Podle návrhů bude ESMA také řešit spory mezi velkými správci aktiv Evropská komise připravuje zásadní reformu finančního dohledu, která by mohla změnit fungování evropských burz, kryptoměnových platforem a clearingových center. Cílem je odstranit roztříštěnost regulačního prostředí, posílit stabilitu kapitálových trhů a zvýšit konkurenceschopnost Evropské unie vůči Spojeným státům. Podle návrhů by se měl klíčovým prvkem této reformy stát Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), který by získal výrazně rozšířené pravomoci. Nový rámec by měl zahrnovat i možnost zasahovat do sporů mezi velkými správci aktiv a sjednotit dohled nad nejvýznamnějšími přeshraničními institucemi finanční infrastruktury. Tento krok by znamenal největší centralizaci dohledu nad evropskými trhy za poslední dekádu. Cíl reformy: dokončit unii kapitálových trhů Evropská komise se dlouhodobě snaží dokončit tzv. unii kapitálových trhů, jejímž cílem je vytvořit jednotné prostředí pro přístup k financování napříč EU. V současnosti totiž existuje více než stovka národních a regionálních regulačních orgánů a stovky burzovních či clearingových institucí, které fungují podle rozdílných pravidel. Tato roztříštěnost prodražuje přeshraniční obchodování a ztěžuje expanzi evropským start-upům i středně velkým firmám. Komise nyní připravuje „balíček integrace trhů“, který má být představen v prosinci. Očekává se, že jeho součástí bude návrh na posílení role ESMA, která by získala větší pravomoci v oblasti přeshraničního dohledu. Podle vzoru americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) by tak EU vytvořila jednotný centrální dohled nad klíčovými finančními infrastrukturami. Tento krok podporuje i předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová a její předchůdce Mario Draghi, který ve své loňské zprávě o konkurenceschopnosti Evropy vyzval k posílení evropské finanční integrace. Oba považují sjednocený dohled za nezbytný předpoklad pro to, aby se evropské kapitálové trhy mohly vyrovnat americkým. Spory o rozsah pravomocí ESMA Podle návrhu by měla ESMA získat dohled nad „nejvýznamnějšími přeshraničními subjekty“, kam by spadaly nejen velké burzy a clearingová centra, ale také kryptoměnové burzy a poskytovatelé služeb spojených s digitálními aktivy. Dále by mohla řešit spory mezi vnitrostátními regulačními orgány, pokud jde o velké správce aktiv působící ve více členských státech. Komise uvádí, že takový systém by měl umožnit rychlejší rozhodování a větší transparentnost v případech, kdy dosavadní koordinace selhává. V současné podobě je totiž dozor nad trhy převážně v rukou národních regulátorů, což v praxi vede ke zpožděním, rozdílným interpretacím pravidel a občas i k regulatornímu arbitráži. Přesto návrh naráží na silný odpor. Některé členské státy, zejména Lucembursko a Irsko, kde sídlí řada fondových společností a poskytovatelů finančních služeb, se obávají, že přesun pravomocí do Paříže – kde má ESMA sídlo – oslabí jejich národní dohled a poškodí lokální finanční sektory. Lucemburský ministr financí Gilles Roth uvedl, že jeho země by raději usilovala o „konvergenci pravidel“ než o vytvoření drahého a byrokratického centrálního modelu. Také některé burzy a lobbistické organizace finančního sektoru, například Efama, varují, že rozšíření pravomocí ESMA by znamenalo vyšší poplatky pro odvětví a potenciálně i riziko „překročení mandátu“ ze strany evropského orgánu. Politická rovina: Německo a Francie hledají kompromis Zajímavý obrat nastal v německém postoji. Berlín, který dlouho odmítal myšlenku centralizovaného dohledu, nyní signalizuje otevřenost debatě. Vláda kancléře Friedricha Merze podle zdrojů zvažuje, že by mohla podpořit rozšíření pravomocí ESMA v některých oblastech – například u velkých správců aktiv – i když zatím odmítá, aby pod dohled ESMA spadaly kryptoměnové burzy. Naopak Francie, která dlouhodobě prosazuje hlubší integraci kapitálových trhů, tento plán plně podporuje. Obě země nyní společně hledají kompromisní model, který by vyvážil evropské zájmy s ochranou národních finančních center. Návrh Komise tak představuje nejen ekonomickou, ale i politickou výzvu – dotýká se totiž suverenity členských států v oblasti regulace finančních trhů. V menších zemích panují obavy, že velké ekonomiky by prostřednictvím ESMA mohly získat nepřiměřený vliv na rozhodování. Kryptoměny a nová finanční infrastruktura v centru pozornosti Jedním z nejdiskutovanějších bodů reformy je návrh, aby ESMA získala přímý dohled nad kryptoměnovými burzami a dalšími poskytovateli služeb spojených s digitálními aktivy. Tento krok navazuje na nové evropské nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets), které vstupuje v platnost v roce 2025 a zavádí první jednotný rámec pro kryptoměnové trhy na světě. Podle Komise by rozšířený dohled ESMA zajistil rovné podmínky pro všechny poskytovatele a zároveň posílil ochranu investorů před riziky, která se v posledních letech objevila například při kolapsech velkých kryptoplatform. Evropská exekutiva ale zdůrazňuje, že stále „zkoumá různé modely jednotného dohledu“, které by měly vyvážit zájmy EU s odborností národních orgánů. Výsledkem by mohl být hybridní systém, v němž by ESMA dohlížela na velké přeshraniční hráče, zatímco menší subjekty by zůstaly pod kontrolou domácích regulátorů.