Ceny ropy v úterním asijském obchodování mírně oslabily a částečně tak korigovaly prudký růst z předchozí seance, který byl vyvolán geopolitickými riziky a obavami z narušení globálních dodávek. Investoři zůstávají opatrní zejména kvůli napětí mezi USA a Venezuelou a také kvůli eskalaci konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, který v posledních dnech přímo zasáhl ropnou infrastrukturu. Přesto se na trhu stále výrazně promítají i strukturální faktory, jako jsou obavy ze zpomalení globální poptávky a potenciální přebytek nabídky v příštích měsících. Futures na ropu Brent s únorovým dodáním klesly o 0,1 % na 61,98 USD za barel, zatímco americká ropa WTI oslabila o 0,2 % na 57,90 USD za barel. Pohyby cen byly relativně omezené, což odráží nízké objemy obchodování typické pro závěr roku. Řada investorů již uzavřela své pozice a vyčkává na jasnější signály ohledně vývoje globální ekonomiky i dalšího směřování geopolitických konfliktů. Napětí mezi USA a Venezuelou se v posledních dnech dostalo do popředí poté, co se Washington pokusil zabavit již třetí ropný tanker spojený s venezuelským vývozem. Tento krok navázal na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zpřísnit blokádu sankcionovaných tankerů, které vstupují do venezuelských přístavů nebo je opouštějí. Trump zároveň vystupňoval rétoriku vůči prezidentovi Nicolasovi Madurovi a otevřeně naznačil, že by měl odstoupit z funkce. V pondělním projevu Trump uvedl, že Spojené státy si zabavenou ropu a tankery ponechají a nevyloučil jejich další využití, včetně prodeje nebo zařazení do strategických rezerv. Tyto výroky zvýšily nervozitu na trzích, protože Venezuela patří mezi významné producenty ropy a disponuje největšími prokázanými zásobami na světě. Jakékoli další kroky, které by omezily její exportní schopnosti, mohou mít dopad na globální rovnováhu nabídky a poptávky, zejména s ohledem na to, že hlavním odběratelem venezuelské ropy je Čína. Dalším klíčovým faktorem ovlivňujícím ceny ropy je pokračující válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Kyjev v rámci nové vlny útoků zasáhl významný ruský ropný terminál, ropovod a nejméně dvě plavidla, což znovu otevřelo otázku bezpečnosti ruských dodávek. Rusko již čelí rozsáhlým sankcím ze strany USA a jejich spojenců, a jakékoli další narušení infrastruktury může snížit objem ropy dostupné na světových trzích. Tyto události zároveň snižují pravděpodobnost rychlého příměří a udržují v cenách ropy takzvanou rizikovou prémii. Pozornost investorů se však neupíná pouze na východní Evropu. Na Blízkém východě se znovu vyostřilo napětí mezi Izraelem a Íránem. Zprávy o možných izraelských vojenských operacích a raketové testy Teheránu zvýšily nejistotu v regionu, který je klíčový pro globální produkci a přepravu ropy. I zde se jedná o faktor, který sice krátkodobě podporuje ceny, ale zároveň zvyšuje volatilitu trhu. Navzdory těmto geopolitickým rizikům zůstává širší obrázek pro ropu smíšený. Investoři se obávají, že zpomalující světová ekonomika by mohla v roce 2026 omezit růst poptávky po energiích. Zároveň se objevují signály, že některé země produkující ropu by mohly zvýšit těžbu, což by vedlo k přebytku nabídky. Právě tato kombinace krátkodobých rizik a dlouhodobějších strukturálních tlaků vysvětluje, proč ceny ropy po prudkém růstu znovu mírně klesly a zůstávají relativně nízko ve srovnání s minulými roky.