Na Wall Street panuje na začátku roku 2026 relativně optimistická nálada. Investoři vstupují do nového roku povzbuzeni silným výkonem amerických akcií v předchozích měsících, pokračujícím rozvojem umělé inteligence a očekáváním, že ekonomika Spojených států se vyhne tvrdému zpomalení. Podle analytiků Bank of America se však za tímto optimismem skrývá zásadní problém: americký akciový trh je drahý téměř ze všech myslitelných pohledů. Hlavní investiční stratéžka BofA Savita Subramanianová upozorňuje, že index S&P 500 vykazuje extrémně vysoké ocenění v 18 z 20 sledovaných valučních metrik. Mezi tyto ukazatele patří nejen tradiční poměr ceny k zisku, ale také poměr hodnoty podniku k EBITDA nebo konsenzuální forward P/E, který pracuje s očekávanými zisky v následujících měsících. Podle Subramanianové tak nejde o selektivní problém několika ukazatelů, ale o plošně vysoké ocenění celého trhu. Ještě varovnější je podle ní pohled na dlouhodobější strukturální metriky. Pokud se investoři podívají na poměr tržní kapitalizace k HDP, poměr ceny k účetní hodnotě, ceny k provoznímu cash flow nebo hodnoty podniku k tržbám, vychází S&P 500 historicky nejdráže. Jinými slovy, americký akciový trh nebyl nikdy oceněn tak vysoko ve vztahu k velikosti ekonomiky a generované hotovosti, jako je tomu nyní. Subramanianová proto ve své analýze nechodí kolem horké kaše. „Není možné to nijak zkrášlovat: index S&P 500 je drahý,“ uvedla s tím, že rok 2026 podle ní přináší řadu rizik, která by mohla nadšení investorů výrazně ochladit. Právě kombinace vysokého ocenění a narůstajících rizik je podle BofA největším varovným signálem pro americké akcie na začátku nového roku. Očekávání Bank of America pro vývoj indexu S&P 500 jsou v tomto kontextu výrazně konzervativní. Subramanianová předpokládá, že benchmark zakončí rok 2026 na úrovni zhruba 7 100 bodů. To představuje nárůst pouze o 3,8 % oproti poslednímu závěru před novoročními svátky a jde o nejnižší prognózu ze všech odhadů zahrnutých v průzkumu CNBC Market Strategist pro rok 2026. Pro investory, kteří jsou zvyklí na dvouciferné roční zhodnocení, by takový výsledek znamenal výrazné vystřízlivění. Mezi klíčová rizika, na která BofA upozorňuje, patří vývoj na trhu práce. Podle Subramanianové může rychlé zavádění umělé inteligence vést ke zpomalování zaměstnanosti, případně k propouštění v některých sektorech. Pokud by se tento trend projevil výrazněji, mohl by negativně ovlivnit spotřebitelskou poptávku, firemní zisky a v konečném důsledku i valuace akcií, které jsou dnes nastaveny na velmi optimistický scénář. Navzdory tomuto opatrnému celkovému pohledu však BofA neříká, že by se investoři měli americkým akciím zcela vyhnout. Subramanianová zdůrazňuje, že i na drahém trhu existují segmenty, které nabízejí relativně atraktivní hodnotu. Konkrétně vyzdvihuje sektor zdravotnictví a sektor nemovitostí, které se podle jejích slov obchodují pod svými historickými průměry. Zdravotnictví i nemovitosti podle BofA vykazují pozitivní trendy v revizích ziskových očekávání ve srovnání se širším trhem a zároveň v posledních třech měsících dosáhly nadprůměrného výkonu. Tyto faktory dohromady naznačují, že nejde jen o „levné“ sektory z pohledu čísel, ale o oblasti, kde se zlepšuje fundamentální obrázek. Právě kombinace relativně nízkého ocenění a zlepšujících se vyhlídek je podle Subramanianové klíčová. Oba sektory přitom v roce 2025 zaostaly za širším trhem. Zdravotnictví posílilo zhruba o 12 %, zatímco sektor nemovitostí dokonce mírně oslabil. Tento slabší výkon může podle BofA vytvářet prostor pro relativní oživení v roce 2026, zejména pokud se investoři začnou více zaměřovat na hodnotu a stabilitu namísto čistého růstového příběhu. Celkově tak Bank of America vstupuje do roku 2026 s jasným poselstvím: americký akciový trh je drahý a očekávat výrazné zisky může být nebezpečné. Pro investory to znamená nutnost větší selektivity, důrazu na valuace a připravenosti na scénář, ve kterém trh nepřinese automaticky vysoké výnosy, na jaké si zvykl v předchozích letech.