Ceny zlata na začátku týdne pokračovaly v poklesu a během úterní asijské seance výrazně oslabily. Investoři stále více zohledňují scénář, že prosincové snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou může být méně pravděpodobné, než se ještě donedávna zdálo. Tento vývoj podpořil růst dolaru, který tradičně tlačí ceny drahých kovů dolů, protože je činí dražšími pro zahraniční investory. Zlato jako nevýnosové aktivum navíc ztrácí na atraktivitě v prostředí, kde výnosy státních dluhopisů rostou a očekávání poklesu sazeb slábnou. Spotová cena zlata se propadla o 0,7 % na 4 019,19 USD za unci a prosincové futures ztratily až 1,4 %. Zájem o bezpečná aktiva tak výrazně ochabl, přestože trh vstupuje do období zvýšené nejistoty. Hlavním důvodem nervozity je nadcházející zveřejnění údajů o zaměstnanosti mimo zemědělství za září – tradičně jeden z nejsledovanějších makroekonomických údajů, které výrazně ovlivňují očekávání ohledně úrokové politiky Fedu. Trhy byly v posledních týdnech značně zasaženy zpožděním klíčových statistik způsobeným uzavřením americké vlády. V praxi to znamená, že investoři i samotná centrální banka mají k dispozici méně dat než obvykle, což zvyšuje nejistotu a omezuje prostor pro předvídatelnost. Čtvrteční report zaměstnanosti bude navíc pravděpodobně poslední plnohodnotnou statistikou před prosincovým zasedáním Fedu. Podle nástroje CME FedWatch nyní investoři vidí 42,4% šanci, že Fed sníží sazby o 25 bazických bodů, zatímco 57,6% pravděpodobnost připisují scénáři, že sazby zůstanou beze změny. Trh tedy postupně odkládá naději na prosincovou úlevu a připravuje se na delší období vyšších sazeb. Právě tato změna očekávání zvyšuje tlak na zlato, jehož držení nenabízí žádný výnos a v prostředí dražších peněz je méně konkurenceschopné vůči jiným formám investic. Náladu investorů navíc zhoršily smíšené komentáře představitelů Fedu. Zatímco někteří činitelé naznačují, že ekonomika si zaslouží opatrnost a že prostor pro snížení sazeb existuje, další upozorňují na stále zvýšené inflační tlaky a vyzývají ke zdrženlivosti. Výsledkem je rostoucí nejistota, která se promítá do volatilního obchodování napříč různými třídami aktiv. Dolar v posledních dnech významně posílil, protože investoři přesouvají kapitál do americké měny v očekávání, že úrokové sazby zůstanou vyšší delší dobu. Tento trend se opět stal negativním faktorem pro trh drahých kovů. Platina i stříbro klesly shodně o 0,7 % a průmyslové kovy zažily podobně slabý vývoj. Cena mědi na Londýnské burze kovů odepsala 0,8 % a smazala část zisků, které si připsala v předchozím týdnu. Globální trh kovů navíc ovlivňují i širší fiskální obavy. Japonsko je nyní v centru pozornosti poté, co prudký růst výnosů dlouhodobých státních dluhopisů vyvolal pochybnosti o udržitelnosti jeho fiskální politiky. Oslabující jen přesměroval další kapitál do amerického dolaru, čímž posílil jeho růst a dále srazil ceny zlata i dalších kovů. Rostoucí síla dolaru tak vytváří dvojitý tlak – nejenže zvyšuje ceny kovů pro kupce v jiných měnách, ale zároveň podporuje vyšší poptávku po amerických dluhopisech, které díky výnosům představují atraktivnější alternativu ke zlatu. Investoři tak v aktuálním prostředí volí spíše konzervativní přístup a vyčkávají, jakým směrem se vyvine americká zaměstnanost, inflace a následné rozhodování Fedu. Pokud budou čtvrteční data silnější, může to ještě více posílit scénář stabilních sazeb a přinést další tlak na ceny drahých kovů. Slabší výsledky by naopak mohly krátkodobě otočit náladu a vrátit zlatu část jeho lesku. Trh však nyní jednoznačně ukazuje, že investoři přestávají spoléhat na brzké uvolnění měnové politiky a přeorientovávají se na aktiva, která nabízejí pevnější výnosový základ.