Podle Dhavala Joshiho, hlavního stratéga BCA Research, může být největším rizikem pro světovou ekonomiku v letech 2026–2027 samotný krach na trzích, nikoli klasické faktory, jako je ochlazení hospodářského cyklu nebo politická chyba. Ve své zprávě upozorňuje, že ekonomika je dnes neobvykle citlivá na vývoj aktiv, a to kvůli specifické skupině amerických spotřebitelů, kteří od pandemie drží poptávku nad vodou. Joshi tvrdí, že zranitelnost globální ekonomiky je spojená s úzkou skupinou starších Američanů, kteří odešli do předčasného důchodu během pandemie. Tito lidé – přibližně 2,5 milionu „nadbytečných důchodců“ – opustili pracovní trh a od té doby financují svou spotřebu především z výnosů investičních portfolií. Jejich výdaje mají podle stratéga zásadní význam, protože právě ony pomohly udržet poptávku dostatečně silnou na to, aby se ekonomika vyhnula recesi po covidovém období. Jak „nadbyteční důchodci“ ovlivňují trhy a inflaci Podle Joshiho si tito důchodci mohou dovolit zůstat mimo pracovní trh pouze v případě, že bude pokračovat boom cen aktiv. Pokud by trhy oslabily, jejich výdaje by se podle něj mohly rychle propadnout – a to by vytvořilo tlak na ekonomiku i zaměstnanost. Právě tato skupina pomohla udržet nezaměstnanost na nízké úrovni, protože jejich odchod z trhu práce fakticky kompenzoval nárůst nezaměstnanosti o podobný počet lidí. Takový posun by za běžných okolností typicky vedl k recesi. Zároveň Joshi připomíná, že jejich utrácení přispělo k udržení inflace kolem zhruba 3 %, což je výše, kterou americká ekonomika v posledních letech pravidelně zaznamenává. Tento stav je však podle něj křehký, protože závisí na stabilním růstu hodnoty investičních aktiv. Stratég shrnuje situaci jasně: krach na trzích by mohl způsobit recesi, protože by se „marginální výdaje“ těchto důchodců rychle vypařily. Závislost ekonomiky na tak úzkém segmentu obyvatel tak sama o sobě vytváří strukturální riziko. Křehkost trhů a rizika koncentrace akciových indexů Dalším prvkem zvyšujícím zranitelnost je podle Joshiho rostoucí koncentrace výkonu na akciových trzích. Zmiňuje, že globální indexy jsou dnes do značné míry taženy Spojenými státy, které představují zhruba dvě třetiny světové tržní kapitalizace. Přibližně 40 % amerického trhu je soustředěno v deseti největších akciích, což je neobvykle vysoká míra koncentrace. Stratég upozorňuje, že výkonnost této nejužší skupiny akcií stojí na tomu, co nazývá „křehkým příběhem“, tedy představou, že většina zisků z generativní umělé inteligence připadne jen malé hrstce existujících firem. Pokud by se tento příběh zhroutil, oslabení by bylo podle něj nevyhnutelné. Joshi k tomu dodává, že „jedinou otázkou je kdy“, což odráží přesvědčení, že současný trend nemůže pokračovat donekonečna se stejnou intenzitou. Křehkost podle něj potvrzují i jeho technické indikátory. Ukazují, že globální i americké akcie jsou citlivé na výkyvy v horizontu 130 dnů, ale zůstávají stabilní, pokud se pohybujeme v delším časovém období kolem 260 dnů. Na základě toho BCA doporučuje snížit expozici vůči akciím z předchozího nadvážení na neutrální úroveň, což odráží očekávání zvýšené volatility. V oblasti dluhopisů zůstává BCA dlouhodobě podvážená, protože zatím nevidí dostatečné známky toho, že rizika poklesu budou převládat natolik, aby ospravedlnila opačný postup. Tento postoj odráží celkovou opatrnost firmy vůči klasickým defenzivním aktivům v situaci, kdy zásadním rizikem je podle ní spíše tržní křehkost než ekonomické fundamenty. Na závěr BCA zvýrazňuje nový taktický obchod, který preferuje nadvážení švýcarského indexu SMI oproti britskému FTSE 100. Důvodem je podle stratéga to, že růst FTSE byl v posledních letech tažen slabou librou a vyššími cenami komodit, což jsou faktory, které považuje za stále křehčí. Švýcarské akcie se naopak jeví jako stabilnější a odolnější vůči případným globálním otřesům.