Využívání umělé inteligence v Česku během jediného roku dramaticky vzrostlo. Zatímco ještě před dvanácti měsíci ji dvě třetiny lidí vůbec nepoužívaly, nyní je to už jen 32 procent. Podle říjnového průzkumu agentury NMS pro Raiffeisenbank, který vznikl na základě odpovědí zhruba tisícovky respondentů, se ukazuje, že AI se stává běžnou součástí života pro stále širší okruh lidí. Pravidelně s ní pracuje 23 procent Čechů a dalších 45 procent ji využívá alespoň občas. <!-- DIP popup--> Tento posun je patrný napříč generacemi i sociálními skupinami. Za jediný rok klesl podíl lidí, kteří AI nepoužívají vůbec, o výrazných 35 procentních bodů. Ještě nedávno byla AI pro mnohé jen novinkou či vzdáleným pojmem, zatímco dnes se stává běžným pracovním i osobním nástrojem. Průzkum tak jasně potvrzuje, že Češi přijali AI do svého každodenního fungování mnohem rychleji, než se očekávalo. Emoce a postoje: převládá zvědavost a nadšení Postoje české veřejnosti se mění spolu s tím, jak se technologie stávala dostupnější a srozumitelnější. Zhruba 45 procent lidí spojuje s AI převážně pozitivní emoce – objevují se hlavně zvědavost a nadšení, tedy pocity typické pro chvíle, kdy se lidé seznamují s užitečnou technologií a zjišťují, co všechno dokáže ulehčit. Negativní emoce se sice nevyskytují zanedbatelně, ale tvoří menšinu. Nedůvěru nebo strach uvedlo 28 procent respondentů, což ukazuje, že část veřejnosti stále cítí určitou nejistotu. Přibližně 27 procent lidí pak zaujímá neutrální postoj – AI pro ně není ani zásadním přínosem, ani hrozbou. Tato kombinace ukazuje, že i když se AI stává běžnou součástí života, společnost ji stále zpracovává, a to různými způsoby. Pozitivní emoce ale zřetelně převažují, což podporuje rychlost dalšího rozšiřování. Vliv věku, vzdělání a příjmů na využívání AI Průzkum zároveň potvrzuje, že ochota používat AI roste spolu se vzděláním i výší příjmů. Mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi ji využívají pravidelně nebo alespoň občas více než tři čtvrtiny dotázaných. Naopak mezi lidmi se základním vzděláním je to méně než polovina. Výrazné rozdíly jsou patrné také mezi generacemi. Nejsilněji AI používají mladší lidé. U generace Z, tedy ve věku zhruba 13 až 28 let, dosahuje využití AI až 95 procent. U mileniálů, tedy lidí narozených přibližně mezi lety 1981 a 1995, jde o zhruba 75 procent. Tyto skupiny vnímají AI jako přirozenou součást technologií, se kterými pracují od dětství nebo rané dospělosti. Naopak u starších generací je tempo nástupu pomalejší, nicméně podle průzkumu i zde roste počet lidí, kteří si k moderním nástrojům postupně nacházejí cestu. Celkový trend tedy ukazuje, že využívání AI se šíří rovnoměrněji, než jak tomu bylo v minulosti u jiných technologických novinek. AI jako pomocník v práci i komunikaci s bankou Raiffeisenbank uvádí, že Češi si AI představují především jako nástroj pro běžný servis. Je pro ně symbolem zjednodušení práce, učení nebo komunikace. Lidé ji využívají při vyhledávání informací, při organizaci úkolů, ale také pro správu osobních financí. AI zatím není vnímána jako prvek, který by měl rozhodovat například o úvěrech nebo investicích. Řada lidí ji tedy vidí spíše jako technologii, která má usnadnit rutinní úkony než nahrazovat zásadní rozhodování. Podle mluvčí Raiffeisenbank Terezy Kaiseršotové se AI postupně mění z technologické novinky na každodenní nástroj. Uživatelé ji podle ní využívají nejen při práci, ale i v běžném životě, a důvěra v její přínos roste zejména tam, kde se ukazuje jako praktická a bezpečná. Banka proto zapojuje AI nejen do interní práce zaměstnanců, například prostřednictvím asistentů založených na umělé inteligenci, ale také do komunikace a služeb pro klienty. Jde o postupný proces, který má přinést efektivnější a rychlejší obsluhu bez toho, aby se ztratila lidská kontrola nad důležitými kroky. Vzhledem k tomu, jak rychle se AI dostává do běžného života, začínají lidé také více přemýšlet o tom, jak ji efektivně využít v situacích, které dříve vůbec nespojovali s technologiemi. Postupně tak vzniká nová forma digitální gramotnosti – schopnost rozpoznat, kdy má AI praktický přínos a kdy naopak není potřeba. Tento trend je dobře patrný u mladších uživatelů, kteří se nebojí experimentovat a AI používat ve chvílích, kdy jim může ušetřit čas nebo zpřehlednit každodenní agendu. Mnozí z nich navíc uvádějí, že díky AI získali větší jistotu při práci s informacemi nebo při organizaci studia. Zároveň platí, že přestože využívání AI roste velmi rychle, velká část lidí stále hledá rovnováhu mezi automatizací a osobním přístupem. Právě bankovní oblast to dobře ilustruje – Češi podle průzkumu očekávají, že AI zvládne základní servis, ale zároveň chtějí, aby zásadnější rozhodnutí byla pod dohledem člověka. Tento přístup ukazuje na poměrně vyspělý a praktický pohled veřejnosti na nové technologie: lidé se nebrání inovacím, jen chtějí mít jistotu, že kontrola zůstává tam, kde je to skutečně důležité. Růst využívání AI má také širší společenský rozměr. Postupná digitalizace se dotýká všech oblastí – od vzdělávání přes finanční služby až po běžné domácí situace. Díky tomu se mění i očekávání uživatelů, kteří chtějí rychlejší, jednodušší a dostupnější řešení. Technologie jako AI se tak stávají jedním z hlavních nástrojů, jak tato očekávání naplnit. Zároveň ale platí, že rozšíření těchto nástrojů s sebou přináší i zodpovědnost, jak ze strany firem, tak samotných uživatelů, aby byla využívána bezpečně a s respektem k soukromí. Do budoucna lze očekávat, že tempo adopce bude pokračovat, zejména pokud budou lidé dál vnímat hmatatelné výhody při každodenním používání. Průzkum jasně ukazuje, že důvěra se buduje na základě zkušenosti – čím praktičtější a srozumitelnější AI bude, tím ochotněji ji budou Češi přijímat. A právě to je cesta, díky níž se AI postupně stává ne oddělenou technologií, ale přirozenou součástí běžného fungování většiny domácností i pracovních prostředí.