Ceny zlata v úterý v asijském obchodování mírně klesly, protože americký dolar dále posiloval a finanční trhy nadále vyhodnocují komentáře předsedy Federálního rezervního systému Jerome Powella z minulého týdne. Ten naznačil, že další uvolňování měnové politiky v USA zůstává otevřenou otázkou, což přimělo investory přehodnotit své očekávání ohledně budoucího vývoje sazeb. Spotové zlato se obchodovalo kolem 3 986 USD za unci, tedy pod psychologicky významnou hranicí 4 000 dolarů. Futures kontrakty na americké zlato zaznamenaly podobný vývoj a klesly přibližně o půl procenta. Klíčovým faktorem tohoto pohybu byl silnější dolar – ten se na začátku týdne vyšplhal na tříměsíční maximum vůči koši hlavních světových měn. Když dolar posiluje, zlato se stává dražším pro investory, kteří nakupují v jiných měnách, což omezuje poptávku a snižuje tlak na růst ceny. Dolar posílil především kvůli změnám v očekávání ohledně úrokových sazeb. Powell v nedávném projevu zdůraznil, že prosincové rozhodnutí Fedu „není předem dané“ a že centrální banka bude rozhodovat na základě aktuálních dat o inflaci a trhu práce. Tento jestřábí tón způsobil, že trhy snížily pravděpodobnost brzkého snížení úrokových sazeb. Vyšší sazby nebo jejich delší udržení na vysokých úrovních mají zásadní dopad na cenu zlata, protože tento kov nepřináší úrok – v prostředí vysokých sazeb tak bývá méně atraktivní než například dluhopisy se stabilním výnosem. K nejistotě ohledně měnové politiky přispěly také protichůdné komentáře dalších představitelů Fedu. Někteří upozornili na nutnost pokračovat v boji s inflací a udržet měnovou politiku přísnou, zatímco jiní „umírněnější“ členové bankovní rady vyjádřili obavy ze zpomalujícího trhu práce a rizika přehnaného utažení politiky. Tento rozpor uvnitř Fedu odráží složitost současného ekonomického prostředí a zvyšuje volatilitu finančních trhů. Zlato tak stojí mezi dvěma protichůdnými silami. Na jedné straně jsou to vyšší sazby a silnější dolar, které cenu kovu tlačí dolů. Na druhé straně pokračují geopolitická rizika včetně křehkých obchodních vztahů mezi USA a Čínou, pokračující války na Ukrajině a napjatého prostředí na Blízkém východě. Historicky investoři v obdobích zvýšené nejistoty často vyhledávají zlato jako bezpečný přístav, což jeho ceně pomáhá udržet se nad klíčovými úrovněmi. Analytici rovněž upozorňují, že i když zlato krátkodobě ztrácí, jeho dlouhodobý výhled zůstává solidní. Pokud Fed skutečně zpomalí tempo případného snižování sazeb až do roku 2025, může to sice znamenat, že zlato zůstane několik měsíců pod tlakem, ale strukturální faktory – jako rostoucí poptávka centrálních bank po zlatých rezervách nebo snížená důvěra v dlouhodobou hodnotu některých měn – mohou cenu zlata v dalších letech opět podpořit. Pod tlakem se však neocitlo jen zlato. Stříbro kleslo výrazněji přibližně o 1,5 %, zatímco platina odepsala přibližně 1,3 %. Tyto pohyby nejsou překvapivé – drahé a průmyslové kovy bývají citlivější na ekonomická data a vývoj dolaru než zlato, protože větší část jejich poptávky pochází z průmyslového využití. Obchodní napětí mezi USA a Čínou společně s horšími vyhlídkami světového průmyslového růstu tlumí poptávku zejména po mědi. Ta klesla o více než 1 % na londýnské burze i v amerických futures kontraktech. Celkový obraz na trhu se zlatem tak odráží širší makroekonomické prostředí: nejistotu, očekávání změny úrokových sazeb a globální geopolitická rizika. Investoři v tuto chvíli zůstávají pozorní a čekají na další signály – zejména na nová inflační data v USA a na to, jak Fed vyhodnotí jejich dopad na svou měnovou politiku.