Ceny ropy ve čtvrtek na asijských trzích znovu vzrostly, když kombinace geopolitického napětí a nových dat o poklesu amerických zásob vytvořila prostředí, ve kterém investoři reagují především na rizika spojená s dodávkami. Trh se tak dostal do situace, kdy se do cen promítají nejen klasické fundamenty, ale i další tlak vyvolaný zásahy Spojených států v oblasti sankcí. Právě zabavení tankeru ve venezuelských vodách se stalo faktorem, který okamžitě vyvolal otázky ohledně budoucího vývozu z této jihoamerické země. Futures na ropu Brent s únorovým termínem dodání se v ranních hodinách obchodování posunuly o 0,4 % výše na 62,44 USD za barel, zatímco americká WTI přidala 0,5 % a obchodovala se za 58,78 USD za barel. Tyto pohyby naznačují, že trh citlivě reaguje zejména na narušení fyzických toků ropy, jež mohou mít rychlý dopad na očekávání investorů ohledně rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Situace kolem zadrženého tankeru, identifikovaného jako Skipper, přinesla do obchodování další vrstvu nejistoty. Podle informací médií šlo o koordinovanou operaci americké pobřežní stráže, FBI a ministerstva vnitřní bezpečnosti, která měla vynutit dodržování sankčního režimu. Americký prezident Donald Trump zásah potvrdil a označil Skipper za „největší loď“, jaká kdy byla zadržena v rámci prosazování amerických sankcí. Tento krok tak nejen podtrhl odhodlání Spojených států pokračovat ve své strategii vůči Venezuelě, ale zároveň upozornil trh na možnost dalších narušení v dodavatelských řetězcích. Pro investory je zásadní především to, že zadržení tankeru představuje přímé riziko omezení venezuelského exportu, který i přes dlouhodobé problémy země stále tvoří určitou část nabídky na světovém trhu. Jakýkoli zásah, jenž může tento proud narušit, automaticky přidává takzvanou rizikovou prémii, která ceny posouvá výše. Dalším faktorem ovlivňujícím cenu ropy byl nový report americké Energetické informační agentury (EIA). Ten ukázal, že komerční zásoby ropy ve Spojených státech klesly o 1,812 milionu barelů. Tento pokles nejen překonal očekávání trhu (1,1 milionu barelů), ale naznačil, že nabídka na americkém trhu zůstává o něco napjatější, než investoři předpokládali. Snížení zásob bývá často vnímáno jako signál vyšší poptávky či nižší produkce, což může vést ke zvýšení cen, jak se ukázalo i tentokrát. Na druhé straně však zásoby benzínu a destilátů vzrostly. U benzínu je tento nárůst typický pro období po podzimní špičce, kdy spotřeba klesá. Destiláty – tedy nafta a topný olej – rovněž zaznamenaly nárůst, což může být pro trh indikace mírnější poptávky v průběhu zimní sezóny nebo nárůstu produkce rafinerií. I přes tyto protichůdné signály se zdá, že trh se nyní více soustředí na celkový pokles zásob ropy, který má pro ceny největší význam. Další významnou událostí, která ovlivnila vývoj na komoditních trzích, bylo rozhodnutí Federálního rezervního systému. Fed ve středu snížil svou referenční úrokovou sazbu o 25 bazických bodů, čímž posunul cílový rozsah na 3,5–3,75 %. Šlo o třetí snížení v aktuálním cyklu, a to navzdory tomu, že několik členů centrální banky s tímto krokem nesouhlasilo. Snížení sazeb má obvykle dvojí efekt: jednak oslabuje americký dolar, což ropu – obchodovanou převážně v dolarech – činí dostupnější pro držitele jiných měn, a jednak snižuje náklady na půjčky, což může stimulovat ekonomickou aktivitu a tím i poptávku po komoditách. Právě tento kombinovaný efekt přispěl ke globálnímu růstu cen ropy během čtvrteční seance. V souhrnu tak ropa zdražila kvůli geopolitickým rizikům, napjatým americkým zásobám i měnové politice USA. Trh tak vstupuje do období, kdy se bude muset vyrovnat s kombinací faktorů, jež mohou přinést zvýšenou volatilitu i v následujících týdnech.