Ceny ropy vstoupily do roku 2026 mírným růstem, přestože za sebou mají jeden z nejhorších roků za poslední dekádu. První obchodní den nového roku přinesl opatrné posílení, které však spíše než obrat trendu odráží kombinaci krátkodobých geopolitických rizik a dlouhodobých strukturálních tlaků na globálním ropném trhu. Investoři tak zůstávají rozpolceni mezi obavami z nadbytku nabídky a sledováním politických událostí, které mohou ceny kdykoli vychýlit. Ropa Brent v pátek ráno posílila o 35 centů na 61,20 USD za barel, zatímco americká WTI se obchodovala za 57,76 USD za barel, rovněž s mírným denním ziskem. Tyto pohyby přicházejí po roce 2025, kdy obě referenční ceny zaznamenaly téměř dvacetiprocentní pokles, což představuje největší roční ztrátu od roku 2020. Pro Brent šlo dokonce o třetí ztrátový rok v řadě, což je historicky nejdelší taková série. Jedním z faktorů, který na začátku roku přispěl k mírnému růstu cen, jsou nové útoky na energetickou infrastrukturu ve východní Evropě. Ukrajinské drony v posledních měsících zesílily zásahy proti ruským ropným zařízením s cílem omezit finanční zdroje Moskvy pro pokračování vojenských operací. Rusko a Ukrajina si přitom na Nový rok opět vzájemně vyměňovaly obvinění z útoků na civilní cíle, a to navzdory probíhajícím jednáním pod dohledem amerického prezidenta Donalda Trumpa, jejichž cílem je ukončení téměř čtyřleté války. Další geopolitický impuls přišel z Latinské Ameriky. Administrativa Donalda Trumpa ve snaze zvýšit tlak na venezuelský režim uvalila nové sankce na čtyři společnosti a související ropné tankery působící ve venezuelském ropném sektoru. Cílem opatření je dále omezit export ropy z Venezuely a oslabit příjmy vlády prezidenta Nicolás Maduro. Spojené státy zároveň zavedly blokádu, která brání sankcionovaným tankerům ve vstupu do Venezuely nebo v jejím opuštění, což nutí státní ropnou společnost PDVSA hledat nestandardní řešení, aby zabránila uzavírání rafinérií kvůli hromadění zásob. Navzdory těmto geopolitickým rizikům zůstává hlavním tématem trhu přebytek nabídky. Analytici upozorňují, že dlouhodobé fundamenty naznačují, že globální produkce převyšuje poptávku, což vytváří tlak na ceny. Podle Priyanky Sachdevové ze společnosti Phillip Nova odráží tlumený vývoj cen boj mezi krátkodobými politickými událostmi a strukturálním přebytkem ropy na trhu. Ceny WTI se podle jejího odhadu mohou v prvním čtvrtletí pohybovat v pásmu 55 až 65 dolarů za barel. Velká pozornost se nyní upíná k nadcházejícímu zasedání OPEC+, které se uskuteční virtuálně 4. ledna. Trhy obecně očekávají, že kartel a jeho spojenci budou i v prvním čtvrtletí pokračovat v pozastavení zvyšování produkce. Podle analytičky June Goh ze společnosti Sparta Commodities bude rok 2026 klíčový pro vyhodnocení toho, zda strategie OPEC+ dokáže efektivně vyvažovat nabídku a poptávku v prostředí rostoucí produkce mimo kartel. Zásadní roli přitom hraje také Čína, která by měla v první polovině roku pokračovat v budování strategických zásob ropy. Tento faktor může podle analytiků vytvořit určitou cenovou podlahu, i když sám o sobě nemusí stačit k výraznějšímu růstu cen. Čínská poptávka je tak vnímána spíše jako stabilizační prvek než jako impuls pro nový růstový cyklus. Ve Spojených státech mezitím těžba ropy dál roste. Podle údajů Energetické informační agentury dosáhla produkce v říjnu rekordní úrovně 13,87 milionu barelů denně. Zásoby ropy sice klesly, avšak zásoby benzínu a destilátů se zvýšily díky vysoké aktivitě rafinérií. Tento vývoj jen podtrhuje obavy investorů z toho, že americká produkce bude i nadále zvyšovat tlak na globální trh. Celkově tak mírný růst cen ropy na začátku roku 2026 nepředstavuje jasný signál obratu trendu, ale spíše odraz napětí mezi geopolitikou a fundamenty. Investoři budou v následujících týdnech pečlivě sledovat rozhodnutí OPEC+, vývoj konfliktů i data o produkci a zásobách, která mohou rozhodnout o dalším směru cen.