Úředníci ve Washingtonu zkoumají, jak povzbudit více zemí k přijetí dolaru jako své primární měny. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dostupných informací zvažuje, jak rozšířit globální přijetí amerického dolaru jako hlavní měny v dalších zemích. Tento krok má čelit snahám Číny oslabit dominanci dolaru v mezinárodním finančním systému. Ve Washingtonu proto probíhají jednání mezi ministerstvem financí, Bílým domem a ekonomickými poradci o možnostech podpory dolarizace – tedy přijetí dolaru jako oficiální měny mimo území USA. Podle informací z jednání se vládní úředníci v létě setkali s profesorem Stevem Hankem z Johns Hopkins University, známým odborníkem na měnovou stabilizaci a dolarizaci. Diskuse se zaměřila na to, jak by mohla americká vláda tento koncept aktivně prosazovat. Hanke uvedl, že téma dolarizace je ve Washingtonu bráno velmi vážně, i když se nachází pouze ve fázi analýz a příprav. Zatím nebylo učiněno žádné oficiální rozhodnutí o jejím zavedení jako konkrétní politiky. Dolarizace jako geopolitický nástroj Podpora dolarizace by mohla mít nejen ekonomický, ale i geopolitický rozměr. Spojené státy chtějí posílit svou měnovou a politickou pozici v době, kdy se Čína snaží rozšířit používání jüanu v mezinárodním obchodě, zejména na rozvíjejících se trzích. V této souvislosti se USA zaměřují na Latinskou Ameriku, která čelí opakovaným měnovým krizím. Diskuse o dolarizaci se zintenzivnily zejména kvůli krizi v Argentině, jejíž ekonomika se dlouhodobě potýká s nedůvěrou investorů, chronickou inflací a slabým pesem. Ačkoli obě země tvrdí, že dolarizaci aktivně nezvažují, někteří američtí úředníci ji vidí jako možné stabilizační řešení a zároveň jako nástroj, jak zabránit rostoucímu vlivu Číny v regionu. Hanke podle svých slov upozornil, že ve Washingtonu existuje skupina vlivných představitelů, kteří mají zájem o posílení mezinárodní role dolaru. Tento záměr je podle něj v souladu i s další iniciativou administrativy – podporou stabilních kryptoměn krytých dolarem, které by měly rozšířit používání americké měny v digitální ekonomice. Bílý dům potvrdil, že schůzky s Hankem proběhly, nicméně zdůraznil, že zatím nejde o oficiální politické rozhodnutí. Cílem setkání bylo získat externí odborné názory a analyzovat potenciální dopady dolarizace v různých regionech světa. Argentina a další možné země pro dolarizaci Argentina je dlouhodobě vnímána jako jeden z hlavních kandidátů na dolarizaci, a to kvůli své turbulentní měnové historii. Od roku 1991 do roku 2002 země udržovala tzv. měnový výbor vázaný na dolar, který však zkolaboval po bankrotu ekonomiky v roce 2001. Od té doby se argentinské peso potýká s opakovanými krizemi a nedůvěrou obyvatel i zahraničních investorů. Hanke označil Argentinu, ale také Libanon, Pákistán, Ghanu, Turecko, Egypt, Venezuelu a Zimbabwe za možné kandidáty pro dolarizaci. Tyto země spojuje slabá měnová politika, vysoká inflace a nízká důvěra ve vlastní měnu. V případě Argentiny se diskuse o přijetí dolaru znovu otevřely poté, co prezident Javier Milei v roce 2023 učinil dolarizaci součástí své volební kampaně. Současný ministr hospodářství Luis Caputo sice dolarizaci v krátkodobém horizontu odmítl, protože země nemá dostatečné dolarové rezervy, ale možnost do budoucna zcela nevyloučil. Jiní představitelé ekonomické scény tuto myšlenku podporují – například argumentují tím, že jedině přechod na dolar může ukončit cyklus měnových krizí, které Argentinu trápí již desetiletí. Oponenti naopak upozorňují, že by dolarizace mohla Argentinu uvrhnout do dlouhodobé závislosti na měnové politice Federálního rezervního systému (Fed). Mezinárodní měnový fond (MMF) varuje, že by takový krok mohl vést k nižšímu hospodářskému růstu, protože země by přišla o nástroje, jak reagovat na vlastní ekonomické problémy. Finanční stabilita, trhy a postoj investorů Situace v Argentině se v posledních měsících částečně stabilizovala. Po vítězství Mileiho vlády v parlamentních volbách se snížila panika na trzích a peso přestalo prudce oslabovat. Investoři však zůstávají obezřetní a většina z nich nepovažuje dolarizaci za reálný scénář v dohledné době. Hlavním důvodem je nedostatek devizových rezerv, který by znemožnil hladký přechod na dolar. Držitelé argentinských dluhopisů v dolarech se obávají, že pokud vláda bude udržovat pevný směnný kurz pesa, může to sice pomoci tlumit inflaci, ale zároveň omezí přítok dolarů potřebných pro obnovu rezerv. V tomto ohledu se očekává, že Buenos Aires spíše přistoupí k větší flexibilitě směnného kurzu, a to s podporou USA a MMF. Hanke upozorňuje, že většina argentinského dluhu zmizela kvůli úniku kapitálu, protože domácí i zahraniční investoři nemají důvěru v peso. Od roku 1995 podle jeho odhadů zmizelo až 76 % nově vytvořeného dluhu právě kvůli odlivu kapitálu. Tento trend podle něj dokládá, že tradiční záchranné balíčky bez strukturálních změn pouze oddalují hlubší problémy a nevytvářejí dostatečný prostor pro ekonomické oživení. Zastánci dolarizace tedy tvrdí, že by tento krok mohl být jedinou cestou, jak obnovit důvěru v měnu a nastolit stabilní prostředí pro investory. Odpůrci však upozorňují, že bez rozsáhlé fiskální reformy by ani dolarizace sama o sobě nezajistila dlouhodobou stabilitu.