Český bankovní sektor má za sebou mimořádně úspěšné období. Šest největších bank v ČR zaznamenalo za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk 68,8 miliardy korun, což znamená 9% meziroční růst oproti loňským 63,3 miliardy. Vyplývá to z výsledků bank, které má ČTK k dispozici. Podle analytiků stojí za růstem zejména silná úvěrová aktivita, která nadále podporuje růst čistých úrokových výnosů, a také zvýšený zájem o investice. Banky tak těží nejen z ekonomického oživení, ale také ze změny chování klientů, kteří začínají přesouvat vklady do investičních produktů nebo se odhodlávají k čerpání hypoték. <!-- DIP popup--> Úvěry rostou a zvyšují důvěru v ekonomiku Analytik Tomáš Cverna z XTB popisuje prvních devět měsíců roku jako jedno z nejlepších období pro český bankovní sektor za poslední roky. Roste nejen zisk, ale také celkové úvěrové portfolio bank, což podle něj odráží pozitivní sentiment mezi spotřebiteli. Domácnosti i firmy pokračují ve vybírání zúročených vkladů a peníze přesouvají do investic nebo do financování bydlení. Tento posun je důležitý signál o důvěře v ekonomiku – lidé neváhají realizovat dlouhodobé finanční závazky, ať už jde o hypotéky nebo podnikatelské úvěry. Do provozních výnosů bank navíc významně přispívají poplatky a provize, jejichž růst souvisí právě s větším zájmem o investice a finanční produkty. Tento trend potvrzuje i portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler, který zdůrazňuje, že kromě růstu úvěrů zůstávají náklady na riziko nízké, což je pro banky velmi příznivé prostředí. Kvalita úvěrů a rozdíly v jednotlivých bankách Podle analytika Cverny se největším bankám daří držet podíl úvěrů v selhání na nízkých úrovních. To je důležité zejména v době ekonomických nejistot – stabilní úvěrové portfolio výrazně pomáhá udržovat vysokou ziskovost. Nízký podíl problémových úvěrů se ve třetím kvartálu podařilo udržet například Monetě Money Bank (MONET) nebo České spořitelně. ČSOB navíc oznámila další pokles tohoto ukazatele, což dále zlepšuje kvalitu jejího portfolia. Na druhé straně stojí různé mimořádné položky, které čisté výsledky jednotlivých bank ovlivnily. Komerční banka (KOMB) těžila z rozpouštění rezerv u nákladů na riziko, což mělo pozitivní dopad na její zisk. U České spořitelny se naopak projevily vyšší provozní náklady mimo hlavní operace, které způsobily pokles čistého zisku o 2 %. Z jednotlivých výsledků vyplývá, že růst je sice široce rozprostřený napříč sektorem, ale struktura výnosů a nákladů se mezi bankami liší. Zdanění mimořádných zisků: Malý dopad, velká debata České banky budou i letos odvádět windfall tax, tedy daň z neočekávaných mimořádných zisků. Tuto daň schválila vláda jako 60% přirážku z nadměrného zisku vypočteného vůči průměru posledních čtyř let, navýšenému o 20 %. Podle Tomáše Cverny však bude její dopad i letos zanedbatelný, odhadovaný pouze na nižší až střední stovky milionů korun, což je vzhledem k celkovým ziskům bank jen marginální částka. Daňové přiznání k této dani za loňský rok banky podají až letos. I přesto, že jde o kontroverzní opatření, které vyvolalo diskuse o spravedlnosti a dopadech na finanční sektor, aktuální čísla ukazují, že windfall tax nemá zásadní vliv na stabilitu ani na výkonnost bankovního sektoru. Výsledky jednotlivých bank potvrzují silný rok Zisky konkrétních institucí potvrzují celkový trend: ČSOB zvýšila čistý zisk meziročně o 10 % na 14,9 miliardy Kč. Komerční banka rostla o 8,3 % na 13,6 miliardy Kč. Moneta Money Bank si polepšila o 15,7 %, její zisk dosáhl 4,9 miliardy Kč. UniCredit Bank ČR a SR zaznamenala růst o 2,2 % na 8,62 miliardy Kč. Raiffeisenbank dosáhla mimořádného růstu – její zisk stoupl o 57 % na 7,84 miliardy Kč. Česká spořitelna jako jediná vykázala pokles o 2 %, přesto však dosáhla zisku zhruba 19 miliard Kč. Rozdíly mezi bankami ukazují, že některé těží především z rostoucího objemu úvěrů, jiné z rezerv, poplatků nebo efektivity provozu. Celkový obrázek je ale jednoznačný: rok 2024 je pro bankovní sektor jednoznačně úspěšný.