Ceny zlata během středeční asijské seance posílily, když rostoucí obavy z rozsahu fiskálních výdajů ve vyspělých ekonomikách a nejistota ohledně budoucí politiky amerického Fedu zvýšily zájem investorů o bezpečná aktiva. Zlato se obchodovalo poblíž 4 092 USD za unci a udrželo si růstový impuls, který pramenil z narůstajících rizik na globálních trzích a ze strachu z přehřátých vládních rozpočtů, zejména v Japonsku. Trhy s drahými kovy navíc podpořil i stabilizující se dolar. Jeho nedávný růst se zastavil, což dodalo zlatu prostor k posílení, protože slabší dolar obvykle zvyšuje atraktivitu kovů denominovaných v této měně. Zároveň pokračoval výprodej na akciových trzích, tažený především nervozitou kolem vysokých valuací technologických společností. Výsledky společnosti Nvidia, které mají být zveřejněny v následujících hodinách, jsou nyní jedním z nejdůležitějších okamžiků týdne, protože ukážou, zda segment umělé inteligence dokáže dále ospravedlnit svou obrovskou tržní kapitalizaci. Spotové zlato v reakci na tyto faktory vzrostlo o 0,6 %, zatímco prosincové futures přidaly 0,7 %. Zlato tak opět potvrzuje svou pozici klíčového bezpečného útočiště v okamžiku, kdy investoři hledají stabilitu uprostřed rostoucích tržních nejistot. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů obav je situace v Japonsku, kde se výnosy dlouhodobých státních dluhopisů dostaly na nejvyšší úrovně za několik desetiletí. Především výnosy 20letých a 30letých bondů prudce stouply poté, co se objevily zprávy o tom, že vláda plánuje mimořádně rozsáhlý výdajový balíček ve výši až 25 bilionů jenů. Tento plán vyvolal otázky, zda Japonsko dokáže svůj fiskální program financovat bez rozsáhlých tržních turbulencí. Investoři vnímají tokijské plány jako riziko nejen pro místní ekonomiku, ale i pro mezinárodní finanční stabilitu. Japonsko patří mezi největší světové věřitele a případná ztráta důvěry v japonské vládní dluhopisy by se mohla rychle promítnout na globální trhy, zejména v prostředí, kde investoři již nyní zvyšují citlivost na fiskální rizika hlavních ekonomik. Situaci dále zhoršuje diplomatické napětí mezi Tokiem a Pekingem, které eskalovalo po komentářích premiérky Sanae Takaichi ohledně obrany Tchaj-wanu. Čína kritizovala japonské postoje a varovala své občany před cestami do Japonska. Některé japonské filmy byly dokonce v Číně zablokovány. Tato kombinace politického napětí a fiskální nejistoty vytváří prostředí, v němž investoři vyhledávají stabilnější aktiva – a zlato z tohoto trendu jednoznačně těží. Rostoucí poptávka se však netýkala pouze zlata. Výrazně posílily i další drahé kovy – spotová platina vzrostla o 0,9 % a stříbro vyskočilo o 1,3 %. Tyto pohyby ukazují širší přesun investorů do kovů, které jsou vnímány jako bezpečný úkryt před geopolitickými i ekonomickými riziky. Dalším významným faktorem, který podporuje růst ceny zlata, je nejistota ohledně prosincového rozhodnutí amerického Fedu. Týdenní údaje o žádostech o podporu v nezaměstnanosti ukázaly trvající slabost amerického trhu práce, což vedlo k mírnému zvýšení sázek na snížení sazeb. Tyto sázky však zůstávají omezené. Podle nástroje CME FedWatch trh nyní přisuzuje prosincovému snížení o 25 bazických bodů pravděpodobnost 42 %, zatímco před týdnem šlo o více než 62 %. Investoři nyní čekají na zveřejnění zápisu z říjnového jednání Fedu. Ten by mohl odhalit, jak výrazně jsou členové FOMC rozděleni v názoru na další postup a zda je snížení sazeb ještě realistickým scénářem. Problémem je i skutečnost, že kvůli prodlouženému uzavření americké vlády Fed pracuje s omezenými daty. Tato nejistota podporuje opatrnost a zvyšuje poptávku po aktivech, která nejsou závislá na výnosech, tedy zejména po drahých kovech. I když stabilní nebo vyšší sazby v USA tradičně snižují atraktivitu zlata, současné prostředí geopolitické a fiskální nejistoty tento vliv částečně neutralizuje. Zlato tak dál působí jako jeden z mála prvků, které mohou investorům přinášet relativní stabilitu v období častých tržních otřesů.