Klíčové body

Donald Trump pohrozil zavedením 100% cel na veškerý kanadský export do USA, pokud Ottawa dokončí novou obchodní dohodu s Čínou.
Napětí eskalovalo po oznámení, že Kanada umožní dovoz 49 000 čínských elektromobilů se sníženou celní sazbou ve výši přibližně 6 %, čímž zruší dosavadní 100% přirážku.
Součástí kontroverzního ujednání je také očekávané snížení čínských celních bariér na dovoz kanadské řepky po setkání premiéra Carneyho s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Americký prezident Donald Trump opět výrazně zostřil rétoriku vůči svému severnímu sousedovi a pohrozil Kanadě zavedením drastických dovozních cel, pokud Ottawa uzavře obchodní dohodu s Čínou. Tento krok představuje další eskalaci napětí mezi Spojenými státy a Kanadou, která v poslední době naznačuje změnu svého zahraničněpolitického kurzu a odklon od striktního následování americké obchodní agendy.

Politické napětí a ostrá rétorika

Ve svém vyjádření na sociálních sítích Trump varoval, že pokud Kanada přistoupí na dohodu s Pekingem, bude okamžitě čelit clům ve výši 100 % na veškeré zboží a produkty směřující do USA. Prezident se ostře opřel do kanadského premiéra Marka Carneyho, kterého sarkasticky označil titulem „guvernér Carney“, a uvedl, že se kanadský lídr „šeredně mýlí“, pokud si myslí, že otevření trhu čínskému byznysu je správnou cestou.

Podle Trumpa by takový krok vedl k tomu, že Čína Kanadu ekonomicky „zcela pohltí“, což by zahrnovalo destrukci místních podniků i sociální struktury. Tato slova přicházejí v době, kdy se oba lídři dostali do sporu ohledně globálního uspořádání, včetně dřívějších Trumpových snah o kontrolu nad Grónskem, které Carney rázně odmítl s odkazem na suverenitu Dánska a obyvatel ostrova.

Detaily sporné dohody s Čínou

Rozbuškou pro aktuální výhružky se stala dohoda dosažená minulý týden, která má za cíl snížit některé obchodní bariéry mezi Kanadou a Čínou. Po setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem dne 16. ledna Carney uvedl, že očekává snížení čínských cel na kanadskou řepku (canola). Byla to první návštěva kanadského lídra v Pekingu za posledních osm let.

Výměnou za ústupky Kanada umožní vstup 49 000 čínských elektromobilů na svůj trh s celní sazbou přibližně 6 %, čímž dojde k odstranění dosavadní 100% přirážky. Součástí balíčku je podle Carneyho také nabídka bezvízového cestování pro Kanaďany ze strany Číny.

Mám zájem o více informací

Dopady na mezinárodní vztahy

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Krátce po podpisu dohody přednesl kanadský premiér na Světovém ekonomickém fóru v Davosu projev, ve kterém varoval před nátlakem velmocí, což bylo široce vnímáno jako nepřímá kritika Trumpova přístupu k zahraniční politice. Bílý dům reagoval obviněním Kanady z nevděku za americkou vojenskou ochranu a stažením pozvánky pro Kanadu do tzv. „Rady míru“ (Board of Peace), a to jen týden poté, co Carney s účastí v principu souhlasil.

Donald Trump pohrozil zavedením 100% cel na veškerý kanadský export do USA, pokud Ottawa dokončí novou obchodní dohodu s Čínou. Napětí eskalovalo po oznámení, že Kanada umožní dovoz 49 000 čínských elektromobilů se sníženou celní sazbou ve výši přibližně 6 %, čímž zruší dosavadní 100% přirážku. Součástí kontroverzního ujednání je také očekávané snížení čínských celních bariér na dovoz kanadské řepky po setkání premiéra Carneyho s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Americký prezident Donald Trump opět výrazně zostřil rétoriku vůči svému severnímu sousedovi a pohrozil Kanadě zavedením drastických dovozních cel, pokud Ottawa uzavře obchodní dohodu s Čínou. Tento krok představuje další eskalaci napětí mezi Spojenými státy a Kanadou, která v poslední době naznačuje změnu svého zahraničněpolitického kurzu a odklon od striktního následování americké obchodní agendy. Politické napětí a ostrá rétorika Ve svém vyjádření na sociálních sítích Trump varoval, že pokud Kanada přistoupí na dohodu s Pekingem, bude okamžitě čelit clům ve výši 100 % na veškeré zboží a produkty směřující do USA. Prezident se ostře opřel do kanadského premiéra Marka Carneyho, kterého sarkasticky označil titulem „guvernér Carney“, a uvedl, že se kanadský lídr „šeredně mýlí“, pokud si myslí, že otevření trhu čínskému byznysu je správnou cestou. Podle Trumpa by takový krok vedl k tomu, že Čína Kanadu ekonomicky „zcela pohltí“, což by zahrnovalo destrukci místních podniků i sociální struktury. Tato slova přicházejí v době, kdy se oba lídři dostali do sporu ohledně globálního uspořádání, včetně dřívějších Trumpových snah o kontrolu nad Grónskem, které Carney rázně odmítl s odkazem na suverenitu Dánska a obyvatel ostrova. Detaily sporné dohody s Čínou Rozbuškou pro aktuální výhružky se stala dohoda dosažená minulý týden, která má za cíl snížit některé obchodní bariéry mezi Kanadou a Čínou. Po setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem dne 16. ledna Carney uvedl, že očekává snížení čínských cel na kanadskou řepku . Byla to první návštěva kanadského lídra v Pekingu za posledních osm let. Výměnou za ústupky Kanada umožní vstup 49 000 čínských elektromobilů na svůj trh s celní sazbou přibližně 6 %, čímž dojde k odstranění dosavadní 100% přirážky. Součástí balíčku je podle Carneyho také nabídka bezvízového cestování pro Kanaďany ze strany Číny. Dopady na mezinárodní vztahy Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Krátce po podpisu dohody přednesl kanadský premiér na Světovém ekonomickém fóru v Davosu projev, ve kterém varoval před nátlakem velmocí, což bylo široce vnímáno jako nepřímá kritika Trumpova přístupu k zahraniční politice. Bílý dům reagoval obviněním Kanady z nevděku za americkou vojenskou ochranu a stažením pozvánky pro Kanadu do tzv. „Rady míru“ , a to jen týden poté, co Carney s účastí v principu souhlasil.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Donald Trump pohrozil zavedením 100% cel na veškerý kanadský export do USA, pokud Ottawa dokončí novou obchodní dohodu s Čínou. Napětí eskalovalo po oznámení, že Kanada umožní dovoz 49 000 čínských elektromobilů se sníženou celní sazbou ve výši přibližně 6 %, čímž zruší dosavadní 100% přirážku. Součástí kontroverzního ujednání je také očekávané snížení čínských celních bariér na dovoz kanadské řepky po setkání premiéra Carneyho s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Americký prezident Donald Trump opět výrazně zostřil rétoriku vůči svému severnímu sousedovi a pohrozil Kanadě zavedením drastických dovozních cel, pokud Ottawa uzavře obchodní dohodu s Čínou. Tento krok představuje další eskalaci napětí mezi Spojenými státy a Kanadou, která v poslední době naznačuje změnu svého zahraničněpolitického kurzu a odklon od striktního následování americké obchodní agendy. Politické napětí a ostrá rétorika Ve svém vyjádření na sociálních sítích Trump varoval, že pokud Kanada přistoupí na dohodu s Pekingem, bude okamžitě čelit clům ve výši 100 % na veškeré zboží a produkty směřující do USA. Prezident se ostře opřel do kanadského premiéra Marka Carneyho, kterého sarkasticky označil titulem „guvernér Carney“, a uvedl, že se kanadský lídr „šeredně mýlí“, pokud si myslí, že otevření trhu čínskému byznysu je správnou cestou. Podle Trumpa by takový krok vedl k tomu, že Čína Kanadu ekonomicky „zcela pohltí“, což by zahrnovalo destrukci místních podniků i sociální struktury. Tato slova přicházejí v době, kdy se oba lídři dostali do sporu ohledně globálního uspořádání, včetně dřívějších Trumpových snah o kontrolu nad Grónskem, které Carney rázně odmítl s odkazem na suverenitu Dánska a obyvatel ostrova. Detaily sporné dohody s Čínou Rozbuškou pro aktuální výhružky se stala dohoda dosažená minulý týden, která má za cíl snížit některé obchodní bariéry mezi Kanadou a Čínou. Po setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem dne 16. ledna Carney uvedl, že očekává snížení čínských cel na kanadskou řepku (canola). Byla to první návštěva kanadského lídra v Pekingu za posledních osm let. Výměnou za ústupky Kanada umožní vstup 49 000 čínských elektromobilů na svůj trh s celní sazbou přibližně 6 %, čímž dojde k odstranění dosavadní 100% přirážky. Součástí balíčku je podle Carneyho také nabídka bezvízového cestování pro Kanaďany ze strany Číny. Dopady na mezinárodní vztahy Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Krátce po podpisu dohody přednesl kanadský premiér na Světovém ekonomickém fóru v Davosu projev, ve kterém varoval před nátlakem velmocí, což bylo široce vnímáno jako nepřímá kritika Trumpova přístupu k zahraniční politice. Bílý dům reagoval obviněním Kanady z nevděku za americkou vojenskou ochranu a stažením pozvánky pro Kanadu do tzv. „Rady míru“ (Board of Peace), a to jen týden poté, co Carney s účastí v principu souhlasil.