Podle místopředsedkyně hnutí ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové v návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí desítky miliard korun. Kromě již dříve zmiňovaných 38 miliard korun na dopravní infrastrukturu prý rozpočet nepočítá ani s přibližně 32 miliardami na mandatorní výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a se sedmi miliardami na spolufinancování zemědělství. <!-- DIP popup--> Schillerová tato čísla uvedla po sérii jednání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše s kolegy, kteří by po ustavení nové vlády měli vést jednotlivé resorty. Podle jejích slov se při detailní analýze návrhu ukázalo, že rozpočet neobsahuje dostatek prostředků na klíčové oblasti, zejména sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti či pomoc osobám se zdravotním postižením. „To je ten pravý důvod, proč na rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura sedí,“ řekla Schillerová. Tvrdí, že návrh obsahuje podseknuté výdaje, zatímco některé příjmové položky jsou podle ní nadhodnocené. Upozornila také, že hnutí ANO se po důkladném prostudování rozpočtu obává, že skutečný rozpočtový deficit může být ještě vyšší, než se nyní uvádí. Reakce ministra Stanjury a spor o rozpočtovou odpovědnost Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) výrok Aleny Schillerové ostře odmítl. Podle něj jde o další příklad toho, že hnutí ANO není připraveno dodržovat zákon o rozpočtové odpovědnosti. „Hnutí ANO opět vytáhlo nové číslo z klobouku,“ reagoval Stanjura na dotaz ČTK. Dodal, že není náhodou, že se tato prohlášení objevují právě v době, kdy má Andrej Babiš jednat s prezidentem o svém střetu zájmů. Podle Stanjury každé nové vyjádření ANO k rozpočtu potvrzuje, že by se po nástupu k moci mohlo vrátit k obřím deficitům a nezodpovědnému utrácení ve stylu hesla „Po nás potopa“. Stanjura zároveň upozornil, že podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený schodek pro příští rok 237 miliard korun. Vláda ale navrhla rozpočet se schodkem 286 miliard, přičemž dodatečných 49 miliard tvoří výdaje na obranu nad dvě procenta HDP a půjčka na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Tyto položky jsou podle ministra z rozpočtových pravidel vyňaty. Rozpočtový proces a politické napětí Končící vláda Petra Fialy (ODS) podle Schillerové dosud rozpočet Sněmovně znovu nezaslala, a to i přes opakované výzvy. Místopředsedkyně ANO vyzvala kabinet, aby návrh předložil co nejdříve, aby jej mohli noví poslanci analyzovat a případně upravit. Podle Schillerové v rozpočtu celkem chybí téměř 80 miliard korun, a to nemusí být konečné číslo. Zdůraznila, že hnutí ANO chce zachovat základní parametry rozpočtu – tedy příjmy, výdaje a schodek – ale plánuje změnit jeho vnitřní strukturu tak, aby odpovídala skutečným potřebám jednotlivých ministerstev. Ministr Stanjura naopak zdůrazňuje, že jakákoli nová vládní koalice by měla zaručit, že zůstanou zachovány naplánované výdaje na obranu a financování jaderných projektů. O těchto podmínkách chce jednat s kolegy z končící vlády, protože považuje jejich dodržení za klíčové pro udržení fiskální stability. Končící vláda se má k otázce, zda rozpočet do nově ustavené Sněmovny poslat, vrátit příští středu. Teprve poté bude jasné, jakým způsobem bude postupováno dál. Politické pozadí rozpočtové debaty Rozpočtová diskuse se odehrává v době, kdy probíhá přechod moci po nedávných volbách a formuje se nová koalice ANO, SPD a Motoristů. Ta tlačí na to, aby byl rozpočet předložen znovu, což je nezbytné, aby se jím mohla nová Sněmovna vůbec zabývat. Návrh rozpočtu vláda zaslala do Sněmovny již na konci září, ale kvůli volbám nebylo možné v jednání pokračovat. Bez opětovného předložení nelze zahájit standardní rozpočtové řízení. Stanjura opakovaně upozorňuje, že pokud bude nový kabinet chtít výrazně navýšit výdaje – zejména v oblasti sociálních programů a zemědělství, jak navrhuje ANO – bude muset najít odpovídající zdroje příjmů. Jinak by podle něj došlo k porušení fiskálních pravidel a hrozilo by zvýšení státního dluhu. Alena Schillerová však tvrdí, že cílem ANO není rozpočet rozpustit do schodku, ale zreálnit jeho parametry. Zdůrazňuje, že současný návrh podle ní neodráží skutečné potřeby obyvatel ani závazky vůči Evropské unii. Hnutí ANO proto chce přistoupit k revizi jednotlivých rozpočtových kapitol a přehodnotit priority výdajů. Naopak Stanjura a představitelé ODS varují, že podobné kroky mohou vést k nárůstu zadlužení, což by mohlo mít dopad na důvěryhodnost České republiky na finančních trzích. Podle ministra je třeba zachovat rozpočtovou kázeň i za cenu nepopulárních úspor. Rozpočtová debata tak zůstává jedním z hlavních politických střetů mezi končící vládou a nastupující koalicí. Obě strany se shodují pouze v tom, že je nutné zachovat financování obrany a strategických investic, zejména projektu jaderné elektrárny Dukovany, který je považován za klíčový pro budoucí energetickou bezpečnost země.