Světoví miliardáři už nevnímají Spojené státy jako jediný nebo dokonce nejsilnější motor budoucích investičních výnosů. Ukazuje to 11. výroční zpráva UBS o ambicích miliardářů, podle níž se jejich postoj v posledním roce výrazně změnil. Důvody jsou sice komplexní, ale jedno mají společné: kombinace politické nejistoty, vysokých valuací, inflačních tlaků a způsobu, jakým USA komunikují se světem, přiměla nejbohatší investory přehodnotit svou globální alokaci kapitálu. Zatímco před rokem považovalo 80 % dotazovaných miliardářů Severní Ameriku za region s největšími investičními příležitostmi, letos tento podíl klesl na 63 %. USA si sice drží první místo, ale dynamika jasně ukazuje, že výjimečné postavení Spojených států již není tak neotřesitelné jako dřív. Podle Dana Scansaroliho, spoluvůdce investičního managementu UBS pro Ameriku, jde o „největší posun v rámci průzkumu za poslední roky“. Změny v preferencích jsou patrné i v tom, kam miliardáři nově přesouvají svůj zájem. UBS uvádí, že západní Evropa a Asie – především Čína – získávají na atraktivitě i navzdory tomu, že evropské akcie jsou v relativním vyjádření oceněny přibližně o 30 % níže než americké. Částečně to vysvětlují diverzifikační snahy a také fakt, že evropské trhy i přes pomalejší růst nabízejí určitou stabilitu, transparentnost a hlubokou historii investičního prostředí. Průzkum byl proveden online mezi 87 klienty UBS v období od 10. července do 25. září a doplněn hloubkovými rozhovory vedenými do 7. října. Výsledky navíc ukazují, že globální populace miliardářů roste nebývalým tempem. Za 12 měsíců do 4. dubna jejich počet stoupl o téměř 9 % na 2 919. Celkové bohatství této skupiny vzrostlo o 13 % na téměř 15,8 bilionu dolarů. Jde o výrazný skok, který reflektuje jak růst hodnoty aktiv po turbulentním období, tak stále sílící ekonomickou sílu nejbohatších. Podle průzkumu považuje 40 % miliardářů západní Evropu za region s největším potenciálem pro výnosy – oproti pouhým 18 % před rokem. Čína vzrostla na 34 % ze 11 % a širší Asie a Tichomoří na 33 % z 25 %. Tento dramatický nárůst zájmu o Asii vysvětlují podle UBS hned dva faktory: akomodativní měnová a fiskální politika a mnohem nižší valuace ve srovnání se Spojenými státy. Miliardáři však zároveň zůstávají opatrní, pokud jde o přílišnou expozici vůči Číně v krátkém období. Ekonomické výzvy stále trvají a geopolitická rizika jsou vysoká. Přesto se regionu nevyhýbají – zejména díky tomu, že podle UBS je klíčovou výhodou Číny její centrálně řízený cíl dosáhnout technologické autonomie a převahy v inovacích, mimo jiné prostřednictvím projektů, jako je DeepSeek. Tento ambiciózní směr je vnímán jako zdroj možných nadprůměrných výnosů poté, co americké technologické akcie za poslední rok zaznamenaly silnou rally. Růst nejistoty ve světě navíc podporuje přesun zájmu miliardářů směrem k reálným aktivům, jako jsou infrastruktura, nemovitosti a také zlato. Zlato se těší mimořádnému zájmu – podle Dow Jones Market Data jeho cena za poslední rok vzrostla o 59 %. Z průzkumu vyplývá, že 64 % miliardářů plánuje ponechat své investice do zlata na současné úrovni a 32 % je chce dále navyšovat. O rok dříve si jen 56 % chtělo expozici ponechat a 40 % ji plánovalo navýšit, což potvrzuje posun směrem k defenzivnějším strategiím. Zpráva UBS nese název „vzestup nové generace“ a upozorňuje, že nové bohatství se dnes tvoří rychleji než kdy dříve. Ačkoli více než dvě třetiny z posledních 287 „nových miliardářů“ jsou self-made podnikatelé, jedna třetina – celkem 91 osob – se do těchto řad dostala díky dědictví. Tito dědicové zdědili téměř 298 miliard dolarů, což je meziročně nárůst o 36 %. Tyto údaje jasně ukazují, že velká generační směna bohatství, o níž se desetiletí mluvilo, nyní skutečně probíhá. Západní Evropa je regionem, kde je podíl dědiců nejvyšší, což odráží dlouhou historii hromadění rodinného kapitálu. Mezi novými miliardáři se objevuje například patnáct členů německé farmaceutické skupiny Boehringer Ingelheim – včetně teprve devatenáctiletého Johannese von Baumbacha. UBS odhaduje, že do roku 2040 se v rámci generační obměny přesune k dědicům dalších 5,9 bilionu dolarů. A zatímco dědictví hraje stále významnější roli, počet těch, kteří své bohatství vytvořili od nuly, zůstává dominantní. Za posledních 12 měsíců do dubna vytvořilo 196 nových miliardářů vlastní majetek v celkové hodnotě 386,5 miliardy dolarů. Self-made miliardáři pocházejí z nejrůznějších odvětví, od AI a genetiky přes software až po infrastrukturu a gastronomii. Nejvíce jich stále vzniká v USA. Mezi nimi například Ben Lamm, spoluzakladatel amerického genetického startupu Colossal, nebo Justin Sun, zakladatel blockchainové platformy TRON. Jejich příběhy ukazují, že posun kapitálu není jen geografický, ale i generační – a že světový byznys vstupuje do éry, kdy miliardářské bohatství mění své působiště i formu.