Ceny ropy v úterním asijském obchodování pokračovaly v poklesu, přičemž hlavním důvodem zůstává zhoršující se výhled globální nabídky v příštích letech. Investoři zároveň pozorně sledují geopolitický vývoj, zejména možné posuny v jednáních o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, které by mohly zásadně změnit tok ruské ropy na světové trhy. Kombinace strukturálních faktorů na straně nabídky a nejisté geopolitiky tak drží ropný trh ve zvýšené nervozitě. Futures na ropu Brent s dodáním v únoru klesly o zhruba půl procenta na úroveň okolo 60 dolarů za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate ztratila přibližně čtyři desetiny procenta a obchodovala se pod hranicí 57 dolarů za barel. Tyto pohyby potvrzují, že trh se stále více přiklání k názoru, že v roce 2026 může dojít k výraznějšímu nadbytku nabídky, pokud nedojde k výraznému oživení globální poptávky. Ropné trhy v posledních dnech do značné míry přehlížejí i zvýšené napětí kolem Venezuely. Spojené státy minulý týden zadržely tanker přepravující venezuelskou ropu a posílily kontrolu této jihoamerické země, která je dlouhodobě terčem sankcí. Přesto se tyto události zatím nepromítly do výraznějších cenových pohybů. Investoři totiž vyhodnocují, že případné výpadky z Venezuely by byly v kontextu očekávaného růstu globální nabídky relativně omezené. Pozornost trhu se proto stále více obrací k Evropě a především k válce na Ukrajině. Jednání o možném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, která jsou zprostředkována Spojenými státy, představují pro ropný trh zásadní faktor. Jakýkoli náznak deeskalace konfliktu by mohl otevřít cestu k postupnému uvolňování sankcí vůči ruské ropě, což by znamenalo návrat většího objemu barelů na světový trh. Američtí představitelé v posledních dnech naznačili, že v diplomatických rozhovorech došlo k určitému posunu. Ukrajina podle dostupných informací nabídla ústupek v podobě zřeknutí se ambicí vstoupit do vojenské aliance NATO, což bylo jedním z klíčových bodů sporu s Moskvou. Spojené státy zároveň hovoří o možnosti poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky. Přesto zůstávají nejcitlivější otázky, zejména případné územní ústupky, zatím bez řešení a Moskva zatím nedala jasně najevo ochotu konflikt ukončit. Pro ropný trh je přesto i samotná možnost příměří významným rizikovým faktorem. Uvolnění sankcí by totiž mohlo výrazně zvýšit globální nabídku v době, kdy už nyní OPEC i Mezinárodní agentura pro energii upozorňují na riziko přebytku ropy v příštím roce. Nejnovější prognózy těchto institucí naznačují, že růst poptávky zůstane utlumený, zatímco produkční kapacity budou nadále růst, a to nejen v rámci zemí OPEC+, ale i mimo tento kartel. Právě tyto strukturální obavy z nadbytku nabídky drží ceny ropy v defenzivě a tlumí jakékoli krátkodobé geopolitické impulzy. Napětí mezi USA a Venezuelou, včetně zpráv o kybernetickém útoku na státní ropnou společnost PDVSA či vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné eskalaci tlaku na Caracas, zatím investory nepřesvědčilo o hrozbě zásadního narušení dodávek. Kromě geopolitiky sledují ropné trhy také makroekonomický vývoj ve Spojených státech. Tento týden budou zveřejněna klíčová data o nezaměstnanosti a spotřebitelské inflaci, která mohou ovlivnit očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb. Tyto faktory mají nepřímý, ale důležitý dopad na ropný trh, protože ovlivňují výhled hospodářského růstu a tím i poptávky po energiích. Celkově se tak ropa nachází v prostředí, kde dlouhodobější fundamenty převažují nad krátkodobými riziky. Dokud se nezmění výhled globální nabídky nebo nepřijde jasný signál o výraznějším oživení poptávky, zůstane trh citlivý na negativní zprávy a ceny budou mít omezený prostor pro růst.