Společnost Novo Nordisk představila další čtvrtletní výsledky doprovázené snížením celoroční prognózy, což je už čtvrtá revize výhledu během letošního roku. Tento vývoj vyvolal mezi investory další otázky ohledně schopnosti firmy udržet tempo růstu v segmentu léčby obezity a cukrovky, který je pro ni klíčový. Ještě před několika měsíci byla společnost největší akcií v Evropě podle tržní kapitalizace, avšak od té doby cena akcií klesla zhruba na polovinu. V současné době se Novo Nordisk posunula na osmé místo mezi nejhodnotnějšími evropskými společnostmi. Přesto se v rámci středečního obchodování akcie v Kodani mírně zotavily a vzrostly o přibližně 1 %. Tento nárůst však investoři spíše vnímají jako technickou reakci po předchozím poklesu než jako signál obratu. Hlavní pozornost se soustředí na další snižování odhadů růstu. Generální ředitel Mike Doustdar oznámil, že očekávaný růst tržeb za celý rok se posouvá z původního rozmezí 8–14 % na 8–11 %, zatímco výhled provozního zisku byl zmírněn ze 4–10 % na 4–7 %. Čistý zisk za třetí čtvrtletí dosáhl 20 miliard DKK (3,16 miliardy USD), což odpovídá odhadům analytiků, ale tržby byly o 2 % slabší, než se očekávalo. Důležitým pozadím aktuální situace je vysoce konkurenční prostředí na trhu léků GLP-1 určených pro léčbu obezity a diabetu. Novo Nordisk čelí silnému tlaku jak ze strany generických alternativ, tak zejména ze strany společnosti Eli Lilly, která se svým lékem Mounjaro zaznamenala významný tržní úspěch. K tomu se přidává regulatorní tlak vyvíjený administrativou prezidenta Donalda Trumpa, která prosazuje kroky zaměřené na snížení cen léků pro pacienty i veřejné zdravotní programy. Napětí navíc eskaluje v konkurenci s dalším farmaceutickým gigantem – společností Pfizer. Obě společnosti usilují o převzetí americké biotechnologické firmy Metsera, která se specializuje na vývoj inovativních léků na obezitu. Novo Nordisk navýšila svou nabídku zhruba o 10 % na 10 miliard dolarů a vedení Metsery tuto nabídku označilo za nadstandardní. Pfizer však podal žalobu s cílem zablokovat transakci, kterou považuje za protisoutěžní. O osudu akvizice nyní rozhoduje soud v Delaware. Tlak na marže a ziskovost je tak výsledkem nejen konkurenčního boje, ale i vývoje cen. Novo Nordisk oznámila, že pro své klíčové léky Ozempic, Wegovy a Rybelsus stanovila „maximální spravedlivou cenu“. V USA se zároveň objevily zprávy o možném dosažení dohody s Bílým domem a společností Eli Lilly, která by vedla ke snížení měsíční ceny léků na obezitu na 149 USD a jejich možnému zahrnutí do programů Medicare a Medicaid. Tento krok by zvýšil dostupnost léčby pro pacienty, ale zároveň by přinesl dopad na marže firem, které na těchto produktech staví podstatnou část svého zisku. Novo Nordisk A/S (NVO) Nový generální ředitel Mike Doustdar byl do funkce jmenován teprve v létě a okamžitě zahájil rozsáhlou restrukturalizaci, jejímž cílem je snížit náklady a uvolnit prostředky pro další investice. Součástí změn bylo zrušení přibližně 9 000 pracovních míst a restrukturalizační náklady ve výši 9 miliard DKK byly zahrnuty do aktuálních výsledků. Tento krok ukazuje snahu stabilizovat situaci a vytvořit prostor pro dlouhodobější růst, nicméně zatím přináší především krátkodobé finanční zatížení. Pohled analytiků na budoucnost společnosti zůstává smíšený. Někteří upozorňují, že současné snížení prognózy může představovat vrchol období nejistoty, po kterém se růst postupně obnoví. Jiní analytici jsou opatrnější a poukazují na to, že s rostoucí konkurencí a globálním tlakem na ceny bude schopnost Novo Nordisk udržet své dominantní postavení ve střednědobém horizontu náročná. Obzvlášť rok 2026 je zmiňován jako období, kdy se může projevit plný dopad konkurence v segmentu GLP-1 léčiv.