděpodobně ponechá úrokové sazby na 4 %, aby si zachovala manévrovací prostor před zveřejněním vládního rozpočtu a novými daty o inflaci. Rozhodnutí bude podle očekávání těsné a odhalí hluboké rozdělení uvnitř měnového výboru. Centrální banka zároveň představí největší změnu své komunikační strategie za poslední roky, která má zvýšit transparentnost a zlepšit srozumitelnost měnové politiky. Trhy zůstávají v očekávání – ať už BOE potvrdí pokračující pauzu, nebo naznačí první krok směrem k uvolnění, půjde o signál, který může určit tón britské měnové politiky pro celý rok 2026.