Ceny ropy vstoupily do úterní seance bez výraznějšího pohybu a navázaly tak na předchozí volatilní obchodování, během něhož obě hlavní referenční suroviny posílily o více než dvě procenta. Trhy zůstávají napjaté především kvůli nejasnému geopolitickému vývoji kolem konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou a zároveň kvůli protichůdným signálům ohledně budoucí rovnováhy globální nabídky a poptávky. Investoři se snaží vyhodnotit, zda poslední události mohou reálně ohrozit dodávky ropy, nebo zda půjde pouze o krátkodobý impuls bez dlouhodobějších dopadů na ceny. Futures na ropu Brent s únorovým dodáním, které v úterý expirují, mírně klesly o dva centy na 61,92 USD za barel. Aktivnější březnový kontrakt se obchodoval na úrovni 61,44 USD, což představovalo pokles o pět centů. Americká ropa West Texas Intermediate oslabila rovněž o pět centů na 58,03 USD za barel. Tyto minimální pohyby odrážejí spíše vyčkávací strategii trhu než jasný trend, přestože ještě v pondělí obě referenční ceny uzavřely o více než dvě procenta výše. K růstu v předchozí seanci přispělo především tvrzení Moskvy, že Ukrajina měla zaútočit na rezidenci ruského prezidenta. Tato zpráva okamžitě vyvolala obavy z možného dalšího vyostření konfliktu a potenciálního narušení dodávek ropy z regionu, který patří mezi klíčové producenty suroviny na světě. Kyjev však tato obvinění jednoznačně odmítl a označil je za nepodložená a účelová, s cílem narušit probíhající mírové snahy. Do celé situace se zapojily také Spojené státy. Po telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem uvedl americký prezident Donald Trump, že ho informace o údajném útoku rozhněvaly. Zároveň však opakovaně vyjádřil přesvědčení, že mírová dohoda by mohla být dosažitelná, byť trhy zůstávají v tomto ohledu spíše skeptické. Podle analytiků investoři stále více počítají s tím, že jednání budou zdlouhavá a plná překážek, což zvyšuje nejistotu a udržuje ceny ropy v relativně úzkém pásmu. „Trhy si podle mě uvědomují, že dosažení dohody bude velmi obtížné,“ uvedl analytik Ed Meir ze společnosti Marex. Jeho slova odrážejí náladu, kdy se geopolitická rizika mísí s fundamentálními faktory trhu. Na jedné straně stojí obavy z možných výpadků dodávek v důsledku eskalace konfliktu na Ukrajině nebo dalších geopolitických ohnisek, na straně druhé pak sílí přesvědčení, že globální ropný trh směřuje k přebytku nabídky. Dalším zdrojem nejistoty zůstává Blízký východ. Donald Trump naznačil, že Spojené státy by mohly podpořit další rozsáhlý úder proti Íránu, pokud by Teherán obnovil program vývoje balistických raket nebo jaderných zbraní. Současně varoval palestinské hnutí Hamas před vážnými důsledky, pokud nepřistoupí k odzbrojení, a uvedl, že chce přejít do druhé fáze dohody o příměří mezi Izraelem a Hamasem, která byla uzavřena po dvou letech konfliktu v Pásmu Gazy. Tyto výroky sice zvyšují geopolitické napětí, ale zatím se do cen ropy promítají spíše omezeně. Navzdory všem těmto rizikům převažuje mezi analytiky názor, že globální trh s ropou zůstává strukturálně dobře zásobený. Podle Meira ze společnosti Marex by ceny v prvním čtvrtletí roku 2026 mohly čelit tlaku kvůli „rostoucímu přebytku ropy“. Tento přebytek je dán kombinací stabilní produkce ze strany hlavních producentů a nejistého tempa růstu globální poptávky, zejména v prostředí zpomalující světové ekonomiky. Podobný pohled sdílejí i analytici společnosti IG, kteří ve své úterní zprávě uvedli, že navzdory protichůdným vlivům očekávají, že americká WTI se bude v blízké budoucnosti pohybovat v rozmezí 55 až 60 USD za barel. Na jedné straně totiž stojí mírové snahy vedené Spojenými státy a obavy z nadměrné nabídky, na straně druhé pak přetrvávající geopolitické napětí, které brání výraznějšímu poklesu cen. Celkově tak trh s ropou vstupuje do závěru roku ve stavu křehké rovnováhy. Investoři bedlivě sledují politické signály z Ruska, Ukrajiny i Blízkého východu, zároveň však stále více přihlížejí k fundamentům, které naznačují, že bez skutečného výpadku dodávek bude prostor pro výraznější růst cen omezený.