Tanker Sea Maverick nemůže kvůli americké blokádě vyložit ve Venezuele náklad přibližně 380 000 barelů nafty, která je nezbytná pro ředění těžké ropy určené k exportu. Dovoz ruské nafty do Venezuely klesl z loňského průměru 30 000 barelů denně na nulu, což potvrzuje účinnost sankcí zaměřených na eliminaci ruského vlivu na tamním trhu. Nedostatek ředidel ohrožuje venezuelskou ropnou produkci o objemu zhruba 1 milionu barelů denně, což již vede k uzavírání vrtů v klíčové oblasti Orinoco Belt. Prezident Donald Trump oznámil, že ropné společnosti plánují investovat minimálně 100 miliard dolarů do obnovy venezuelské těžby, přičemž americké dodávky mají nahradit ruské importy.   Tanker bezcílně křižující vody Karibiku v blízkosti Venezuely se stává symbolem složitých výzev, kterým čelí snahy o navýšení těžby ropy v této zemi po americkém zásahu a zadržení prezidenta Nicoláse Madura. Situace jasně ukazuje, že politické změny samy o sobě nestačí k okamžitému vyřešení logistických a infrastrukturních problémů, které tento ropný sektor sužují. Plavidlo Sea Maverick, které je spojováno s takzvanou stínovou flotilou přepravující sankcionovanou ruskou ropu, krouží u venezuelského pobřeží již od začátku ledna. Podle údajů analytické společnosti Vortexa tanker na své palubě nese přibližně 380 000 barelů nafty. Tato surovina je pro Venezuelu kriticky důležitá, nikoliv však jako palivo, ale jako ředidlo. Místní ropa je totiž natolik hustá a viskózní, že bez naředění nemůže proudit potrubím do exportních terminálů. Geopolitický boj o trh Pravděpodobnost, že Sea Maverick svůj náklad vyloží, se po nedávných událostech výrazně snížila. Americký ministr vnitra Doug Burgum ve čtvrtečním rozhovoru pro Fox Business Network potvrdil, že Washington má v úmyslu „vyřadit Rusko z venezuelského trhu s ropou“. Součástí této strategie je i zákaz prodeje ruské nafty do Caracasu, čímž USA utahují smyčku kolem dodavatelských řetězců, které dříve udržovaly venezuelský sektor v chodu. Tato situace demonstruje dominový efekt amerických kroků směřujících k převzetí kontroly nad venezuelským nerostným bohatstvím. Bez přístupu k ruskému ředidlu je tamní produkce ropy v ohrožení. Zatím není jasné, jak rychle budou Spojené státy schopny tuto mezeru zaplnit dodávkami nafty z pobřeží Mexického zálivu. Tváří v tvář blokádě již tato jihoamerická země začala uzavírat některé vrty, protože jí docházejí skladovací kapacity pro nezpracovanou ropu. Investice a budoucnost těžby Ačkoliv produkce ve Venezuele po desetiletích nedostatečných investic a ekonomické izolace prudce klesla, americký prezident Donald Trump prohlásil, že velké ropné společnosti investují nejméně 100 miliard dolarů do zvýšení výkonu země. Přechod na americké dodávky nafty by Washingtonu umožnil rozšířit svou roli ve venezuelském ropném sektoru a zároveň omezit vliv Moskvy na západní polokouli. Podle Samanthy Hartke, vedoucí analýzy trhu pro Ameriku ve společnosti Vortexa, blokáda USA poměrně úspěšně odradila ruskou naftu od příjezdu do Venezuely. Data ukazují, že ještě v loňském roce Rusko posílalo do země v průměru zhruba 30 000 barelů nafty denně, což bylo mnohem více než kterákoli jiná země. Tento objem však nyní klesl na nulu. Více než polovina z celkové venezuelské produkce, která dosahuje přibližně 1 milionu barelů denně, pochází z oblasti Orinoka. Zde se těží těžká ropa, která musí být pro export naředěna, aby mohla směřovat k odběratelům, mezi něž patří i Čína, jeden z hlavních kupců venezuelské suroviny. Aktuální logistické problémy tak představují pro trh krátkodobý medvědí signál pro samotnou produkční kapacitu země.