Ceny zlata v úterý během asijského obchodování pokračovaly v silném růstu a znovu se přiblížily historickým maximům, protože investoři reagovali na eskalující geopolitické napětí vyvolané zásahem Spojených států ve Venezuele. Zlato tak znovu potvrdilo svou roli klíčového bezpečného přístavu v obdobích globální nejistoty, kdy se kapitál přesouvá z rizikovějších aktiv do tradičních uchovatelů hodnoty. Spotová cena zlata vzrostla o 0,2 % na přibližně 4 458 dolarů za unci, zatímco americké futures kontrakty posílily ještě výrazněji a obchodovaly se kolem úrovně 4 469 dolarů. Navázaly tak na mimořádně silnou předchozí seanci, během níž zlato přidalo téměř tři procenta, což představovalo největší jednodenní růst za několik týdnů. Tento pohyb byl reakcí na náhlý nárůst geopolitických rizik i obnovené sázky na uvolňování měnové politiky ve Spojených státech. Minulý týden se cena zlata krátce vyšplhala až na rekordních zhruba 4 550 dolarů za unci, než ji zasáhla vlna realizace zisků. Aktuální vývoj však ukazuje, že investoři jsou ochotni se k drahému kovu rychle vracet, jakmile se objeví nové zdroje nejistoty. Současné ceny se tak znovu pohybují jen kousek od historických maxim, což podtrhuje mimořádně silný sentiment na trhu s drahými kovy. Hlavním katalyzátorem růstu se staly události ve Venezuele, kde americké síly během víkendu zahájily překvapivou operaci, která vedla k zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Tento krok výrazně zvýšil geopolitické riziko nejen v Latinské Americe, ale i na globálních trzích, protože Venezuela zůstává důležitým hráčem na ropném trhu. Podle dostupných informací byl Maduro převezen do Spojených států, kde čelí dlouhodobým obviněním souvisejícím s distribucí narkotik, přičemž se před newyorským soudem prohlásil za nevinného. Nejistota kolem dalšího vývoje posílila poptávku po aktivech, která jsou tradičně vnímána jako ochrana proti politickým a ekonomickým otřesům. Zlato z této situace těží dvojnásob, protože kromě geopolitiky jej podporují i očekávání ohledně vývoje úrokových sazeb v USA. Podle informací agentury Reuters navíc americký prezident Donald Trump plánuje jednání se zástupci velkých amerických ropných společností o budoucnosti venezuelské produkce, což zvyšuje obavy z dlouhodobějšího napětí a nepředvídatelných změn v regionu. Dalším důležitým faktorem je měnová politika. Trhy stále více počítají s tím, že Federální rezervní systém by mohl v průběhu roku 2026 přistoupit k dalšímu snižování úrokových sazeb. Aktuálně se spekuluje o dvou dodatečných krocích, což je prostředí, které tradičně přeje nevýnosovým aktivům, jako je zlato. Nižší sazby snižují alternativní náklady držby drahých kovů a zvyšují jejich atraktivitu v portfoliích investorů. Tato očekávání podpořily i výroky prezidenta Federální rezervní banky v Minneapolisu Neela Kashkariho, který uvedl, že cenové tlaky v americké ekonomice postupně slábnou. To podle něj může centrální bance poskytnout prostor pro uvolnění měnové politiky, pokud se tento trend potvrdí i v dalších měsících. Investoři proto nyní velmi pozorně sledují nadcházející makroekonomická data, zejména zprávu o nezaměstnanosti v USA, která by mohla výrazně ovlivnit očekávání ohledně dalšího směřování sazeb. Optimistická nálada se v úterý neomezila pouze na zlato. Výrazně posílilo také stříbro, jehož cena vzrostla o zhruba tři procenta, a solidní zisky zaznamenala i platina. Růstový trend byl patrný rovněž u průmyslových kovů, především u mědi, která na Londýnské burze kovů dosáhla nového historického maxima. Podle analytiků ING je růst cen mědi nadále podporován problémy na straně nabídky a narušením obchodních toků v důsledku celní politiky Spojených států. Celkový obraz na komoditních trzích tak ukazuje, že investoři vnímají kombinaci geopolitického napětí a očekávaného uvolňování měnové politiky jako silný argument pro držbu drahých kovů. Zlato se v tomto prostředí znovu dostává do centra pozornosti a není vyloučeno, že při přetrvávající nejistotě může v blízké době znovu otestovat svá historická maxima.